Jak lvové
Petr Schink
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/276116/mid_jak-lvove-3JU-276116.jpg
4
41
10
Fastynger van Hauten série
< 2. díl
Svět monstrózních plechových korábů, kráčejících parních strojů, mechanických rytířů, ale i nebetyčných věží vyšinutých mistrů metafysiky. Svět městských slumů zalidněných tisícihlavou hydrou chudoby i trolími otroky, které v nekonečných řadách chrlí průmyslové laboratoře Líhně. Svět, kde se mytická monstra stávají každodenní realitou a na obranu před nimi potřebujete profesionála. Někoho jako je Fastynger van Hauten. Znáte ho jako lehkomyslného floutka, pistolníka a tak trochu lumpa z knihy Století páry, teď jen chce přežít další den, vydělat trochu peněz a ochránit děcko, které je možná něco víc, než jen další válečný sirotek. Z hlubin staletí i z dob ne tak vzdálených natahují své pařáty démoni minulosti a hrozí rozmetat na kusy křehkou rovnováhu, do které se na kratičký okamžik usadily šíleně rozhoupané misky vah osudu. Kdo a proč chce zabít malého kluka? A nebylo by nakonec pro všechny lepší, kdyby se mu to povedlo? Fastynger si to nemyslí a věřte mi, jeho nechcete naštvat. I když mu vezmete jeho zbraně, naději a nakonec i život…... celý text
Přidat komentář
Řekla bych, že tento druhý díl byl trochu slabší než ten první, ale těžko posoudit, jelikož to bylo vlastně něco úplně jiného - odlišné sestavení příběhu, nepravidelné retrospektivní vložky (z ničeho nic všechny pojednávaly o Myrtle a když se pak jedna vzpomínka vrátila k Fastyngerovi, musela jsem přelistovat knihou daleko dopředu, protože jsem si nemohla vzpomenout, kde se v minulosti nacházel naposledy) a střídání ich a er formy. Nevadilo mi to, ale myslím si, že oba díly celkem dvoudílné série by měly být sestaveny stejným stylem, to je můj osobní názor a také proto ubírám jednu hvězdičku - kniha mi nepřišla úplně ucelená, konzistentní, chybělo mi to tam.
Nicméně obsah byl skvělý, napínavý, čtivý a hlavní hrdina ve mě vzbudil zájem, takže jsem chtěla vědět, co bude dál. No řekněte, mohli byste nefandit notorickýmu paku a pistolníkovi s rozbitýma rukama, který vzal pod křídla drzého výrostka a rozhodl se, že ho bude mít rád?
Byla to zábava, oba díly si v budoucnu určitě ráda přečtu znova.
Moje první setkání s Petrem Schinkem a nemůžu říct, že by bylo špatné. Fastynger van Hauten je dobrá postava. Žoldák, který víc jedná, než přemýšlí, ale který jeho poměrně jednoduchý příběh autor možná až zbytečně obaluje do poměrně velkého množství informací kolem. Ty jsou neskutečně hutné a pořád jsem se nemohl zbavit dojmu, že když bych znal i první díl, bude se mi to číst lépe. Příběh ze současnosti se střídá se vzpomínkami, které mají zaplnit mezi čas mezi první a druhou knihou. Osobně jsem si ale říkal, že by bylo lepší, když by se méně popisovalo a víc jednalo.
Jsem na vážkách. Aktuální příběh je protkán spoustou obsáhlých vzpomínek, které osvětlují, co se dělo v mezičase mezi vzpomínkami a "současností" první knihy. To je na jednu stranu super, ale místy je to už takové rozvleklé, stejně jako příběh aktuální. Fastynger pořád baví, ale jak již uvedli jiní, chtělo by to krapet pokrátit, aby kniha měla větší spád. Rozhodně doufám ve třetí knihu, která van Hautenovu reputaci napraví.
Celkový dojem z hlavního příběhu, jenž je pěkný a zajímavého posunu hlavní postavy oproti minulé knize dost kazí nespočet zdlouhavých a často zbytečných flashbacků, bohužel...
Klasický příklad toho, že méne je někdy více. Příběh i prostředí mají potenciál, ale text by si zasloužil zkrátit. Akce je příliš mnoho a atmosféry, líčené v anotaci, v něm příliš není.
Petr, který sám o sobě říká, „že má steampunk rád, ale tamní komunitou nijak ovlivněn není“ dává svému tvrzení o Ostravě za pravdu. Protože Fastyngerův svět je právě tak šedivý a špinavý, jak jen si lze industriální svět představit. Lughos a jeho okolí jsou zamořené zplodinami z chemických laboratoří, v moři se hemží zmutované potvory a všude se vznáší popílek z vysokých pecí. O skládky nebezpečného odpadu a hromady strusky není nouze.
A i když by snad někdo mohl autorovi vyčítat, že příběh o hledání ztraceného dítěte je stokrát omletý, já ho stejně tak, jako připomenutí takových myšlenek, že revoluce požírá své děti a cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, považuji za přidanou hodnotu.
Románem Jak lvové se čtenáři dostává do rukou svěží, originální, akční dobrodružný příběh vonící párou, jenž nepostrádá morální přesah a který rozhodně stojí za přečtení.
A protože Petr nechal svému hrdinovi v závěru knihy otevřená krásná velká vrata do nového příběhu, můžeme se těšit na to, že se s Fastyngerem van Hautenem za pár let znovu setkáme.
Předchozí knihy a příběhy autora se mi líbily mnohem více, tohle už bylo trochu přehnané a překombinované. A nebo mi to prostě nesedlo.
Petr Schink se narodil roku 1979 v Ostravě a poprvé se na české fantastické scéně objevil roku 2002 s povídkou Bezvěrec, kterou publikovala tehdejší Ikarie. Do roku 2006 ji následovalo několik dalších povídek, a to nejen v Ikarii, ale také v Pevnosti. A povídkám zůstal věrný i ve své knižní prvotině Špinavá práce, jejíž hrdinové se protloukají alternativní Amerikou padesátých let a neradostnou budoucností.
Ovšem v roce 2010 přišel autor se svým majstrštykem Století páry, v němž představil nájemného pistolníka s nezvyklým jménem Fastynger van Hauten. A právě k němu a jeho světu se po dlouhých pěti letech (a odskočení do alternativní Ameriky let padesátých ve Vylévání krve) zase vrací v dlouho očekávaném románu Jak lvové.
Fastynger van Hauten, který byl ve Století páry jen lehkomyslným mladíkem balancujícím na hraně zákona a neměl problém lehce spadnout do problémů se za těch pět let docela změnil. Stále bere práci i od těch nejvšivějších lumpů, a pokud mu to vynese nějaké ty peníze na jídlo a zábavu, nemá problém se uchýlit k podrazu, pokud jde o holé přežití a pokud to neodporuje jeho velice volnému morálnímu kodexu. Ale zároveň nese odpovědnost nejen za sebe, ale i za dvanáctiletého výrostka Abelia, kterého mu osud nadělil. A když mu chlapce unesou před nosem a Fastyngera samotného uvrhnou do nejhoršího vězení v Císařství, nezbývá hrdinovi nic jiného, než se vydat na strastiplnou a krvavou cestu…
Petr Schink žije v malé vesničce dvacet kilometrů od Ostravy, a jak sám jednou prohlásil: „Ostrava člověka ovlivní, nebo zabije...“
Petr, který sám o sobě říká, „že má steampunk rád, ale tamní komunitou nijak ovlivněn není“ dává svému tvrzení o Ostravě za pravdu. Protože Fastyngerův svět je právě tak šedivý a špinavý, jak jen si lze industriální svět představit. Lughos a jeho okolí jsou zamořené zplodinami z chemických laboratoří, v moři se hemží zmutované potvory a všude se vznáší popílek z vysokých pecí. O skládky nebezpečného odpadu a hromady strusky není nouze.
A tento svět není zabydlený načančanými dámami v korzetech a krajkových šatečcích a gentlemany s cylindry ve fracích, ale lůzou, děvkami, zloději, rváči, revolucionáři, šílenými vědci, ještě šílenějšími vynálezci, krutými majiteli dolů a továren, pašeráky, trolly, a nebezpečnými metafyziky. Právě autorova imaginace a šílené nápady (namátkou trolí líheň či nevěstka Gynevr, která ve svém klíně skrývá zbraň zákeřnější než kobra královská) mě na knize ohromně bavily. Stejně tak i akce, díky níž příběh krásně odsýpá. Fastyngerovy eskapády jsou šílené a zábavné stejně jako svět, ve kterém žije. Možná proto mi přišly na škodu flashbacky, které (především v první půlce knihy) sice vysvětlují ledacos z hrdinovy minulosti, ale zároveň narušují plynulost děje. Čtenář si pak trošku připadá jako ten chudák, kterému se zdál sen a on se v nejlepším propadl do dalšího snu a tak dále. Ovšem na druhou stranu musím Petrovi přiznat, že se v druhé půlce knihy pochlapil a Fastyngerovy vzpomínky na minulost jsou do příběhu zařazeny citlivě a vůbec neruší.
A i když by snad někdo mohl autorovi vyčítat, že příběh o hledání ztraceného dítěte je stokrát omletý, já ho stejně tak, jako připomenutí takových myšlenek, že revoluce požírá své děti a cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, považuji za přidanou hodnotu.
Románem Jak lvové se čtenáři dostává do rukou svěží, originální, akční dobrodružný příběh vonící párou, jenž nepostrádá morální přesah a který rozhodně stojí za přečtení.
A protože Petr nechal svému hrdinovi v závěru knihy otevřená krásná velká vrata do nového příběhu, můžeme se těšit na to, že se s Fastyngerem van Hautenem za pár let znovu setkáme.
Štítky knihy
steampunk české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2010 |  Století páry |
| 2006 |  Kalibr .45 |
| 2015 | Jak lvové |
| 2011 | Vylévání krve |
| 2006 | Špinavá práce |
Kniha Jak lvové je v
| Přečtených | 51x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Knihotéce | 65x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
Fastynger van Hauten byl zajat, vězněn, zmrzačen a téměř zabit bratrstvem Caighean Óir, a to všechno jen kvůli svému svěřenci, mladému Abeliovi Granusovi, který kromě toho, že je nadán neobyčejnými metafyzickými schopnostmi, je dost možná i jeho syn. Když Fastynger unikne z Caigheanské pevnosti, slibuje pomstu. Ale nebude to tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo. Petr Schink navazuje tímto románem na svou povídkovou sbírku Století páry, která položila základní stavební kameny van Hautenova světa. Na nich vyrůstá současný příběh, který nám minulé události a mnohé ze zákulisí připomíná v řadě retrospektiv, jdoucích ruku v ruce s primární dějovou linií. Dalo by se říct, že čteme příběh v příběhu a občas tato vedlejší struktura dokonce převezme taktovku a zcela zastíní hlavní motiv. Tím spíše, že Petr Schink dá na některých výhybkách přednost vedlejší trati a odvede nás do úplně jiných končin a k jiným cílům, než bylo očekáváno. Tato metoda je na jednu stranu zajímavá a originální, na druhou stranu tak trochu potírá a stravuje sama sebe. Výsledkem je amalgám rozpaků a nadšení, v němž je toho pozitivního jen o chloupek víc než toho negativního.