Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354644/bmid_eleanor-se-ma-vazne-skvele-0oF-354644.png
4
1435
1435
Nikdy není pozdě změnit svůj život. Svérázná, asociální Eleanor Oliphantová všechno zvládá sama. Vystudovala klasickou literaturu, ale pracuje jako účetní a je jí úplně jedno, co si o ní ostatní myslí. Po Glasgow chodí v kožené vestě a s taškou na kolečkách. Nemá žádné kamarády a víkendy tráví s lahví vodky, aby vytěsnila vzpomínky na otřesné dětství. Když ale naváže nečekané přátelství s kolegou Raymondem, začne jí docházet, že takhle to dál nejde a že musí vystoupit ze své ulity.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , PlusOriginální název:
Eleanor Oliphant Is Completely Fine , 2017
více info...
Přidat komentář
Přečteno, ale mám z toho takové rozporuplné pocity. Jistě,je to těžké téma a životní trauma, ale nějak mi to vyprávění prostě nesedlo.
Nečekala jsem, že se mi tato kniha bude tak těžce hodnotit. Anotací, obalem a začátkem totiž působí jako jako prvoplánová oddychovka pro ženy na dovolené, potom ale přijde smršť ambivalentních emocí. Co to vlastně vypovídá o mně, že je mi tak nepříjemné číst o osobě, jako je Eleanor? Vždyť je vlastně taková čistá. Tak proč je pro mě její jinakost tolik odpudivá? Její trauma mě zasáhlo tak, že bych jí chtěla přát, aby se jí život obrátil v něco lepšího, ale ta série dost trapných příhod, které asociální žena vlastní i nevlastní vinou prožívá, mi tak trhá žíly, že mám chuť s ní zatřepat a poslat ji k psychiatrovi. Aby se dala dohromady. Ale co to vlastně znamená, dát se dohromady? Opravdu stačí podívat se na svět z jiného úhlu pohledu, vyrovnat se s traumatem, obléct se mainstreemově a začlenit se? Musíme se všichni nutně tak nějak zařadit, abychom cítili štěstí? Konec mě úplně neuspokojil, ale spousta otázek mě při čtení napadala a dráždila, takže dávám nakonec docela silné 4 hvězdičky. Anotacím nevěřte, řachanda o podivínce se podle mě nekoná.
Audiokniha - Takhle zmatená jsem dlouho nebyla. Jak na mě celkově kniha působila depresivně, tak hlas načítatelky neskutečně příjemně.
Do teď nevím, která negativní emoce mě knihou doprovázela. Jestli mi byla hlavní postava, tak strašně nesympatická nebo mi jí bylo neskutečně líto... asi kombinace obojího.
Rozhodně těžké téma. Velmi komplikovaná povaha. Temná minulost jenž zanechala viditelné i neviditelné šrámy.
Ale humor, ten jsem tam opravdu nenašla... :o(
Eleanor má všechno na háku, je jí šumák, jestli zapadá, jak by se měla chovat v pracovním kolektivu i všechny ty další kraviny, na kterých by mělo lidem záležet. Jede si prostě podle svýho. Říká Raymond.
A navíc se nimrá ve svých pocitech, rozebírá si v duchu, proč se lidé chovají v určitých situacích zrovna tak a ne jinak, není dobrou hostitelkou, nechápe složitosti společenského života, nevyzná se v trendech, nepozná, že jí zrovna někdo balí, zjišťuje, že lidský dotyk i přítomnost druhého člověka mohou být i příjemné, což chápeme stránku za stránkou víc a víc.
Za mně moc pěkně napsaná knížka, na to, co má holka za sebou, měla ještě skvělý nadhled a byla nad věcí, byla prostě lidskou bytostí se vším všudy. Úplně jí vidím v té kožené vestě a s taškou na kolečkách bloumat po obchodě a kupovat vodku.
Protože každý, koho potkáte, bojuje v bitvě, o které nic nevíte. Buďte milí. Vždy.
" Když jsem nastoupila k Bobovi, pracovala v kanceláři jedna starší paní, měla jít za několik měsíců do důchodu. Často nepřišla, protože se starala o sestru, která měla rakovinu vaječníků. Ta paní se ovšem o rakovině ani jednou nezmínila, vůbec to slovo nevypustila z úst, mluvila o ní jen v matných náznacích. V té době to bylo docela obvyklé. Dnes je novou rakovinou právě osamělost - je to něco ostudného a trpného a člověk si za to může záhadně sám. Je to děsivá, nevyléčitelná nemoc, tak strašná, že se o ní neodvažujeme mluvit. Ostatní to slovo nechtějí ani slyšet, protože se bojí, aby nepostihla i je nebo aby na ně osud neseslal nějakou jinou hrůzu. "
Super! Zasmála jsem se, poplakala jsem si a na konci jsem byla pěkně překvapená, což se mi moc často nestává. Žádná nucená romantická pletka mezi hlavními postavami, což je vždycky plus. Každá z postav člověku přiroste k srdci.
Miluju, jedna z mých nezásadnějších knih! Kdyby nevyšla tak pozdě, tak se vsadím, že mě rodiče pojmenovali po hlavní postavě.
Knížku mi doporučila kamarádka se slovy, že je moc vtipná a oddechová. Asi mám úplně jiný vkus, ale já bych jí nazvala spíš smutnou a depresivní. Jediné pozitivum je Eleanořin optimistický psychologický posun, i když to mi vyznělo spíš jako klišé. Závěr s její matkou mě velice překvapil, nic jsem netušila celou tu dobu.
Kniha byla čtivá a zábavná, o tom žádná, ale znovu ji číst nepotřebuji.
Dojemný smutný i vtipný příběh, u kterého jsem měla úsměv na rtu a taky slzy v očích. Eleanor si získala moje srdce, byla trochu divná, ale všichni, kdo jsme knihu četli, víme proč. Měla štěstí, že potkala Raymonda, svého prvního opravdového kamaráda, moc bych jim přála, aby jim to spolu vyšlo.
Skvělá kniha, moc doporučuju přečíst.
Nádherný příběh. Zpočátku jsem měla problém se začíst, ale nakonec se mi kniha moc líbila. Eleanor je sice podivínská, ale sympatická a velmi osamělá žena, která má za sebou velké trauma z dětství. 4/5*
Buď jsem na knihu nenarazila ve správný čas a nebo jen nesdílím všeobecné nadšení.
Eleanor je podivínka, od začátku je dost jasné, co se za tím vším skrývá, proč se tak chová, její životní osud je vykonstruován dost prvoplánově, aby ve čtenářkách vzbudil emoce, ale současně tak nějak jen klouže po povrchu.
(SPOILER) Jak už to tak bývá, je neatraktivní, uzavřená ve svém světě, terčem posměchu kolegů, bez přátel, jako důsledek prožitého traumatu...a pak najednou jako mávnutí kouzelného proutku se vše změní.
Takových příběhů už bylo sepsáno...bohužel tento mi nějak nedal nic navíc, proč bych si Eleanor měla oblíbit a zamilovat. Miluji knihy F. Backmana, líbila se mi Fazona, Zázrak na nástupišti č. 5 a mnoho dalších, které jsou o obyčejných lidech, plné laskavosti, humoru, milých lidí, které taky idealizují svět kolem sebe, ale Eleanor mezi ně nezařadím, bohužel mi nějak nesedla.
Když nic nečekám, bývám překvapená. U této knížky to platí dvojnásobně.
Krásný příběh, plný emocí všeho druhu. Ty slzavé střídají nadlehčené situace a místy až černý humor, což v autorčině podání způsobí jedinečný čtenářský zážitek.
Eleanor jsem si oblíbila a vůbec mi nepřipadala "divná", jen zkrátka svoje.
Asi jsem knihu četla v nějakém přecitlivělém období, ale za mě teda hodně povedený kousek. Eleanor byla prostě skvělá, její minulost jsem probrečela, a tak nějak celý román na mě dost zapůsobil. Opět jsem se utvrdila v tom, že knihu musíte číst ve správnou dobu, aby vás chytla za srdce.
Veľmi dobrá kniha, ja som čítanie naozaj užila, hoci zo začiatku ma kniha až tak neuchvátila. Hlavná hrdinka je čudáčka a pre takých ja mám slabosť. Rozpráva inak ako ostatní, myslí inak ako ostatní,nezapadá a nevie čítať medzi riadkami. Osamelá bez priateľov a rodiny s bremenom ťažkého detstva a hroznej matky. A chlastá. Bavilo ma čítať, ako sa popasovala so životom a ako sa naučila priateliť. Tento aspekt mi pripomína Muža menom Ove od Backmana alebo Tady žila Britt-Marie od toho istého autora.
Kniha i hlavni autorka postupne rozkvetaji jako z jara rostlinky. Eleanor je...sva, jedinecna a odvazna. Raymond je supr obycejnej chlap. Nekdy trochu tezke, nekdy mile a nekdy humorne pasaze.
Doporucuji.
Pecka, nejedná se o můj běžný žánr, ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě a fakt pecka. Člověk sice tuší, že je v zde nějaké temnější pozadí, ale i tak je Eleanořin střet s realitou velice vtipný a zábavný. Speciálně pokud má někdo rád i sarkasmus a ironii, tak se určitě pobaví :) Cca ve 2/3 jsem se začínala obávat, aby kniha neskončila v rozporu s mým dojmem z ní, ale obávala jsem se zbytečně, od začátku do konce je to fakt příjemné čtení.
Všichni ji doporučují, tak jsem si ji přečetla a za mě dost dobrý.
Eleanor je jedinečná a Raymond je super chlap.
Hlava vytěsní hrůzy, které zažijeme. Děj sem tam protnul jemný humor a tajemství, romantiky je tam na mě tak akorát.
Tato kniha má námět, který ze samotného děje příliš neodhauje a tak jsem ani neměla představu, co přesně od knihy čekat. Bohužel musím konstatovat, že kniha mi nepředala nic, co by mě nějak extra zaujalo. Hlavní postava Eleanor se sice na první pohled zdá zajímavá svou svérázností, nicméně v příběhu její osobnost poměrně zaniká skrze to, jak se začne snažit přizpůsobit svému okolí. Navíc jsem se do ní naprosto nedokázala vcítit a to ani po odhalení její minulosti, protože svoje problémy řešila dost zvláštními a problematickými způsoby. Děj klouzal po povrchu a neobsahoval žádné větší výkyvy, které by si mě získaly. Celkově mě tahle kniha příliš nenadchla. Kdyby šla trochu více do hloubky, vyzdvihla problematické pasáže a poskytla čtenáři lehce dynamičtější příběh, mohla v mém hodnocení dopadnout velice dobře. Avšak to se bohužel nestalo, a tak musím knihu ohodnotit jako lehce podprůměrnou záležitost.
(SPOILER) Neměla jsem od knihy žádná očekávání, nějak se u mě ocitla. Po několika stránkách jsem dostala strach, že se bude jednat o prvoplánovou legraci na úkor asociální chudinky, leč posléze se příběh začal jevit více tajemně a čím dál víc dojemně, nicméně vtipné pasáže provázejí celý příběh až do šťastného konce. Spokojenost.
Popiska na titulní straně nějak neplatí. Občas jsem se zasmála, dojetí bylo dávkované trochu prvoplánově a překvapení se nekonalo. Eleanor jsem si oblíbila, jen ta kniha je prostě průhledná a zjednodušená.
Eleanor se má vážně skvěle
Tohle bylo pořádné sousto, plné zoufalství, ale i naděje. Za mě velmi překvapivé a působivé! Ráda doporučuji!