Fantom radia
Joseph Delmont
Starý román z roku 1929 - romantický i dobrodružný příběh, navrch s prvky sci-fi (alespoň v době vydání). Příběh technicky nadané mladé ženy, která nakonec uspěla ve svém snažení o moderní elektrotechnické a komunikační vynálezy, ve 20. letech 19. století nevídané. "Jejím snem bylo překonati Edisona, Marconiho, Teslu a jiné znamenité vynálezce. Pracovala ustavičně a sestrojovala nyní vynález, jenž měl býti upevněn do podpatku pánských bot; z malé zásuvky umístěné vzadu na botě vinuly se tenké ohebné dráty do kapsy k malé baterii. Kráčel-li nositel tohoto důmyslného strojku, nabíjela se baterie elektrickým proudem, jenž poháněl malou kapesní lampičku a zapalovač. Jiný vynález měl připomenouti lidem na cestě do práce nebo na procházkách vše, co si umínili nebo co měli obstarati. V náprsní kapse kabátu měli nositi mluvící stroj v kapesním formátu, do něhož každého rána majitel vemluvil vše, na co chtěl býti ve dne upomenut. Při každé větě zařídil stroj přesně na onu hodinu, kdy chtěl věc obstarati nebo dostaviti se k úmluvě či dokonce k milostné schůzce".... celý text
Přidat komentář
Brakovou literaturu třicátých let si občas rád vychutnám. Nejznámějším představitelem této éry u nás je patrně autor sci-fi románů Jan Matzal čili J.M.Troska. Fantom radia je podobného ražení jako knihy tohoto autora, ale jen z poloviny. Druhá půle je spíše dívčí románek. Literární kvalitu neřešte a bavte se.
trudoš to popsal tak skvěle, že není co dodat. Jen na jedné hvězdě jsem ubral, protože ten příběh je opravdu z červené knihovny.
Jako kdybych četl román Eva tropí hlouposti, jen napsaný Julesem Vernem. Třebaže Fantom radia vznikl v roce 1927, rakouský spisovatel Joseph Delmont hýří takovou energií a tolika nápady, že by mu mohl závidět leckterý moderní kolega. Přitom nejde o víc, než jednoduchou romantickou komedii s výraznými prvky science fiction, které se projevují v podobě fantastických vynálezů Jindry Gregorové, jakési potřeštěné dívčí reinkarnaci Leonarda da Vinciho. V rámci doby vzniku pak nemohu jinak, než obdivovat starosvětskou stylistiku, jež navzdory rokům působí stále svěže a zároveň srozumitelně. Samozřejmě, že je třeba k příběhu přistupovat s jistou benevolencí, protože na nějakou logiku se tady příliš nehraje. Ovšem gradace problémů, jimž pražské děvče společně s magistrálním radou čelí, musí zákonitě pobavit čtenáře jakéhokoliv žánrového vyznání. A když se v závěru potvrdí mistrovo pravidlo „Bude finále, a tam se všichni musí oženit,“ je to jářku krásná tečka za touhle nostalgickou pohádkou.
Autorovy další knížky
| 1929 |  Fantom radia |
| 1928 |  Ostrov popravených |
| 1932 | Zemětřesení |
| 1929 | Miliardář vagabund |
| 1931 | Casanova z Budišína |
Koukám, že jsem k téhle knížce nenapsala komentář - čteno před pár lety a bavilo. Podstatné je, že to není "jen" romantika křtěná sci-fi - co bylo tehdy sci-fi, se vlastně _doslova_ později realizovalo: Jindra posílala informace jako balíčky, a co jiného jsou "packets" (pakety), které obsahují veškeré řídicí i užitečné informace přenášené počítačovými IP sítěmi, dnes tedy po Internetu?! Proto nikdy na Jindru a její balíčky nemohu zapomenout...