Dřív než půjdu spát
S. J. Watson
https://www.databazeknih.cz/img/books/92_/92705/bmid_driv-nez-pujdu-spat-8kd-92705.jpg
4
719
189
Vzpomínky: právě ty definují, kým jsme. Bez paměti člověk přestává existovat. A právě takto žije Christine, která po autonehodě ztrácí paměť pokaždé, když usne. Každý nový den je pro ni první a zároveň poslední. Její manžel Ben jí každé ráno trpělivě vypráví její vlastní život a obětavě se o ni stará… Anebo je vše trochu jinak? Christine se podaří za pomoci mladého doktora začít psát deník, a jeho stránky jí jednoho dne prozradí: Nevěř svému muži. Napsala to však vůbec sama? Jak se lze dopátrat pravdy o minulosti, když jediné, co znáte, je dnešek?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
Before I Go To Sleep , 2011
více info...
Přidat komentář
Nemít žádné vzpomínky musí být tak hrozně děsivé, jako je popsáno v této knize. Musíte mít někoho, na koho se můžete spolehnout, jak ho ale poznat, když si nic nepamatujete?
To je přesně kniha podle mého gusta. Dobrá zápletka, napínavá, nečekané rozuzlení. Četla jsem ji jedním dechem, kdybych měla víc času, určitě bych ji dala na jeden zátah :)
Byla jsem napnutá jak kšandy, a i když jsem nějakou dobu tušila, jak to celé je, musela jsem dočíst do konce ještě v noci. Malý nedostatek bych našla, deníkové zápisky byly příliš dlouhé, než aby Christine stihla krom čtení a psaní (rukou!) ještě něco prožít, ale na napětí a čtivosti to knize neubírá.
Velice napínavý román, nemohla jsem se od knihy odtrhnout, hlavně, když se blížil závěr. Překvapivé rozuzlení.....
Podařený román, ve kterém nechybí správná dávka napětí. Díky psaní deníku a schůzkám s doktorem Nashem se Christine dokáže dobrat pravdy. Dobré počtení!
Skvělá kniha, od které jsem se jen těžko odtrhávala. Christine po nehodě ztratila paměť a ocitla se v psychiatrické léčebně a později v pečovatelském centru odkud jí odvedl její manžel Ben. Za Benovými zády, protože on to nechtěl, se začala scházet s doktorem Nashem, aby zapracovali na její paměti a začala si psát deník. Postupně díky němu odhalila šokující pravdu. Knihu mohu jen doporučit. Konec stál opravdu za to a nečekala jsem ho.
3,75*
Knihu jsem přečetla celkem rychle. Většinou jsem jí nepustila s ruky dokud jsem si alespoň nedočetla kapitolu.Konec mě opravdu překvapil. Ten zvrat jsem nečekala, ale u některých pasáží jsem se nudila.
Hned po přečtení jsem koukal na film s Nikol Kidmen.
Film je brutální... Brutální hovadina! S knížkou sdílí bohužel jen název.
Teď ke knížce - začátek mě bavil. Konec měl strhující tempo. Bohužel prostředek naprosto o ničem. A závěr? Tam se dalo vytřískat daleko, daleko více.
Kdyby hrdinka umřela (omlouvám se všem happyenďákům) a nebo kdyby končil konec "Ten pokoj je cizí. Neznámý. Nevím, kde jsem...." to by byla pecka.
Jedna z knížek, od které jsem se nemohla odtrhnout a prostě jsem musela vědět, jak skončí.
Zajímavé a napínavé čtení, výborné na dovolenou. Dobré téma, film bych ráda zhlédla, kniha se ke zfilmování přímo nabízí. Doporučuji k přečtení.
Jeden z příběhů který vám bude po přečtení ještě dlouho šrotovat v hlavě. Na záčátku mi to přišlo super,v polovině takový vlažný ale konec? Ten mně naprosto dostal,ještě ted' z knihy nemůžu. Opravdu povedené,velice chytlavě napsané a neuvěřitelné od začátku až do konce. Jedním slovem Vynikající! :-)
Plus za téma: Psychothriller s hlavní zápletkou ztrátou paměti a ztrátou identity (vzpomněla jsem si na výbornou Past na Popelku). Jenže v druhé půli na mě bylo skoro až moc té romantické linie, nepamatuju knížku, kde by se tak často opakovalo slovo „milovat“. A pointa taky malinko drhla...
Pro mě mezi třemi a čtyřmi, nakonec dávám čtyři, jednak proto, že to bylo vlastně docela fajn čtení na dovolenou, a jednak pro ten celkem realistický úplný závěr. (75 %)
Nebyla to vůbec špatná knížka, ale už tak od poloviny mi pomalu, ale jistě začalo docházet, jak to dopadne na konci a nemýlila jsem se! Filmovou verzi jsem neviděla.
Na prvních několika stránkách se příběh rozvíjí a pozvolna přitom do sebe čtenáře vtahuje. Uvedení do děje je však rychlejší, než bývá zvykem a než se nadějete, budete sedět v rychle se rozjíždějícím vlaku (ne-li přímo v TŽV). Dokonale mě to zaskočilo, nevzpomínám si, kdy naposledy mě kniha tak rychle pohltila.
Příběh je velmi čtivý a napínavý, doslova jsem se od něj nemohla odtrhnout. Myslím, že hodně tomu dopomohlo i celkové rozvržení příběhu. Ten je protnut několika zásadními zvraty, které čtenáře nutí přemýšlet o tom, co se přihodí na následujících řádcích. Téma, které se zdá poměrně okoukané, je pojato velmi neobvyklým způsobem, což z knihy činí strhující zážitek.
Christine, hlavní hrdinka příběhu, postupně odhaluje, jaký život vlastně žila. Z počátku se zdá, že jí všechno změnila smutná náhoda, ale jak příběh postupně graduje, zjišťuje ona i čtenáři, že všechno je vlastně úplně jinak - a proto ji nejde nemilovat. Nemůže si neoblíbit hlavní hrdinku, které prožívá tolik bolesti, strachu a smutku. Myslím, že jí prostě musíte fandit.
Přestože kniha patří mezi ty nejzdařilejší, jaké jsem v posledních době četla, musím jí i něco vytknout. Z některých pasáží na mě totiž doslova zíral fakt, že jejím autorem je muž - zejména tehdy, když Christine přemýšlela o intimnostech nebo se snažila se vyrovnat se svými city. Čas od času mě zarazilo vědomí toho, že takhle by na situaci hleděl muž, ne žena.
Jinak však byla kniha naprosto úžasným zážitkem, který mi připomněl, proč tak ráda čtu.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno anglická literatura thrillery paměť, trénink paměti pravda a lež ztráta paměti, amnézie pátrání v minulosti deníkové záznamy manželé
Autorovy další knížky
| 2011 |  Dřív než půjdu spát |
| 2016 |  Druhý život |
| 2013 | Obležení / Ve stínu jabloní / Dřív než půjdu spát / Napřed ženy a děti |
| 2017 | Zářivý anděl / Dívka, kterou jsi opustil / Druhý život / Co mě naučil tučňák |
Kniha Dřív než půjdu spát je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 981x |
| Čtenářské výzvě | 72x |
| Doporučených | 93x |
| Knihotéce | 346x |
| Chystám se číst | 401x |
| Chci si koupit | 62x |
| dalších seznamech | 8x |
Nebylo to špatné, zajímavé téma, ale na mě moc vaty, stále se opakující stejné motivy, nemastná neslaná Christine a docela předvídatelný konec.