Elrik z Melniboné

26.09.2023

Tři hvězdy za vleklé putování krajinou snů ve druhém díle, ALE jinak se jedná o originální fantasy, která se vydává cestou imitace mytologických příběhů a Jungovy psychologie (Moorcock sám staví na Campbellově Hero's Journey) a světe div se, daří se. Svět je hrubý a drsný jako život sám, hrdina-antihrdina Elrik je z masa a krve a příběhy (jedná se o dvě knihy v jedné) si žijí vlastním životem. Škoda jen, že se v Čechách Elrik nelíbil; na druhou stranu vzhledem k designu obálek se není čemu divit.

02.03.2023

Fantasy s časov, keď fantasy nosila poctivé bavlnené plienky (aj dnes sa nájde fantasy s pamperzou a to je des). Preto jej dej občas kríva, niekedy nezrozumiteľne džavoce a sem-tam sa aj pos.... Stačí však plienku vymeniť (čili otočiť stránku či pár) a šmatkáme sa radostne ďalej. A vo tom to je ;))

14.06.2022

Ke knize jsem se dostal na základě fámy, že Elrik je předobrazem Sapkowskeho Zaklínače. No, neřekl bych. Kniha se asi nejvíc bude líbit milovníkům fantasy jako je Barbar Conan. Jestli to chápu dobře, tak Moorcock je takový žánrový zakladatel. Každopádně stojí za to si to přečíst.

31.07.2021

Tak to vypadá na pěkné počteníčko když se bratranci dvakrát nemusí,jeden vládne druhý vládnou chce.Erlik je poklidný a vše se snaží udržet poklidnou formou,tu ale nezastává Yoorkoony a když se mu nepodaří převrat tak uprchne z ostrova i se snoubenkou Erlika.Ten se vydává na její záchranu.

23.01.2021

Je to jako na horské dráze. Chvilku super, chvilku šeď a občas ubijejici nuda. Tuto knihu jsem četl před 20 lety a vím, že se mi celkem líbila. Ale dnes už bych ji moc nedoporučoval. Jsou lepší knihy. A hlavně posledních 100 stránek se táhlo jak smrad. Hrozný. Ani jsem to nechtěl dočitat

28.09.2018

Velice příjemné překvapení.

Mrzí mě, jaké tady má kniha hodnocení, spoustu potenciálních fanoušků to může odradit. Takže rada pro všechny, kteří máte rádi originální, temné, surové fantasy:

IGNORUJTE ZDEJŠÍ HODNOCENÍ A KNIHU ZKUSTE. MOŽNÁ BUDETE PŘÍJEMNĚ PŘEKVAPENI, JAKO JÁ.

Nečekal jsem nic extra, jen klasický klišovitý příběh o dokonalém hrdinovi, bojujícímu proti silám zla.

Jak ale napovídá už autorův vzkaz čtenářům na začátku knihy, Elric je pokus o naprostý opak. Svět knihy je velice reálný, surový. Není žádné dobro a zlo - jen jedinci, kteří bojují o moc a snaží se přežít. Všichni do jednoho.

Postavy nejsou černobílé, jejich motivy pochopitelné a i samotný Elric se v průběhu děje víc a víc propadá do temnoty.

Hodně se mi líbil začátek, ten čtenáře pohltí a velice snadno u něj navodí pocit, že Elrica zná už hodně dlouho, ne jen těch pár stránek. Samotné finále už bylo slabší, ale mému celkovému pocitu to neuškodilo.

Tu poslední pátou hvězdu si zatím schovám, pořád mi chybělo nějaké větší vyvrcholení a celkově musím říct, že příběh byl celkem krátký, spíš působil jako prolog než celá kniha. Přesto se ale jedná o výborné uvedení do Elricova světa a doufám, že další díl trochu zrychlí tempo a budu mu těch 5* moct beztrestně hodit.

08.02.2018

Elrik z Melniboné - princ-revolucionář, zaprodanec Chaosu, jehož život závisí na mocných drogách a síle magického meče, postava vymykající se všem tradicím své deset tisíc let vládnoucí říše a vůbec žánru hrdinské fantasy, jak do té doby existoval.
Vládce, který cítí, že svět, jak ho zná, bude brzy radikálně změněn. A své dobrodružné toulky nepodniká jen proto, aby se znovu shledal se svou životní láskou, ale hlavně proto, aby se poučil a ze všemi nenáviděné, zkostnatělé Melniboné udělal lepší místo pro všechny.
A to vše se samozřejmě odehrává v patřičně mystických, napínavých a lehce krvavých kulisách. Tak to má být. Žádná krmná fantasy, zde máme přesah.
Početla a pofandila jsem si s chutí a zájmem a velice ráda bych se dověděla, jak to nakonec dopadlo :-)

PS. Pane Sapkowski, Geraltova přezdívka Bílý vlk nebude tak docela náhoda, že?? ;-)

11.01.2018

Recenzia k Elrikovi z Melniboné (české vydanie obsahuje aj príbehovo druhý diel, chronologicky ôsmy ´Pevnosť perly´).
V skratke - Michael Moorcock je ukážkovou a dobrou alternatívou k post-tolkienovskej fantasy a jeho epigónom. Prečo?

Moorcock dáva fantasy žánru vlastnosti, ktoré si s ním zriedka spájame - dôvtip a brilantné dialógy. Stojí tak v priamom protiklade k až akademicky suchej vážnosti Tolkiena a spol. Popri tom vynachádza mytológiu pre naše časy a proti všetkým očakávaniam dáva prehovoriť napríklad ideám demokracie a filozofie. Celkovo ide proti očakávaniam, ktoré sa vo fantasy zakorenili po tom, ako ju na dlho -celkom nezámerne- ovládol Tolkien. Vyčítať Moorcockovi jednoduchosť, "drevenosť", primitívnosť, absenciu elfov a trpaslíkov - je hrubé nepochopenie jeho miesta v literatúre. Moorcock je asi tak "inšpirovaný" psychedéliou 60. rokov ako sú ňou inšpirované staré grécke mýty. Čuduj sa svete, fantasy žáner nevznikol s Tolkienom, tak ako hororový žáner nevznikol s Drakulom. Mytologická je hádam tá najstaršia zachovaná sústavná literatúra. Práve Tolkien sa svojím lingvisticko-fantastickým cvičením pokúšal o konštrukciu moderného mýtu. Dosiahol výšiny imaginácie, na úkor príbehovosti a živosti, a hlavne straty nadhľadu - fantasy po ňom sa sama berie príliš vážne (pozor, nezamieňať si s filmovým spracovaním, ktoré je celkom inde a Tolkien sám by ho zavrhol ako hrubé sprznenie). Inými slovami - je nudný, čo nie je výčitka, keďže nikdy neašpiroval na to písať zábavnú literatúru. Moorcock je svojou živosťou a vtipom bližšie k pôvodným legendám, mýtom a rozprávkam, v ktorých bohovia a hrdinovia konajú príliš ľudsky, dostávajú sa do rozporov, a nie sú vždy čierno-bielo dobrí, alebo zlí. Elrik 1 je zábavná fantasy, napohľad možno jednoduchá, ale s nezameniteľnými kvalitami. Napríklad, koľkí si všimnú zaujímavosť, že melnibončania sú vlastne historicky tí zlí, spriahnutí s démonmi a nenávisť ostatných národov k nim je na mieste - a Elrik ako ich vládca je vlastne sokraticky dôvtipný rebelant-dobrák, ktorý sa neštíti proti zlosynom použiť svoj intelekt?:)

08.04.2017

Michael Moorcock. Kultovní a legendární spisovatel pro všechny rockové, potažmo Metalové fandy a to z toho důvodu, že jeho literární tvorba inspirovala k lyrickému obsahu takové veličiny, jako jsou Blind Guardian (kteří jeho knihy řadí hned vedle Tolkiena jako svoji největší inspiraci), Domine, Blue Öyster Cult, Hawkwind (staré kapely, pro které dokonce napsal i pár textů a ve druhé jmenované hrál i legendární Lemmy Kilmister z Motörhed ), Cirith Ungol a například američtí Eternal Champion celou svoji kapelu pojmenovali po jedné z jeho knih.

Legendou je tento spisovatel samozřejmě i pro fanoušky fantasy žánru jako takového a to už jen proto, že některé z prvků, obsažených v jeho knihách, se díky němu v tomto žánru objevily vůbec poprvé a hrdina Elrik se stal mezi fanoušky fantasy takovým ...řekněme undergroundovým kultem :-)

No - a pod tíhnou výše vypsaných doporučení a důvodů, jsem se rozhodl přečíst si jednu z klasických knih tohoto autora - a to konkrétně přímo jednu z těch nejpopulárnějších, abych zjistil, jaké to tedy opravdu je.

Řeč je samozřejmě o Elrikovi z Melniboné. Tento svazek obsahuje dvě knihy. První je "Elrik z Melniboné", napsaná v roce 1972 a tou druhou je "Pevnost Perly", z roku 1989. Kvůli rozdílné kvalitě obou knih budu každou hodnotit zvlášť, předtím, než vynesu finální verdikt nad uceleným svazkem.

Elrik z Melniboné je velmi primitivní a přímočaré fantasy ze staré školy, které ovšem ještě není ovlivněno Tolkienovým mýtem a chybí zde elfové, trpaslíci, hobiti a většina dalších znaků, jenž se pro fantasy žánr stali standartem. Jde si svojí vlastní cestou, lemovanou zajímavými nápady, jako třeba Lodí, která pluje po moři i po souši, zrcadlem, které vymazává paměť, velmi zajímavou a neotřelou povahou a přemýšlením hlavního hrdiny a dalšími zajímavými libůstkami. Tradiční, old-school fantasy složku zde potom zastupuje velmi klasický, jednoduchý, přímočarý příběh, který se nezdržuje zbytečnými popisy, tlachy ani žádnou vatou a naplněn nezbytným padouchem, láskou, zradou, akcí, netvory, spojenci, magickými meči a za podpory strhujícího spádu vyprávění se žene k epickému a opět - dosti zajímavě podanému a nečekaně uzavřenému finále. Za tuto první knihu dávám 4/5 hvězdiček.

Pevnost Perly je oproti tomu přímo narvaná zdlouhavými popisy a zbytečnou vatou. Hned kousek po začátku knihy jsem narazil na rozhovor Elrika s jednou z hlavních postav, který trvá skoro 20 stran a nemá pro příběh absolutně žádný smysl, jedná se jen o abstraktní tlachání o rádoby zajímavém pozadí zápletky, které nemá v budoucím ději naprosto žádný význam. Takovéhle zbytečně natahování a zdržování v knihách k smrti nesnáším. Začátek "Pevnosti Perly" ještě není tak špatný, představení hlavního padoucha proběhne poutavým stylem, avšak problémem v mých očích velmi závažným je páteř celého příběhu, kterou je Elrikovo putování po snové zemi, které je velmi nudné, zdlouhavé, nic moc se v něm neděje, jde se tam stále jen dopředu a obsah stránek vyplňují různá setkání se snovými bytostmi, jejich naprosto zmatečnými, nesmyslnými rozhovory a také popisy rádoby zajímavého prostředí a postav, v něm se vyskytujících. Měl jsem z toho pocit, jakoby autor čekal, že se čtenář posadí na zadek z toho, jak je v tomto snovém prostředí všechno jiné, nepochopitelné, chaotické a nejasné, a že bude nadšeně přemýšlet o tom. zda se jedná o sen či skutečnost. No - nepovedlo se. Pro mě to byla zbytečně zabitá fůra stránek, kterou jsem se prokousával jen s krajním sebezapřením. Závěr celého příběhu již byl vcelku očekávatelný, ale přesto docela v pohodě. Pevnost Perly tudíž hodnotím 1/5 hvězdiček.

No a finální verdikt - první kniha 4/5, druhá 1/5 ... pokud to z hlavy dobře počítám, tak průměr by měl být 2,5/5, což je mezi dvojkou a trojkou,. ale vzhledem k tomu, že druhá část - "Pevnost Perly" zabírá v knize více místa než ta první - "Elrik z Melniboné", tak se musím přiklonit k té horší známce.