Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/1952/mid_dracula-2uy-1952.png
4
3408
3408
Román Dracula lze zařadit do žánru hororu, či gotického románu a je to klasické dílo literárního vampyrismu. Je strukturován jako řada zápisů v deníku a několika dopisů jednotlivých postav. Hlavním hrdinou tohoto temného příběhu je britský právník Jonathan Harker, který odjíždí do Transylvánie na hrad hraběte Drákuly, aby s ním projednal zamýšlenou koupi několika nemovitostí v Londýně. Po několika dnech strávených v tajemném místě po boku děsivého hostitele Jonathanovi dochází, že jeho návrat domů je odložen na dobu neurčitou, ba dokonce, že se nejspíš už nikdy do Londýna ke své milované snoubence nevrátí. On i jeho nicnetušící snoubenka se tak stávají obětí strašlivého upíra s ještě strašlivějšími úmysly.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1997 , DelfínOriginální název:
Dracula , 1897
více info...
Přidat komentář
netradiční pojetí knihy formou deníků hlavních postav mi přišlo zajímavé. Doporučuju
Achjaj, jsem jaksi v úzkých. Na Draculu jsem se chystal dlouhou dobu, jelikož filmovou adaptaci od Coppoly (se kterou ho v následujícím komentáři nebudu porovnávat) jsem si již v pradávných dobách naprosto zamiloval, a přistupoval jsem k němu (jak ostatně přistupuji u všech knih, u kterých jsem nejdříve viděl filmovou adaptaci) s velice otevřenou myslí a s pouze jedním očekáváním - skvělou atmosférou. Jediné očekávání se mi splnilo. Začátek atmosféricky slušně navnadil a i když jsem v některých částech cítil mírné výkyvy, v závěru zase pěkně zhoustla. Pochválit musím i některé opravdu skvěle a barvitě napsané hororové, popisné ale někdy i humorné pasáže. V tomto směru ale musím hned představit mou největší výtku celému dílu, která, ač se zřejmě jednoduše jedná o styl psaní, na mě nepůsobila příliš dobře. Tou výtkou je podivná, skoro až divadelní teatrálnost postav, kdy jsou ticho, následuje monolog na půl stránky a najednou v hysterickém řevu propuknou v pláč, následuje další půlstránkový monolog a pláč je pryč. To by se samozřejmě dalo pochopit, kdyby jednotlivé situace k onomu chování reálně vedly a bylo jich za celou knihu pár (mně ale přišlo, že to bylo v každé druhé kapitole a situace nebyly tak vyhrocené, popřípadě nebyly jednoduše dobře popsané, aby se tak postavy musely chovat). Tento faktor mi v mnoha pasážích, spolu s někdy až zbytečně dlouhými rozbory situací toho, co se postavy chystají dělat, značně znepříjemňoval čtení a nabourával onen pocit "reálnosti, který se snaží autor navodit tím, že je dílo napsané formou deníků, a když už jsem si říkal, že to konečně má spád, přišla další pasáž s těmito problémy. Na druhou stranu... právě díky těmto pasážím se kniha stává poměrně vděčným dílem k rozborům, ať už z hlediska literárního (střet gotického románu a melodramatu), psychologického (tuna sexuálních podtextů, na kterých by se Freud jistě vyřádil) či symbolického (celý příběh jako podobenství partnerského vztahu skrze své postavy poukazujícího na jednotlivé milostné archetypy?). Dojem z knihy je tedy značně nejasný a i když mám mnoho výtek, stejně ta mám mnoho pochval. Celkový pocit je nicméně znatelně pozitivnější, nežli negativnější a proto se prozatím usadím na hezkých 4 hvězdách a uvidím, co udělá další přečtení, ke kterému se nejspíše donutím nejdříve za několik let. Ale alespoň už vím, do čeho půjdu a díky tomu právě dokáži ocenit i to, co mi teďka spíše drásalo oční nervy (a nesvádím to na překladatele). ***POZNÁMKA K VYDÁNÍ:*** Čteno vydání od Argo z roku 2018, které musím, kromě jednoho detailu, pouze a jedině vynachválit do nebes. Vazba je skutečně mistrovské dílo a dřevoryty Františka Štorma (jehož tvorbu jsem si zamiloval už přes Lovecraftovy Spisy) mají neskutečnou atmosféru a obdivuji autorův smysl pro detaily a symboly. Formální výtka směřuje k závěrečnému doslovu, který velmi úspěšně přejmenoval herce Garyho Staříka (Oldman) na Garyho Starou Šunku (Gary Oldham) a dokonce obsahuje dvě podkapitoly s řadovým číslem II.!
Další klasika na mém seznamu, čekala jsem nějakou romantiku, ale to je jen moje chyba. Začátek byl docela pomalý, vyšetřování příběh konečně rozjel a vyprávění formou deníků mi docela vyhovovalo. Bohužel mi to po půlce knihy začalo připadat všechno zbytečně zdlouhavé. Mrzí mě, že v knize nebylo 'dostatek' Drákuly.
Před několika lety se mi zdál Drákula už poněkud vyčpělý a nudný. Jak jsem se mýlila. Po letech jsem se na jeho četbu vrhla v pokročilých nočních hodinách a musím ocenit atmosféru, kterou Stoker příběhu dokázal vdechnout. Přestože je kniha z 19. století, má stále co nabídnout. Poslední dobou začínám stále víc oceňovat tato prastará a poctivá díla, bohužel jsem asi přečetla nezdravě mnoho "moderní" (rychlokvašené) literatury - ta nemá zdaleka takovou sílu.
Dobrá kniha, která mě dost bavila. Asi nejzajímavější zjištění pro mě bylo, že tam samotný Drákula moc není. Příběh se točí o několika jiných postavách, a právě v tom je síla příběhu. Jelikož pokaždé, když se titulní hrabě objeví, tak na sebe strhne všechnu pozornost. Bram Stoker vytvořil knihu, která má dobrou atmosféru, a velmi krásně umí pracovat s napětím, a pocitem nejistoty a strachu. Stoker navíc naplno využívá formou jakou je kniha napsaná - deníkový styl, kdy každá postava píše malinko jinak. Ocenil jsem, jak moc je kniha podrobná. Jediný výrazný nedostatek vidím v tom, že příběh mohl být trochu údernější, rychlejší a taky akčnější. Drákula je fajn kniha a jsem rád, že jsem si knihu přečetl.
Přečteno už asi třikrát (vždy po delší přestávce) - základní stavební kámen tohoto žánru. Baví mě deníkový styl a nádherný překlad, slabší je pouze konec: dlouhé přípravy a pak... WTF?
Ano- moderního čtenáře ve 21. století už Dracula asi příliš nevyděsí, ale pro mě je tenhle román základním stavebním kamenem gothického atmosférického hororu a sjel jsem ho v různých podobách několikrát. Je pravda, že (narozdíl od filmové adaptace z roku 1992) se v knize moc nedočtete proč Dracula tolik touží po Míně a vůbec psychologie hraběte je v knize upozaděná, ale body tomu u vydání z roku 2018 zpět zvedá nádherné sametovo-stříbřité zpracování obalu od Arga s vydařenými rytinovými ilustracemi Františka Štorma uvnitř.
Opakování po mnoha letech a zase úplná spokojenost .Prostě klasický horor se vším všudy tak, jak má být.
Jeden z nejikoničtějších hororů historie, protože kdo by neznal transylvánského hraběte se specifickými potravními návyky a zálibou v mladých pannách. Nejnapínavější část je sice hned začátek knihy, ale žádný strach i v jejích dalších částech budete mít příležitost se bát. Původně jsem si myslel, že mi bude ten deníkový a dopisový styl vadit, ale během pár stran jsem si zvykl a musím říct, že je to jedna z věcí, které příběhu dodávají jeho napětí.
Knihu jsem dlouho pozoroval v knihovně - příběh znám tak proč to číst. Přesto jsem neodolal a knihu přečetl. Vůbec nelituji skvělá četba.
Už jako dítě jsem po knížce pokutovala, když mi bylo asi 14 četla jsem ji poprvé, byla napsána slovensky. Od té doby se k ní opakovaně vracím a v tu chvíli se vždycky bojím tmy. Jedna z nejlepších knížek, které jsem četla.
Drákula.. má snad nejoblíbenější bájná postava, ale doteď jen filmová, takže jsem knihu už konečně musela přečíst!
(Text bude obsahovat spoilery)
Když Jonathan přijíždí na hrad je to skvělé, ale když se děj stočí k prošetřování, co se děje se slečnou Lucy přestává mě kniha bavit. Nejvíc se totiž těším na to, jak se dozvím kdo byl Drákula, proč je teď takový jaký je a taky proč ho vše tak táhne k Mině, no a toho jsem se moc nedočkala :/ a bylo mi to vážně líto, protože na knihu jsem se vážně těšila!
Najdou se určitě skvělé pasáže, ale asi jsem se přesytila filmovým zpracováním z roku 1992 a také seriálem.
I přesto všechno, nelituji, že jsem knihu četla :)
Tuto knihu zná podle názvu určitě hodně lidí, aniž by ji četli a díky její světoznámosti ví zhruba, o čem je. I já jsem k nim donedávna patřil. Mohu zařadit mezi přečtené shodou okolností "jen" díky tomu, že jsem zrovna neměl žádnou jinou audioknihu do auta :D. Musím ale říct, že čtenářský zážitek to byl velmi dobrý. Překvapil mě hlavně styl, kterým kniha začíná - "slepená" z dopisů a uryvků deníků. Přestože jsem věděl, co zhruba čekat (upíří hrabě si pochutnává na krvi, zejména mladých žen), styl vyprávění, linky více postav, které se později spojí i vyvrcholení děje se mi líbily. Zasloužené čtyři z pěti za kvalitu, legendárnost i atmosféru. Jen to, jak je Seaward natvrdlý a VanHelsing mu musí předkládat několik důkazů ohledně Lucy, mi přišlo trochu šroubované.
Doporučuji všem s tím, že kniha v podstatě nepřekvapí: dostanete přesně, co čekáte. A někdy je to zrovna to, co chceme.
Když se řekne Dracula, vybaví se mi jediné – upír. A stejně jako většina populace, ani já netušila, do čeho jdu, když jsem si knihu v knihovně půjčovala. Čekalo mě proto překvapení v podobě dlouhého příběhu plného různých postav a osudů.
Něco, nad čím jsem „slintala” už od samotného začátku, je ten naprosto dokonalý a krásný jazyk vypravování. To je hotová lahoda pro čtenářovy oči! Stejně tak celé nové vydání, které má na svědomí nakladatelství Argo. Obálka je naprosto úchvatná! A ilustrace taktéž.
K samotnému příběhu asi nemám příliš co dodat. Děj jsem před začátkem četby neznala, tudíž mě mírně překvapila jeho jistá komplikovanost. Přiznám, že místy mi to přišlo až moc zdlouhavé.
Stejně tak mi úplně nesedl styl, jakým je kniha sestavena – tedy to, že se skládá z několika deníků a dopisů různých lidí (nicméně stále důležitých postav). Často mě to v četbě rušilo a ztrácela jsem se.
Za mě velmi poutavě napsaný příběh, který splnil "takřka" vše co jsem od něho čekal. V první řadě je to styl vyprávění. Ten je rozdělen formou deníků a mě osobně moc nesedí. V druhé řadě je to pak konec samotného dobrodružství, u kterého jsem čekal tak nějak víc. Snad nějaký zajímavější souboj mezi dobrem a zlem.
O tom se nedá napsat špatného slova. Skutečně ne. Je to vyloženě luxus. Tzv. začátek knihy, kdy se ocitnete doslova v kleštích údálostí a okolností, nezvyklostí a nejasností to je jev který tento titul postavil do čela pěkné literatury ať už ji chcete zařadit do jakéhokoliv žánru. Četla jsem český překlad a to mi přišlo naprosto skvělé, nyní čtu polský překlad a mám dojem že je to ještě o stupeň výš. Každopádně kniha je jak jinak nesmrtelná.....
Klasika všech klasik, pro milovníka hororu povinná četba (aspoň zjistí, z jakých kořenů vycházejí ty současné, mnohdy měkčí a méně strašidelné). Transylvánský úvod nepřekonatelný, Van Helsingovo hledání logiky v nelogice úžasné, dobrodružná poslední třetina dechberoucí. Plný počet - a odhodlání vrátit se k některým dalším... neboť nejen Kingem živ jest člověk... P.S. Absence korektora u vydání z Fortuny libry je na zakousnutí!
Stokerův Dracula byl ve své době naprostý knižní hit. Osobně tuto knihu vnímám jako jednu z knih, kterou by si měl každý přečíst. Kniha je moc pěkně napsaná, je napínavá a strašidelná. Mám moc ráda horory autorů 19.století, mají úplně jinou atmosféru než většina hororů naší doby a to se mi opravdu moc zamlouvá ... Tento příběh se vpil do mého nitra a navždy tam zůstane.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2008 |  Hadí zámek |
| 2009 | Drakulův host a jiné povídky |
| 1995 | Drákulův host |
| 2011 | Klenot sedmi hvězd |
Kniha, ke které se v různých formách vracím neustále. Hrozně se mi líbí její forma - zápisky jednotlivých protagonistů. Jedná se o “nadžánrovou” klasiku, kterou si stojí za to přečíst.