Deti polnoci

Deti polnoci https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108805/bmid_deti-polnoci-9gn-108805.jpg 4 211 55

Rushdie rozvíja príbeh s prvkami magického realizmu: súkromné dejiny troch generácií jednej rodiny, ktorých životy sa prelínajú s modernými dejinami Indie od roku 1910 až do roku 1976. Rozprávačom je Salím Sináí, ktorý sa rovnako ako tisíc ďalších detí narodil 15. augusta 1947, keď India spoločne s Pakistanom získala nezávislosť. Tisíc a jedno dieťa – a každé z nich je nadané nadprirodzeným darom a všetky spája Salímova schopnosť telepatie. Čím bližšie k polnoci, tým väčšie nadanie dieťa má. Presne o polnoci sa narodili dvaja. Salím a Šiva, dobro a zlo. Salímovými zmyslami, predovšetkým jeho zrakom a magicky citlivým čuchom, vnímame indickú realitu, v ktorej sa spája to najlepšie i najhoršie z oboch svetov, navzájom od seba neoddeliteľné – rovnako ako Salím a Šiva... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Slovart (SK)
Originální název:

Midnight's Children , 1981


více info...

Přidat komentář

verense
18.04.2020 4 z 5

Ufff, tohle nebylo jednoduché čtení, knížku jsem louskala na své poměry nezvykle dlouho. Je hodně podrobná, barvitá, mnohovrstevná, místy nezvykle fantastická a vřele doporučuji si oživit nějaké ty historické znalosti Indie (i když si myslím, že Středoevropan nikdy neodhalí a nedocení všechny narážky a souvislosti). Není to čtení pro každého, ale jsem nakonec ráda, že jsem to zvládla. Stále ve mně totiž přetrvává mlhavý pocit, jako by mne to posunulo o nějaký ten čtenářský stupínek výš. Jo a mám strašnou chuť na nějaké čatní!

marara
01.01.2020 3 z 5

Mám ráda magický realismus, ale tohle bylo hodně zvláštní. Rushdie je vynikající vypravěč, jeho styl je naprosto jedinečný, ale také se nečte snadno. Byla tam témata naprosto skvělá, opakování, kdy se každý motiv objeví ještě alespoň jednou znovu, všechny ty magické prvky, zázračné schopnosti dětí půlnoci, Salímův okurkovitý nos s nadpřirozeným čichem, kouzla čarodějky Parvátí, obrovitá kolena Salímova věčného konkuretna Šivy, Salímovo budhovské období, kdy se stává bezčasým, věkovitým jako převozník Táí z počátku příběhu a mnoho dalších. Jen jsem nebyla spokojená s tím, že stále hledáme smysl života, jeho naplnění a co nacházíme v závěru? Skepsi
a ztrátu naděje. Přidanou hodnotou knihy bylo to, že jsem si oprášila vzpomínky na těch pár knih, které jsem o Indii četla (zvlášť Červené sárí o Sonie Gándhíové). Na druhou stranu jsem si stejně jako Ozzy86 bolestně uvědomovala omezenost mého intelektu.


InaPražáková
22.12.2019 5 z 5

Už u autorovy předmluvy jsem si říkala, že tohle bude hodně dobré, a byla jsem pak několik set stran setrvale nadšená - hravé, nápadité, krásné čtení, srovnání s Márquezem je na místě. Přes veškerou ztřeštěnou podivnost epizod ze života jedné rodiny ale postupně přituhuje a z malých rodinných dějin na pozadí historie státu se stává spíš metafora, místy ilustrace těch velkých. V indické historii se nevyznám, takže si leccos nedokážu zasadit do konextu, ale samo o sobě mi to příliš nevadilo, dá se odhadnout, kde je pravdivé jádro, a i to je drsné až dost.
Přechod od kouzelných historek k historickému sur-realismu a roztříštěnější formě (byť dobře odůvodněné) už mi tolik nevyhovoval. Ne že by nebyl výborně napsaný, jen mi víc sedělo méně politicky angažované vyprávění.
Velká přidaná hodnota je geniální překlad, nadvakrát je pak radost číst.

Ozzy86
16.12.2019 4 z 5

Monumentální román pokrývající velkou část indické moderní historie. Z knihy je cítit nekonečné množství myšlenek a podnětů k zamyšlení. Pouze jsem litoval své omezené intelektuální kapacity a neznalosti indických reálií, která mě zabránila si knihu naplno vychutnat.

Simi
08.12.2019

NIKDY, opravdu NIKDY jsem nečetla žádnou knihu tak dlouho, a skutečně NIKDY jsem nebyla tak rozpolcená v názoru na ni. Je to šílené a dost šílené na to, aby to mohlo být pravdivé (pokud si mohu dovolit parafrázi na rčení známého fyzika). Připadám si jak před obrazem, na kterém malíř použil snad všechny myslitelné styly a já hádám, co měl vlastně za lubem. Chvíli cítím, že mu rozumím a náhle se ocitám v kádi zeleného čatní a jsem míchaná měchačkami Narlíkarových žen a jsem zmatená. Když se z té myšlenkové konzervárny hlavního hrdiny vypotácím, tak mne napadá jediné. Tohle všechno je INDIE, zpodobněná po svém osamostatnění Dětmi půlnoci. Ohromná země s historí a současností pro Evropana tak rozmanitou, že se jeví nepochopitelnou. A náhle se ve mně rozhostí pokoj a klid, protože už jsem tuhle knihu konečně dočetla. Jedno však Rushdiemu upřít nelze, ať se Vám jeho styl zamlouvá, nebo ne, nebo jste rozpačití, jako já. To, že je brilantním spisovatelem a umí psát. Mimochodem, u jeho několikastránkových souvětí jsem cvičila přednes. A na závěr vyjadřuji hluboký obdiv překladateli Pavlu Dominikovi.

Peti
26.11.2019

Kniha o Sálím, který svým zvláštním způsobem vypráví svůj život, hojně propojení s osudy a aktivitami země. Trvalo mi skoro 100 stran než jsem si zvykla na způsob vypravování, odbíhání od tématu, skákání v čase. Některé pasáže, které pro mě byly nudné, jsem bez výčitek přeskočila. Obzvláště těžké byly pro mě pasáže politické, nejsem ani trochu politolog. Čím se kniha blížila ke konci, tím byla pro mě zajímavější a byla jsem napnutější, jak to dopadne.

kusma
22.11.2019 3 z 5

Hodně zvláštní kniha, z které mám rozpolcený pocit. První dvě části mne až na některé časti bavily. Časté odbíhání od tématu, naznačování budoucnosti mi trochu vadilo, ale dalo se to. Třetí část mě ale nebavila, nutila jsem se číst a už jsem to chtěla dočíst, ale moc to nešlo. No, dala jsem tio. Jsem za to ráda. Ke knize se nevratím... a jestli bych ji doporučila? Toť otázka...

yaoiyuri
17.11.2019 4 z 5

Děti půlnoci mají něco do sebe, ale rozhodně nejsou četbou pro každého.

Na pozadí skutečných historických událostí (o kterých jsem bohužel z velké části slyšela poprvé, protože o Indii a její (nejen) moderní historii a kultuře vím kulový, takže jsem byla nepochybně ochuzena o spoustu narážek, vtípků a věcí „mezi řádky“) se odehrávají neuvěřitelné zázraky a absurdní situace chlapce/muže Salíma i jeho rodiny. Dlouho jsem si zvykala na svérázný způsob vyprávění, který je hlavně v začátku dost chaotický, obecně na „podivnost“ onoho příběhu i hlavního hrdiny.

Pro mě osobně je to velmi rozporuplná a velmi náročná kniha; při četbě jsem si připadala jako na horské dráze. Pasáže, od kterých jsem se nemohla odtrhnout (dědeček, dětství, částečně Vdova), se střídaly s těmi, při kterých jsem se k četbě musela vyloženě nutit (Sundarban), několikrát jsem měla chuť knihu odložit, ale nakonec jsem z různých důvodů vytrvala a musím přiznat, že to trápení za to stálo.

irca3468
08.11.2019

Pro mě těžká kniha, nemůžu jí hodnotit, snad s odstupem času... snad po druhém přečtení.

kbx
19.05.2019 5 z 5

Nádherná záplava kruté a zároveň magicky vnímané skutečné reality prvního půlstoletí existence nezávislé Indie. Četl jsem jedním dechem. To slovo reality tady myslím doslova – řada postav včetně vypravěče má sice magické schopnosti, ty tady ale slouží jako způsob přesného vnímání dějin tak, jak se odehrávaly, zahrnující rozdělení země, nenávisti, války, represe až po zapomnění (co mi ta poslední věc jen připomíná ryze českého?). O Indii jsem nevěděl nic, kniha pro mě byla otevřenou branou do její historie. Napsaná vypravěčem z první ligy literárního nebe.

mirektrubak
25.03.2019 5 z 5

„Řekl jsem vám pravdu, paměť je pravda, protože paměť má zvláštní ustrojení. Vybírá si, vyřazuje, mění, přehání, zlehčuje, velebí i znevažuje; ale nakonec si vytváří svoji vlastní skutečnost, svoji nestejnorodou, avšak obvykle logickou verzi událostí; a nikdo, kdo má zdravý rozum, nikdy nevěří cizí verzi víc než své vlastní.“

Láska na první pohled!
Hned v první zápletce románu byl dědeček vypravěče, mladý doktor v Kašmíru na počátku minulého století, povoláván k mladé pacientce, ze které z důvodů ochrany její počestnosti vidí skrz díru v prostěradle jen nejnutnější část těla, tu kterou zrovna potřebuje vyšetřit. Po několika letech se od kotníku dostane až ischiokrurálním svalům a následně i k svatbě. No, když o tom teď píšu já, tak to zní nudně a podivně, ale v Rushdieho podání je v tom moře obrazotvornosti, moře hravosti, moře čisté literární nádhery! Navíc perfektně zvládnuté vstupy vypravěče do děje! A já už při čtení této první kapitoly věděl, že se budu v Rushdieho světě cítit moc dobře.

Děti půlnoci mi dost připomínaly Sto roků samoty, v tom až marnotratném nadbytku kreativity, originálních obrazech i slovních spojeních. Ale stejně jako u Márqueze nejde jen o hrátky se slovy, ale pod verbálním koncertem snadno najdeme skryté významy a temnější tóny. U Rushdieho snad ještě víc – třeba kapitola v Sundarbanu mě provedla nejhlubší hloubkou lidského zoufalství způsobem, na který dlouho nezapomenu.

V dějové linii, která propojuje Salímův osudu s dějinami státu Indie jsem trochu tápal a jistě jsem neodhalil všechny narážky a podobenství – nejsem v této oblasti příliš zběhlý. Ale prolnutí fantazie a skutečného světa jsem si užil naplno a byl jsem dokonale spokojen – ta všehochuť barev, chutí a vůní se mi v hlavě a srdci proměnila v opravdu nezapomenutelný zážitek.

mysa.cek
18.03.2019 5 z 5

Poriadne veľké sústo...kniha bohatá na príbehy, postavy, udalosti aj počet strán :D Vyžaduje si sústredenie, takže to nie je žiadna oddychovka. Ale páči sa mi tá atmosféra, trochu Marquéz, trochu Baudolino, trochu Kusturicove filmy.
Výborný výlet do Indie..plný farieb a vôní, aj keď miestami naturalistický.

LucieT.
17.02.2019 5 z 5

Fantazie, magie, kouzla, sny. Historie, náboženství, politika. Láska, nenávist, strach a naděje. Neuvěřitelně nápaditá kniha, rozsáhlá rodinná sága sledující historické a politické události Indie a Pákistánu okořeněná jedinečným humorem fantastického Salmana Rushdieho.

Annie1999
31.01.2019 4 z 5

Život Salíma byl políben Osudem – a pero Rushdieho nám představuje svět dualismu. Vcházíme do Indie, otevírají se nám dveře neznámého, cizího; nahlížíme oknem do světa plného náhod a příhod, provázaných situací, propojených osudů. Podvědomě cítíme realitu ukrytou pod magickou alegorií, poodkrýváme realitu skrývající se pod předponou sur-.

Skrz Salímova ústa slyšíme Salmana představujícího nám symbiotické protiklady –

na pěti set stranách, v četných časových rovinách, roztříštěnost života, která je přesto celistvá;
nadhled hlavního hrdiny, který je zároveň paradoxem jeho absolutně subjektivního pohledu na svět;
stovky postav a charakterů míhajících se sem a tam, které však spolu tvoří pouze jeden příběh;
smutek a radost Indie, láska a nenávist k Indii, zvolna se objevující a mizející na řádkách a mezi řádky –


Dílo mistrovské nejen svým poetičnem, ale především svou (dez)iluzí. (Ne)skutečností.

MaggieR
31.01.2019 1 z 5

Jediná kniha ktorú som nedočítala do úplného konca (asi do trištvrte). Bolo to trápenie. Také neuveriteľné čudné. História Indie ma vážne nezaujímala. To prekvapivé rozuzlenie bolo síce dobré ale jednoducho nie je to dielo pre mňa. Táto kniha mi fakt nič nedala. Ticho závidím ľuďom čo ju pochopili.

MichelleS
01.01.2019 5 z 5

Mám slabost pro Indii a mám slabost pro magický realismus. Je nemožné, aby se mi tahle kniha nelíbila. Už teď se těším, až si ji znovu přečtu, protože při jednom čtení nelze vychutnat vše, co nabízí.

perfis1280
27.07.2018 4 z 5

Ako uz niekdo napisal na tuto knihu treba mat klud. Cast historie indie podana rozpravkovym sposobom. Krasna kniha, len sem tam ako by som niektore pasaze zkratila.

Damato
07.09.2017 odpad!

Taky nebudu hodnotit. Prostě není to můj šálek kávy a zbytečně bych se u čtení trápila.A čemu nerozumím, nemohu hodnotit.

smazenaryba
23.12.2016 4 z 5

História samostatnej Indie odvyprávaná pomocou horkosladkej spleti udalostí a postáv, pripomínajúca príbehy ako Veľká ryba, Forest gump, či Storočný starček. S tým rozdielom, že humor, podobne ako v spomínaných príbehoch všadeprítomný, s pribúdajúcimi stránkami oveľa viac do úzadia zatláča mrazivá realita. Rushdieho forma je magická a odzbrojujúca tak ako samotný príbeh a núti čitatela napredovať v obsahovo i objemovo hutnej knihe už len koli kráse jeho slova. Na môj vkus však autor až príliš často a v nevhodných momentoch odbieha a narušuje tak tok deja a postupnú dejovú gradáciu, čím mi trochu kazil inak nádherný literárny zážitok.

Lori_S
14.09.2016

Nehodnotím. Knihu jsem po dvou letech velmi bolestného čtení zaklapla a už ji nikdy nechci otevřít.