Elrik: Námořníkem po mořích osudu

03.09.2019

Po knížce jsem sáhla především proto, že pan Moorcock má co dočinění s mou nejoblíbenější kapelou Hawkwind a jakožto nadšená fanynka jeho textů jsem si chtěla přečíst i nějakou jeho literární tvorbu. Inu, tohle jsem našla na bazaru a bylo to snad těch nejlíp utracených devadesát korun v mém životě! Hlavně, že je to plný psychotropních a metafyzických zhovadilostí :-)

Plánuju si to přečíst ještě aspoň 10x a někde sehnat první díl!!!

11.04.2017

Na téhle knížce se opět (stejně jako na předchozím dílu) podepsalo to, kdo ho napsal. Michael Moorcock svého času velmi úzce spolupracoval s legendami psychedelického rocku, jako jsou Blue Öyster Cult, nebo Hawkwind, proslulými užíváním psychotropních látek a drog.... a je to dost znát i na příběhu, který zde pan spisovatel zplodil. Je to tu samá realita a nerealita, snění, jiné dimenze, jiné časové roviny - to je přesně to, co na jakémkoliv příběhu k smrti nesnáším. Díky tomu je mi už potom úplně u prdele, co se s hlavním hrdinou bude dít, co udělá, jestli třeba umře, nebo kam se příběh vyvine...protože díky těmhle psychotropním, metafyzickým zhovadilostem, které mají vyznít určitě hrozně originálně a zajímavě, se po pár řádcích můžu dočíst, že vlastně všechno je úplně jinak než se zdálo, protože to celé bylo jenom snění, nebo nerealita, nebo se to stalo v jiné dimenzi a pak už se i ztrácím v tom, co se děje v jaké časové rovině, kde tedy vlastně hrdina teď je a nakonec si už ani nejsem jistý jestli to, o čem tady zrovna čtu, je v rámci příběhu realita, nebo se to hrdinovi celé zdá, nebo jestli popisuje jeho činy v alternativní dimenzi....no prostě zmatek, chaos a hnůj.

...ale co musím ocenit - tím je rozhodně originální a zajímavý hlavní hrdina Elrik - vyvolávající na svou pomoc elementály a bohy, jejichž pomoc si neváhá vynutit i za cenu toho, že díky tomu spadne do jiného problému. Líbí se mi i to, že všechny Moorcockovy příběhy prostě mají svoji vlastní, zajímavou atmosféru, často specificky kořeněný děj a co se týče téhle knihy - není zde žádné nekonečné zdržování desetistránkovým popisováním krásy stromů rostoucích někde u cesty, kterým ostatní spisovatelé tak rádi natahují délku svých knih. Děj jde pořád hezky plynule dopředu a styl vyprávění je poměrně svižný a snadno čitelný.

No a plusem i mínusem potom může být totálně lineární a absolutně předvídatelný děj, prostý jakýchkoliv zajímavých zvratů či překvapení. Prostě dřevní fantasy jak poleno. Jen to ve mě nic moc nezanechalo.....krom té ohromné pachuti, kterou jsem popsal v prvním odstavci...