Dětské zoubky
Zoje Stage
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399390/bmid_detske-zoubky-OZj-399390.jpg
4
1225
419
Suzette se nedaří navázat vztah se svojí sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka ji děsí. Alex by chtěl věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a nenormálně, jenže s ním se přeci chová normálně! Je Hanna jen zlobivá holčička, jejíž chování pramení z vysoké inteligence, kreativity a snad i osobního kouzla? Nebo se opravdu snaží svoji matku zabít? Silný a břitký psychologický román nové talentované autorky Zoje Stage nabízí více otázek, než odpovědí – a podrží si své tajemství až do šokujícího konce.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , OmegaOriginální název:
Baby Teeth , 2018
více info...
Přidat komentář
Ale nebylo to zlé, vážně me zajímalo, jak to cele vlastně je...asi by to nemuselo být tak nějak ze života..děsivé :D
Jak je napsáno v poděkování: "Klíč je v tom čtenáře donutit, aby chtěl otočit na další stránku!" A to se povedlo, od začátku jsem chtěla otáčet další a další stránku. Kniha je napsaná velmi čtivě, a celou dobu jsem si říkala, že si zaslouží 4 z 5 hvězd, ale budu upřímná, konec by mohl být lepší. Ne že by mě zklamal, ale čekala jsem jiný konec, konec, který by celou knihu a děj podtrhl a vyzvedl ještě výš.
A .. Já nejsem zrovna mateřský typ a po dětech netoužím, i když už na to podle ostatních věk mám, ale tahle kniha můj postoj nijak nezměnila - myslím to tak, že můj postoj nezhoršila. Asi už jsem zvyklá čekat v knihách ledacos nebo nevím, samozřejmě to ale neznamená, že kdybych náhodou někdy děti měla, tak chci právě tuhle holčičku... A taky to neznamená, že to nebylo děsivé...
Byla to má první zkušenost, a byla úžasná. Během četby jsem se nemohla odtrhnout, střídaly se ve mně emoce a napětí, děs i dojetí a nakonec pobavení, jak autorka se mnou vypekla stejně jako Hanna se svými rodiči. No, určitě se dá tato kniha považovat za téměř dokonalou antikoncepci, takový dítě z pekla fakt nechceš. Nepotřebujeme barák plnej přízraků, stačí jedno psychopatický dítě. Postavy mi přišly autenticky vykreslené a příběh si plynul jako voda v řece. Sice se děj odehrával ve velmi malém časovém úseku, takže toho Hannina řádění jsme si zase tolik neužili, ale na druhou stranu pěkně gradovalo. A konec byl ďábelskej. Mohla bych tu vykládat o paralelách, alegoriích, metaforách, ale shrnu to jednoduše: Už jen svou čtivostí stojí za to knihu přečíst. Jako jedna z mála neobsahovala tuny chyb a atmosféra se dala krájet.
(SPOILER) Za mě famózní napsané. Nemít děti tak si minimálně 2 roky ani žádné nepořizuji. Malá ale hodně inteligentní psychopatka už v 7 letech se snaží zbavit maminky. Těmi připínáčky, kladivem a ohněm to teda dorazila. Na knihu dlouho nezapomenu a dávám nejvyšší hodnocení
Obvykle mi netrvá čtení jedné knížky přes týden a jaksi z úcty k autorovi knihy nakonec přečtu. Knihu jsem měla v plánu už hodně dlouho, asi mě užírala příšerná zvědavost, ach jo,zas ta očekávání. No,kdybych ji nečetla, tak se nic zásadního nestane. Jasně, že je to fikce, jako ostatně téměř veškerá beletrie tohoto ražení, ale nemůžu se zbavit pocitu, že hodně blbá fikce. Ještěže se to docela dobře četlo - tedy formálně ano, obsahově prostě kravina (a závěr mě rozhodně nešokoval vůbec, protože na téhle knížce mě tak nějak nešokovalo nic- snad jen hloupost toho, jak byly zachyceny hlavní postavy).
Jste žena a chcete být jednou matkou? Přečtení knihy bych zvážila na vlastní riziko. Příběh matky s dcerou v rámci své funkčně-nefunkční rodiny se zdá tak realistický, že by se to mohlo stát snad i vám. Kniha mě osobně vtáhla do děje velice rychle. Za odpočinkové čtení bych ji nepožadovala, ale každá stránka vás nutí otevřít tu další. Není to vlastně i to, co od knih my čtenáři chceme?
(SPOILER) Při přečtení anotace jsem si říkala, že mě knížka pohltí a nebudu se moct od ní odtrhnout. Avšak úplně přesně to tak nebylo. Kapitoly se střídaly z pohledu Suzette a Hanny. Bylo zajímavé číst, jak si jednotlivé situace představuje dospělý a dítě. V jistých pasážích mi běhal mráz po zádech. Ale musím ubrat hvězdu za závěr knihy. Ten jsem očekávala zcela jiný. Pozor spoiler! (Navíc bych dala více prostoru Hanně v léčebně, jak to vše probíhalo a jestli ji to na nějakou chvíli pomohlo.) Ale knížku hodnotím kladně, až na malé nedostatky.
(SPOILER) Od knihy jsem měla velká očekávání, a ta se i částečně splnila. Musím přiznat, že postavy byly napsané vážně dobře. Hana mi přišla už od začátku velmi nesnesitelná a zlá. Ale ani s matkou jsem moc nesympatizovala. Stále jsem se nemohla rozhodnout, kam si jí zařadit. Rozhodně ale stavěla sebe a svoje blaho na první místo, což se také projevilo na konci knihy. Ještě jednou, Hana byla jedním slovem spratek. Úplně jsem jí nesnášela. A Alex byl typický obraz rodiče, který zaslepen láskou k dítěti popírá nepopiratelné. Kniha ukazovala dva velmi extrémní druhy rodičů. A také referovala o tom, že opravdu existují rodiny, kde se jeden z těchto modelů může vyskytnout. Knihu hodnotím velmi kladně, četla jsem jí takřka jedním dechem. Konec mě z pohledu chování postav zklamal, ale z hlediska jejich charakterových vlastností nepřekvapil.
Moc jsem od něho nečekala, jelikož recenze byly všelijaké, ale musím říct, že jsem si ho užila naplno.
Hanna mi lezla na nervy už od první stránky knihy a už jsem věděla, že mi bude pít krev celou knihu. Někdy to bylo až neuvěřitelné, jak autorka dokázala vytvořit tak hutnou, těžkou a opravdu psycho atmosféru, kdy jsem vrtěla hlavou, jak je toto možné, že někoho vůbec napadne udělat z dítěte takové monstrum?
Alex (tatínek Hanny) se někdy fakt choval, dle mého dost ignorantsky (?), prostě jsem vůbec nevěděla, proč se tak chová? Vždyť je to očividné, že je něco špatně. Někdy jsem si fakt přála, aby Alex a Hanna se vzali za ruce a odešli na konec světa.
Hlavní hrdinky Suzette mi bylo opravdu někdy dost líto, ale taky nebyla andílek, a dost jsem nad ní vrtěla hlavou, proč to dělá? Proč nepodnikne jiné kroky?
Konec knihy byl takový, že potřebuji další díl, jelikož mě hrozně zajímá, jak se Hanna vyvine dál v příběhu. Bohužel mě konec neuspokojil, ale čtení mi to zase tolik nezkazilo.
Jinak styl psaní autorky se mi hrozně moc líbil, bylo to čtivé, napínavé a už se hrozně těším na její nejnovější knížku Útěk na svobodu.
Podivný příběh. Nestandardní mi přijdou všechny jeho postavy, včetně Beatrice, ale zejména v případě Suzette, Alexe a Hanny to může být příčina/důsledek. Nečetlo se to úplně špatně, definici thrilleru to asi splňuje, ale pokud bude druhý díl, tak slovy klasika přečtu si ho, abych zjistila, jestli bude stejně nejapný, jako první.
Velmi průměrná kniha, možná lehce podprůměrná.
Očekával jsem příběh plný napětí a strachu, protože po přečtení anotace jsem si hned vzpomněl na film Orphan, který miluji.
Postavy byly trochu ploché, jejich chování a přemýšlení bylo popsáno jen tak, aby splňovalo účel příběhu a že to někdy vůbec nedává smysl přeci nevadí :) (například Alex: oddaně miluje svou dceru a odmítá uvěřit své manželce, i když je to někdy opravdu nelogické a divné).
V celé knize nebyl doslova jediný zvrat. Bylo tu pár napínavých pasáží, ale vzhledem k délce knihy jich bylo žalostně málo.
Konec byl opravdu divný, vlastně nic moc neuzavřel a byl to asi nejslabší moment knihy namísto velkého finále.
Naštěstí jsem se ale přes to všechno nemusel do čtení nutit a stránky ubíhaly vcelku rychle.
Nebyla to vyloženě špatná kniha, ale ani zdaleka úžasná.
Kniha se četla velmi dobře, ale obsah byl velmi nepravděpodobný. Průměrné sedmileté dítě není schopno vymyslet takové nástrahy. Kdyby se jednalo o pubertáka, tak by byla kniha věrohodnější. Tak přestože se opravdu četla velmi dobře, za me jen dve hvezdy.
(SPOILER)
Přesně můj šálek kávy. Kniha se mi velice líbila a strašně dobře se četla. Ze začátku jsem stále přemýšlela, zda nemá Hanna PAS, nebo něco takového, ale postupem času bylo jasné, že je za tím něco daleko horšího...
.
Díky konci jsem dala hvězdičky jen 4, ale i tak se řadí k mým oblíbeným. Konec mě ale mrzel - kniha se dostala do patové situace, protože co mohlo přijít dál? Rodiče už nikdy nebudou své dceři důvěřovat, i kdyby byla pod práškama. A jejich dcera už se nikdy neuzdraví, protože duševní chorobu prostě vyléčit nejde ... takže? Takže budou už napořád bez sebe ...
Bylo to zvláštní, přemýšlela jsem, jak dlouho bych tohle zvládla já, než bych se bála doma usnout ...
(drobné spoilery)
Hned na začátku bych chtěla předeslat, že u této knihy není možné řešit pravděpodobnost celého příběhu ;-). Jinak byste ji totiž museli odložit hned po několika prvních stránkách. Hanna je sedmiletá holčička, která je - mírně řečeno - hodně divná. Nejenže nemluví, ale zároveň spřádá plány na odstranění své matky Suzette. A ty fakt nejsou žádný slabý čajíček! Kniha je napsaná ze dvou úhlů pohledu, a sice Hanny a její matky. A to ji dělá o to zajímavější ;-). Kromě těchto dvou postav je zde také otec, který svoji dceru zbožňuje a dlouho na ni nedá dopustit. Nakonec se ovšem oba rodiče shodnou na tom, že situaci je potřeba řešit nějak jinak a hlavně radikálněji, než jak se to dělo doposud. Ale že ta cesta k tomuto rozhodnutí byla doslova trnitá ;-). Aspoň na můj vkus ano. Hanna se tedy ocitá v zařízení, kde jí mají pomoci... Jak tohle všechno dopadne, už neprozradím. Závěr nechala autorka otevřený, přestože je i navzdory tomu poměrně snadné si domyslet, jak se bude situace celé rodiny vyvíjet dál.
Kniha je dobře napsaná a čte se jedním dechem. Mě se líbila (až na již zmíněnou uvěřitelnost), proto hodnotím plným počtem, a třeba se s nějakou další autorčinou knihou zase někdy potkám? ;-)
PS: Jsem toho názoru, že pokud je dítě vychovávané s láskou, tak to až takhle daleko - jak tomu bylo v této knize - (snad) ani nemůže dojít. Jako matka dvou synů (aktuálně ve věku 13 a 11 let) mluvím z vlastní zkušenosti. I když úplně vyloučit to asi nelze - člověk nikdy neví, co ho v životě může potkat...
Knížka se četla dobře, byla zajímavá, místy znepokojivá, ale konec mě celkem zklamal.
Kniha byla hodně propracovaná. Bylo v ní mnoho vrstev, které jste mohli postupně odkrývat. Konec mě však zklamal. Čekala jsem vysvětlení a větší sondu do psychiky malé Hanny. Je pěkné, jak je vše vykresleno a až znepokojivě reálně ukazováno, ale to hlavní jsem se vlastně nedozvěděla a to mě mrzí.
Nesmírně čtivé, znepokojivé a promyšlené. Tahle kniha mě vážně chytla. Konec mohl být více propracovaný, ale i tak to je skvělé čtení, které vás nepustí.
Štítky knihy
psychologické thrillery matky a dcery myšlení dítěte rodiče a děti psychopati
Dětské zoubky
Hanna je sedmiletá holčička. Pro okolí rozkošné, miloučké a úžasňoučké stvoření. Až na to, že se rozhodla zabít svoji matku.
Kniha obsahuje jen tři důležité postavy - Hannu, její matku Suzette a otce Alexe. Srali mě všichni stejně, pardon za výraz, ale každý z nich se choval zcela nenormálně. Hanna nenávidí svojí matku, ale zatímco před ní je zlomyslná, sadistická a manipulativní, před otcem je zlaté dítě, šikovné a nadprůměrně inteligentní. Takže samozřejmě Alex nevěří ani slovo Suzette, protože jeho dcera přeci nemůže být zlá! Ano, je to přesně ten typ rodiče, co když si ho pozve ředitel za to, že jeho dítě někoho šikanuje, udělá z dítěte ještě oběť.
Teď už ale věděla, jak se jmenuje Hannina nová hra. Byla to hra Vyděsíme maminku. A proto bude schopná se bránit. I pod teplou sprchou jí ale při pomyšlení na její ďábelskou dceru vyskočila husí kůže. Vzpomněla si na bělmo očí zvrácených v sloup. I na to, jak tiše se k ní dokáže ve spánku připlížit
Snaha vytočit, zničit či odstranit matku postupem času graduje a to, co ten malý satan začne dělat, to mi hlava nebrala. Stejně jako mi nebrala chování matky, kterou ani jednou nenapadlo nastrčit skrytou kameru, mikrofon apod.
Áááááá! Normálně mít to dítě někde po ruce, tak by se mi v hlavě honily dvě varianty - buď šutr na krk a výlet k vodě, nebo zkusit narvat do babyboxu. Už dlouho jsem nečetla knihu, kde jsem měla chuť vyrvat stránky a obřadně je spálit! Doháněla mě k nepříčetnosti, drásala nervy, zuby mám asi obroušené a nějaký ten trs vlasů se taky ocitl mimo své stanoviště
Kniha mě dva dny fakt moc bavila, ale nemohu odpustit tolik nelogických reakcí a hlavně ten otevřený konec! Nesnáším je. Avšak přiznám se, že ke konci mi bylo Hanny tak na dvě vteřiny líto. Než jsem otočila další stránku. Dávám 3,5/5.