Emilie přichází ke mně ve snu
Jindřich Štyrský
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381552/mid_emilie-prichazi-ke-mne-ve-snu-g20-381552.jpg
4
33
7
Sbírka, která vyšla roku 1933, však obsahovala ještě dvě bonusové koláže. (Jednalo se o luxusní vydání.) První z nich zapadá do celého kontextu tohoto díla. Milující pár na hladině vyobrazený společně s leknínem a jednou mrtvou postavou. Jindřich Štýrský si k sexu tradičně připodobňoval i smrt. Důvod je velmi jednoduchý. První sexuální zážitky měl se svojí nevlastní sestrou, která záhy umřela a jemu tak zůstalo toto vyobrazení po celý jeho život. Druhé sexuální zážitky jsou však krajně atypické. V místnosti, která je neobyvatelná, leží lesbický pár a vedle nich se snaží proplížit muž v plynové masce. Zobrazení lesbického nebo homosexuálního páru není až tak zvláštní, jako spíš ta přítomnost muže v masce.... celý text
Přidat komentář
Štyrského text snad ani nemá cenu komentovat, takhle nějak si představuji surrealistickou literaturu v nejlepší formě. Na co bychom však myslím také neměli zapomínat, to je i dnes skutečně provokativní doslov "zlobivého dítěte" československé intelektuální scény třicátých let psychoanalytika Bohuslava Brouka, ve kterém co? Ve kterém s horlivostí, jež mu byla vlastní činí tu nejzáslužnější z činností, totiž tepe do šosáků.
Čtyři a půl strany krásné české literatury z roku 1933. Štýrský bruslí po papíře jak Jarda Jágr. Krása prcá nádheru.
Mým očím je stále nutno házet potravu. Polykají ji nenasytně a surově. A v noci ve spánku ji tráví.
Větou "Obloha spí a kdesi za křovím čeká na tebe žena vymodelovaná ze syrového masa. Budeš ji krmiti ledem?" se Jindřich Štýrský zařadil po bok Jiřího Pomeje a Jiřího Krampola a stal se tak teprve třetím Čechem, kterému bych bez mrknutí oka vykouřil bambuli.
Štítky knihy
surrealismus koláže avantgarda
Autorovy další knížky
| 2001 |  Emilie přichází ke mně ve snu |
| 2011 | Erotická revue 1–3 |
| 1995 |  Život markýze de Sade |
| 2003 | Sny, 1925–1940 |
| 1992 | Artificialismus |
Někdo by mohl říci, že je to porno na papíru. Dle mého názoru jsou Štyrského koláže spíše rafinovanou avantgardní erotikou, ve které dokázal, že je skutečně nemravným šiřitelem pornografie své doby. (vypůjčím si od -Pečivo-) Krása prcá nádheru.
Co se textu samotného týče je ukázkou literárního surrealismu par excellence. Štyrský zde zahrnul snad všechno. Je plný sexu, incestu a jakési postkoitální melancholie, kterou doplňuje jistá fascinace a zhnusení zároveň.
Po této náloži čtenáře dovede na vrchol blaha doslov neohroženého obhájce pornofílie a enfant terrible československé psychoanalýzy Bohuslava Brouka, který má v této malé knížečce své nezastupitelné místo, i když je pravda, že se nejedná o čtenářsky snadno stravitelný text. Zkrátka a jednoduše, je to klenot , který už mám i ve své knihovně.