Dveře do léta
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12843/dvere-do-leta-12843.jpg
4
701
701
Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť. A sníh ho studil do tlapek. Ale choval pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne… A protože na konci dvacátého století se pomocí hypotermie a cestování v čase dá uniknout skoro všemu – možná, že za třicet let opravdu jedny dveře povedou když ne do léta, tak alespoň do lepších časů… Skvělá sci-fi, snad vůbec nejčtenější román Roberta Heinleina. Vydejte se do Velkého Los Angeles – a ani se nemusíte nechat zmrazit.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Door into Summer , 1957
více info...
Přidat komentář
Taky jsem se těšila na "víc" kocoura a přitom se tam jen tam mihnul. Jinak poměrně příjemná oddechovka, ke které se už asi nevrátím.
Nemusím moc sci-fi, ale v rámci výzvy a hlavně toho, že dle anotace měl být hlavním hrdinou kocour, jsem se do knihy pustila. Můžu potvrdit, že se kniha četla dobře, chvílema na mě byla až moc odborná, stihla jsem se u ní rozněžnit i naštvat, ale pořád jsem čekala, kdy to tam kocour rozbalí a nedočkala jsem se...pár stránek na začátku, pár stránek na konci. Ale nelituju, je to kniha zajímavá, dobře napsaná, zase jsem si trochu rozšířila obzory.
Takový příjemný, neobvyklý příběh, který sci-fi připomíná jen docela lehce. Poslouchala jsem jako audio, které je načtené naprosto dokonale Otakarem Brouskem mladším. Kniha se mi opravdu líbila - mimochodem mám moc ráda kočky :-))) - a byla jsem ráda, že končila happyendem.
Vynálezce a spolumajitel firmy Daniel B. Davis je svým nejlepším přítelem a snoubenkou vyšachován jak z firmy tak i ze současného života . Tak trochu jejich přičiněním a trochu i na vlastní přání je na 30 let zmrazen a probuzen až v roce 2000. Aby zachránil svého kocoura, vlastní firmu i budoucí lásku musí se vrátit časem zpět do roku 1970. Krásný milý pozitivní příběh s dobrým koncem.
.....................................................................Výzva 2018
Mám ráda časovou sci-fi a tahle mi přišla k chuti. Je milá a příjemná na čtení. Když si uvědomím, že je víc než 60 let stará, tak smekám. Navíc jsem náhodou až po přečtení zjistila, že se hodí do letošní výzvy.
Pod nadčasovým sci-fi si predstavím Den Trifidu alebo Blade Runnera, túto knihu by som dal po technickej stránke tak na úroveň Baróna Prášila, ten sa aspoň neznemožňoval vysvetľovaním nezmyselných fyzikálnych javov. Dejová línia mi prišla detinsky predvídateľná, taká neotesaná, ale s ohľadom na dátum vzniku je to ešte celkom únosné. Myslím že to pozitívne čo sa dnes o tejto knihe dá napísať je , že inšpirovalo mnoho neskorších autorov , ktorý svoje diela lepšie opracovali.
Roztomilá a nápaditá oddychovka prošuměla okolo a zanechala dojem... hmm, zanechala dojem jako detektivka od Dicka Francise. Pro mě to není, ale někoho jiného určitě potěší.
Smekám vzhledem k tomu, kdy je kniha napsaná. Děj se neustále žene dopředu (respektive dozadu :-).
Poslední část knihy mi připadá trochu slabší, jako by autor plně nevyužil potenciál, a romantika by v této knize ani být nemusela.
Nápaditá „technická“ SF lovestory, zajímavá už tím, že ji autor napsal v 50. letech a popisuje v ní svoji vizi světa v letech sedmdesátých, která jsme v době, kdy román poprvé vyšel v českém překladu (1984), už znali, a po roce 2000, o němž už teď taky víme své. Kniha mě tehdy hodně naladila, takže když u nás po r. 1989 začal Heinlein vycházet ve velkém, kupoval jsem další a další knihy – a byl čím dál zklamanější; uznávám, přece jen nejsem pravověrný scifista. Dveře do léta ale opravdu vedou tam, kam slibují, a proto čas od času rád vezmu za kliku.
Kniha, která má skutečně tu moc otevřít dveře do léta. Náš pan Powell to dosvědčí.
Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť. A sníh ho studil do tlapek. Ale choval pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne...Kniha, ke které se opakovaně rád vracím..
Znovu jsem se přesvědčila , že sci-fi, kterému se říká klasické, neobdrželo tento titul jen tak.
David s kocourem mě dostali, po dlouhé době jsem četla do hluboké noci. A pak ve tmě s otevřenýma očima přemýšlela, jestli a co bych změnila ve své minulosti, kdybych měla možnost použít stroj času. A druhý večer to samé. Byla to fajn jízda a teď se jdu vyspat.
Á propos - audiokniha. Načtená panem Brouskem mladším je prostě neodolatelná. On snad byl v minulém životě kočkou:-)))
Skutečně povedený literární počin ze staré sci-fi školy. Prostý a jednoduchý námět, ze kterého vzejde příběh, který je radost číst. Hlavní hrdina je skutečným hlavním hrdinou hodným Vaší přízně. Nechybí mu humor, zapálenost ani duchapřítomnost. Ústřední motive bych neshledával zrovna v cestování časem. Toto je spíš prostředkem k naplnění cílů, které si hlavní hrdina vytyčil - touha po pomstě, hledání pravdy, hledání lásky. Možná to zní kýčovitě, ale věřte, že opak je pravdou. I s takovýchto ingrediencí se dá stvořit literární počin, který Vás pevně připoutá ke knize, byť by jste to možná od takovýchto témat ze začátku neočekávali.
S Henlein pár zkušeností mám a toto dílo je zatím asi to nejlepší, co mi prošlo rukama. Pokud s tímto autorem nemáte dosud zkušenost, bude nadšení, pokud již nějakou ano, budete možná ještě o to více překvapeni právě tímto dílem.
Což o to, mně se to líbilo. Příběh super, kocour i hrdina sympaťáci, ale jedna věc mi přišla vtipně nadčasová :). Když kniha vznikla, patrně nikomu by nepřišlo divné, že třicetiletý muž říká jedenáctileté žabce, ať se uloží do stáze, probudí se o něco dřív a dospěje pro něj :), že by si ji pak rád vzal. Dneska už se tomu říká krapet jinak :), ale v kontextu žánru a mé zálibě v něm, mě to nijak neznechucuje. Spíš mi tak jako s postupem doby připadá naše společnost čím dál zvláštnější, uzavřenější vůči myšlenkám, které ze sci-fi minulosti dělaly ty nejkrásnější představy o budoucnosti, která ale dopadla zcela jinak :).
Ač byla kniha napsaná již v roce 1957, je i dnes stále výborná. Příběh nejen o cestování v čase, ale hlavně o lásce i zradě, ale také o jednom kocourovi, kterého si musíte zamilovat. Jedna z nejlepších knih ve svém žánru. Vřele doporučuji a dávám plný počet hvězdiček.
Štítky knihy
kočky roboti dveře cestování časem zrada vynálezy a objevy pomsta sci-fi
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 1995 |  Kočka, která prochází zdí |
Pribehu o cestovani casem je mnoho, tady me ale zejmena zaujalo, ze presto, ze ji psal autor narozeny v roce 1900, byla velmi ctiva. A taky plna odbornych obratu a vedy. Kuprikladu vysvetleni prubehu cestovani casem s morcetem, vyroba domacich robotu.... Pritomnost osobiteho kocoura a popis jeho specialitek, ktere znaji vsichni kocici lide, je hezkou tresnickou na dortu.