Dívka jménem Sus
Jonas T. Bengtsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349495/bmid_divka-jmenem-sus-vYz-349495.jpg
3
191
53
Jonas T. Bengtsson přichází s novým románem, ve kterém nám představuje dalšího hrdinu, jenž by se jen stěží vešel do škatulky „obyčejný Dán“. Přesto nepochybujte, že by se takový příběh nemohl odehrát i u nás. Sus je devatenáct let, ale vypadá na dvanáct. Většinu života strávila v drsném prostředí kodaňského ghetta těch nejchudších. Její bratr leží v kómatu v nemocnici. Otec, pro Sus jen brutální opilecké monstrum, sedí ve vězení za vraždu její feťácké matky. Sus drží při životě jediná touha – touha po pomstě…... celý text
Přidat komentář
Tento žánr není napínavý jako detektivky, není v něm nic romantického, ale přesto je čtivý. Je to syrový realismus a postavy se v příběhu vyvíjí, mnohdy jde o svět, který je nám čtenářům cizí, jako jsou drogy, dealerství, apod. Za mě určitě stojí za přečtení, je to super jako oddechovka mezi oblíbenými knihami a rozšíření knižních obzorů.
Zvláštní příběh ale ne neuvěřitelný, bohužel podobných bude mnoho i v takových státech jako je Dánsko. Na Sus se asi jen tak nedá zapomenout.
trošku otevření očí, že i tak sociálně vyspělé země jako jsou státy ve Skandinávii, řeší problémy typu prodej drog školákům, příhem této dealerky má něco do sebe a rozhodně je to lepší průměr
Bylo poměrně osvěžující narazit na dílo dánského autora, které není detektivkou nebo manuálem na to, jak žít hygge. Stejně mi ale kniha úplně nesedla. Asi spíš svým tématem a prostředím, ve kterém se děj odehrává, než podáním. Pokud se dostanu k další autorově knize, ráda si ji přečtu, ale tohle nebyl můj šálek kávy.
Slýchávám názory, že čtení odeonovek je záruka kvality. Ani tato kniha nebyla výjimkou. Silný příběh mladé dívky, která se stará sama o sebe, dává si různé testy, prodává drogy a tak nějak proplouvá životem a snaží se přežít. Je to krátká knížka, ve které se ukrývá zajímavý příběh, nad kterým je dobře se zamyslet.
Od knížky jsem vzhledem k jejímu hodnocení neměla vysoká očekávání, ale byla jsem docela překvapena. Ty drsnější "odeonky," mi asi sedí víc, než třeba Cop, i když si jejich čtení musím trochu rozložit (přestože je knížka poměrně útlá, pro mě obsah není stravitelný na jeden večer). Knížka je o devatenáctileté Sus, která se připravuje na návrat otce z vězení. Otce, který zabil její matku. Moc se mi líbila myšlenka jejích výzev (zdůrazňuji myšlenka, ne konkrétní cíle, které si Sus ukládala). Zajímavý byl popis prostředí a syrovost, která z knížky sálala. Sus je je silná hrdinka, což mě často v knihách irituje, ale pro mě až na jednu pasáž knihy uvěřitelná. Moje sympatie má proto, že není naivní a nemaluje si, jak se dostane do "vyšší" společnosti. Knížka se mi líbila víc, než dosavadním hodnotícím (což se mi stává poměrně výjimečně), za sebe můžu doporučit.
Ale jo, nestěžuji si. Po 750 stránkách Hodin z olova tahle tenká knížka sedla - jasná, stručná, realismus severu. Asi si ji za týden nebudu pamatovat, ale na čtení do vlaku ideál.
Syrový psychologický příběh o drogách,pomstě,chudobě,osamění a hlavně o drsném životě ve vyloučených lokalitách. Kniha mě bavila a na konci mě až zamrazilo.
Výjimečná kniha, dobře napsaná, dobře přeložená. Strhující příběh, drsný konec, který vám hned tak nezmizí z hlavy, i když se na něj budete snažit zapomenout.
Tohle byl zajímavý příběh, ale zase nebyl tak zajímavý, aby se mi vryl do paměti na dlouho. Je to moje první přečtená Odeonka, chápu, že Odeonky jsou podle mého o netradičních příbězích, o těžkých tématech a hodně o tom, aby se člověk nad příběhem zamyslel. Já se zamýšlela, to ano, ale vlastně ani nebylo nad čím. Na to, abych se mohla zamyslet a aby ve mě tedy příběh zanechal hlubší emoci, bych potřebovala, aby byl příběh více rozepsaný s detailnějšími informacemi a ne jen náznaky... Vlastně kniha začala i skončila ve stejném bodě a to je pomsta. Kdyby byla Sus skutečná dívka v reálném životě, tak tato část jejího života popsaná v knize by její život nikam dál neposunula. Sus se snaží žít v nelehkém světě s nedobře rozdanými kartami, ale není to úplně marná ani hloupá dívka, která kdyby měla vizi, určitě by se z tohoto smutného koloběhu vymanila. Ale o tom tento příběh není... Pro mě průměr.
No, téma dobré, ale příběh jako takový pro mě tak trošku nic moc
Sus to neměla a nemá jednoduché, prošla si nehezkými věcmi a touží po pomstě, ale i tak si myslím, že je to milá holka...
Moje první odeonka a wow, fakt jsem nečekala, že se mi bude takhle líbit.
Je to hodně surové čtení. Jednoduché věty, postavy, které nechápete a nemáte rádi, z každého slova na vás dýchá jejich demotivace dělat něco se svým životem, místy vulgární čtení. Celé to do sebe dokonale zapadá a dá vám pocítit atmosféru kodaňského ghetta v celé své "kráse".
Po dočtení jsem si hned běžela koupit Pohádku, která má podle recenzí být ještě lepší. No jestli tomu je vážně tak, tak se moc těším, protože Dívka jménem Sus byla fakt skvělé čtení.
Dobrý den, dlouho jsme se neviděli. Mám se dobře. No. Nebo dobře.. vlastně tak, jak se člověk blížící se čytřicítce co letos ještě neměl dovolenou může mít. Rána jsou příšerný, a to i bez chlastu. To si pamatujte, mladí lidé. Zlatej středověk, kdy to lidi přirozeně zabalili okolo 40!
Pokročilý věk pravděpodobně může za sníženou literární konzumaci, jinak si to neumím vysvětlit. I tudle 120 stránkovou píčovinu jsem četl 3 dny!
Tahle Dánska věc pojednává o jedné dívce jménem Sus. Sus je 19ti letá chudá buchtička, která žije na dánským chudým sídlišti, který určitě vypadá jako Vinohrady v Praze. Otec ji zabil matku a sedí, matka je zabitá a leží. Já teď sedím na záchodě.
Sus začne prodávat hašiš dětem, aby se uživila a měla na bouchačku, kterou chce zabit fotra až přinde z lochu. No a to je asi tak všechno co bych o této sondě do života chudých Dánů chtěl říct. Je to krátký, je to absolutně nezajímavý a tudíž přesný opak mého penisu. 4/10
Problém celé knihy spočívá ve gradaci, na začátku kapitoly to jde vždy pozvolna, až na konec, vyhrocený až běda. A takhle se to opakuje, jak kolovrátek, pan autor vždycky na konci kapitolky situaci napne jako kšandy, a pak u kapitoly další začíná opět pozvolna. Někomu se to možná může líbit, mně to pak začalo děsně štvát.
Sus se taky pořád motá a motá v začarovaném kruhu. Proto bych ocenila větší náhled do její minulosti. Bohužel je plochá, jak její hrudník. Pomocí její postavy se dostáváme do kontroverzní části Dánska, do které Sus chtě nechtě zabředává. Aby si tak nějak vydobyla své místo, začne prodávat drogy dětem, a nadbytek si nechává pro svojí potřebu. Během toho si sama sobě dává výzvy, které zahrnují krádeže, rvačky, ale třeba i sex (alespoň takhle jsem pochopila, proč mu to nabídla) a to vědomí, že něčí život závisí na hlavni pistole ve vaší ruce. Bohužel si Sus neprojde žádným radikálním vývojem osobnosti, a úkoly zamodifikované do rádoby morálních dilemat, jsou zoufale nicneříkající a mě nechaly totálně chladnou. Autor ke všemu přistupuje s odstupem, nezaujatě a odtažitě, proto jsem si k Sus nedokázala vytvořit nějaký vztah, bylo mi ukradené, co se jí stane.
Celkově se to četlo moc hezky, napsané slovní zásobou, fakt jak od drogového dealera. Kniha mi ale nic nenabídla, nedala, a já ji rychle přečetla, no, bohužel i rychle zapomněla. Jako první odeonku vůbec jsem asi šáhla špatně, doufám, že mě tohle nakladatelství ukáže v blízké době své kvality.
Když se sejde Lisbeth Salander s Dexterem na dánském předměstí. Na to, aby kniha zanechala hlubší dojem, je Sus trochu moc plochá (a tím nemyslím její hrudník), zápletka příliš letmo načrtnutá a to, co má šokovat, zaujmout, vzbuzovat otázky a podněcovat morální dilemata mě nechávalo naprosto chladnou. Rychle přečteno, rychle zapomenuto.
Sus je pro mě milá holka, která hraje s kartama, který dostala. A knížka je pak příběhem toho, co se může stát, když silně deprimovaná dívka přijde o poslední pevný bod v životě. Samozřejmě nechybí ty správný postavy z "podsvětí" (dealer, gang, dobrej kámoš bráchy, vyhořelej policajt...). Hvězda hore za humor :)
PS: milým čtenářům pobouřeným nad drogami v knize doporučuji Děti ze stanice ZOO nebo jen procházku po městě s otevřenýma očima...
Téma super, styl psaní mi sedl míń. Ale samotný příběh byl pro mě dost o ničem.
Sus je devatenáct, vypadá na dvanáct a svůj život přizpůsobila jedinému - pomstě, chce zabít otce. Kniha je sondou do života dánských mladých lidí, jejichž život se odehrává především v přítmí drog.
Štítky knihy
drogy smrt Dánsko dánská literatura rodina hašiš pomsta
Dívka jménem Sus
Je to prostředí, které mi není vůbec blízké a vlastně ani sympatické a se kterým se ani jako vnitřně přesvědčená "rychlošípačka" nemohu ztotožnit, ale přesto jsem dokázala Sus rozumět a i ti ostatní kolem mi vlastně nebyli nesympatičtí. To považuji za velké plus, stejně jako vykreslení prostředí. Jen jsem si říkala, že ta jedna jediná hrdinčina životní motivace ji hodně zplošťuje. Chápu, že v dané chvíli to bylo jádro všeho, ale nějak jsem měla pocit, že by v reálu v pozadí muselo být ještě něco jiného... Chybělo mi tam nějaké to "a co pak"...