Dřeň
Robert Reed
Galaktická loď větší než planetární světy, obydlená rozmanitou společností mimozemských ras, tajemné plavidlo staré miliony let, ovládané téměř nesmrtelnou lidskou posádkou, která ji objevila prázdnou na okraji galaxie. V samém středu se nachází celá planeta... Planeta, při jejímž průzkumu snad bude odhaleno tajemství původu Lodi. Ovšem tato naděje se střetne s krutou realitou, když se posádka lodi dostane na povrch a objeví svět připomínající peklo. Jejich přítomnost navíc pravděpodobně spustí rozsáhlé a nevysvětlitelné změny, jež mohou ohrozit samotnou existenci Lodi, včetně životů posádky a cestujících. Román Dřeň je samostatnou částí úspěšného cyklu, z něhož v českém překladu známe už několik kratších prací.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , Laser-books (Laser)Originální název:
Marrow , 2000
více info...
Přidat komentář
Obrovská loď, která má v sobě planetu a lidi, který jsou prakticky nesmrtelný co do dlouhověkosti i zranitelnosti. Má to zvláštně snovou atmosféru a trochu pomalej a dost zbytečnej začátek (epizoda s fénixama), ale pak mě to nutilo číst a číst... To podivný uvažování lidí, pro který jsou milénia nic, jejichž mozek přežije v tekutym dusíku (a tim pádek přežijou i oni) a který si zbraň udělaj i z vlastní holenní kosti.
Poměrně bídné sci-fi se zajímavým námětem, který je ale trestuhodně fádně uchopen. Postavy jsou nudné, ploché a moc se nevyvíjí (a to je co říct, když žijí mnoho tisíciletí) a jen těžko k nim čtenář pocítí nějaké vřelé city. Problémem bude asi i zpackaný překlad, kdy některé věty nedávají smysl nebo jsou v rozporu s dříve řečeným. Promarněná šance vykompenzovaná pouze tím, že jsem knihu pořídil za pár šupů v Levných knihách.
Dřeň je space opera ve své nejryzejší podobě. Gigantická loď putující bez cíle odnikud nikam a ve svých útrobách skrývající nejedno tajemství, je bezesporu výborným východiskem pro vzrušující zápletku. Reedův styl psaní není tak úplně tradiční a má punc zcela osobitého přístupu. Jeho nápady jsou originální a jiskří napětím. Tedy alespoň v první polovině románu. Seznamování se s Lodí, její posádkou a cestujícími doslova přiková čtenáře ke knize. Sledování osudů trosečníků na Dřeni pak nikomu pravděpodobně nedovolí od četby odejít. S přibývajícími stránkami však příběhu malinko dochází dech a začne se utápět sám v sobě. Jakoby autor nevěděl, co si s vyprávěním počít dál. Nesmrtelné postavy gradaci děje také mnoho nepomohou a co hůř, jejich znovuoživování znepřehlední zápletku do takové míry, že si člověk nakonec není jistý, zda ještě jede na vlně nebo se už definitivně ztratil mezi hvězdami v hlubinách vesmíru. Ve finále pak chybí nějaké to velkolepé odhalení, i když Reedův závěr také má něco do sebe. Suma sumárum je Dřeň hodně solidní sci-fi, nicméně k dokonalému zážitku ještě nějaký ten chloupek chybí.
Dle mého, Dřeň nedosahuje kvality Sestry Alice, ale má něco, co dnešní autoři moc nemají. Je to čtivé, zajímavé a přichází s něčím novým. Vůbec mi nevadilo, že čas je zde jen jako vlákno, po kterém se dá skákat tam o pár dní, tu o několik tisíc let. Vše mělo svůj účel a vše svůj účel splnilo. Chápu i degeneraci (jestli se to tak dá napsat) posádky. Jedna z těch space oper na které se vzpomíná. Škoda, že od tohoto autora u nás více věcí zatím nevyšlo. Je alternativní, zvláštní, novátorský a věřím, že možná kvůli tomu zde nemá moc oblibu. Přichází s něčím o čem musí člověk přemýšlet a použít svoji fantazii. Má na to dneska někdo čas?
Možná to bude tím, že narozdíl od zklamaných recenzentů a ostatních komentujících jsem od této knihy v podstatě nic nečekal. Nakonec je to velmi čtivá space opera s mnoha vynikajícími nápady, kterou jsem zhltnul v podstatě na dvě posezení. A zejména v druhé polovině mě příběh chytnul natolik, že jsem se od knihy opravdu nemohl odtrhnout. Přesto jsem již ke konci začal mít pocit, že všechno je až příliš zašmodrchané a komplikované, autorovi se to přecijen začalo trochu vymykat z rukou. A také s postavami jsem se nedokázal sžít natolik, abych dal Dřeni více než čtyři hvězdy. Zase tak dobrá není. Přesto úplně nevěřte mnoha zklamaným reakcím, čte se skvěle.
Moje první kniha, kterou jsem nedocetl do konce.... jedna z nejnudnejsich veci co jsem kdy cetl ..
Zajímavá spaceopera. Příběh ze začátku ubíhá příjemně pomalu, ke konci spěje rychle k nečekanému konci. Lidé obládli vesmirnou mega-loď a cestují galaxií. V lodi posádka objeví ukrytou celou planetu. Skupina kapitánů se na ni vydá a ztroskotá na ni. Zde se začne projevovat zajímavý prvek příběhu - lidé jsou téměř nesmrtelní, takže děj sem tam poskočí o 3 roky, tu o tisíc a postavy jsou stále stejné.
Kniha je zajímavá a dobře se čte.
Štítky knihy
DřeňKniha Dřeň je v
| Přečtených | 34x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 42x |
| Chystám se číst | 16x |
| Chci si koupit | 2x |
Nakonec se mi to líbilo, ale četla jsem to měsíce. Na můj vkus to bylo příliš obšírné a těžko se mi do toho začetlo, když děj najednou opustil jednu postavu a přeskočil na další. Nevím ... některé dějové linky mi přišly jako zbytečné odbočky (třeba hned na začátku o tom létacím druhu).