Desiata symfónia
Joseph Gelinek
Svet klasickej hudby je pobúrený, keď Roland Thomas, dirigent s výbornou povesťou, uvedie na súkromnom koncerte predpokladanú rekonštrukciu prvej časti Beethovenovej mýtickej Desiatej symfónie. Hudba je taká vznešená, že keď si ju vypočuje mladý muzikológ Daniel Paniagua, ktorý je jedným z pozvaných hostí na tejto hudobnej udalosti, začne byť podozrievavý a zmocnia sa ho pochybnosti. Čo ak originálny rukopis partitúry Desiatej symfónie predsa len existuje a dostal sa do rúk Rolanda Thomasa? Čo ak sa „kliatbu desiatej symfónie“, ktorej podľahli všetci skladatelia, pokúšajúci sa ju dokončiť, podarilo hudobnému géniovi z Bonnu prekonať? Po krvavej vražde sa začnú krkolomné preteky s časom. Daniel Paniagua v nich s pomocou neohrozenej sudkyne a bystrého inšpektora z oddelenia vrážd musí čeliť vplyvným mocenským skupinám od výstredných podnikateľov až po potomkov Napoleona, ktorí súperia o získanie „svätého grálu“ klasickej hudby. Nikto z nich netuší, že odpoveď na všetky ich otázky sa skrýva v Beethovenovej pohnutej minulosti a v jednej jeho zakázanej láske, ktorá až doteraz zostala utajená...... celý text
Literatura světová Romány Hudba a zpěv
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
La Décima sinfonia , 2008
více info...
Přidat komentář
Hodně zajímavé čtení: laické, občas až odborné hudební prvky a informace o skladatelích, jejich tvorbě, a především notovém zápise, a to v souvislosti s hudebními hádankami a šiframi, střižené ještě zednářskými symboly.
Text úplně neplyne (proto ne 100% hodnocení), přitom ale je třeba se na něj soustředit, aby čtenář z rozlouskávání záhady pořádně něco měl. Trochu rušivé, spíš než zajímavé, je umístění děje ve španělském prostředí (zejména poněkud netradičního postavení soudní moci v souvislosti s policejní prací a pravomocemi). Na druhou stranu bylo velmi příjemné nahlédnout do zákulisí Vídeňské španělské školy, tedy ke cvičeným lipicánům.
O Beethovenovi jako člověku a zejména komponistovi jsem se dozvěděla opravdu hodně. A samozřejmě jeho hudbě rovněž. 85%
Zajímavá je také autorova vazba na českou hudbu, odtud jeho pseudonym. (Rozhodně lepší dílo než Ďáblovy housle.)
A musím také ocenit obálku: s plasticky vypravenými prvky zejména partitury.
SPOILER
P.S. V akčním závěru to tedy autorovi hodně ujelo: hlavní hrdina připoutaný na zádech - zlomí mu nos a nacpou do úst roubík... To už by pak ani nemuseli použít jako vražednou zbraň gilotinu! Udusil by se sám.
Kniha mě zaujala, zejména její hudební linie, je znát, že autor je hudební vědec. Inspirovala mě k tomu, abych si poslechla po delší době některé Beethovenovy symfonie. Detektivní zápletka je originální , děj byl napínavý. Nejvíce mě zaujaly hlavolamy s použitim notových záznamů známých pasáží hudebníkova díla.
Není to špatné, ale musela jsem si celou dobu připomínat, že jde o autorovu prvotinu, tak ať přimhouřím své kritické detektivkymilující oko. Navíc překlad taky nepatří mezi ty zářné, a tak tu máme dílo sice se zajímavou zápletkou, leč z řemeslného hlediska zcela průměrné.
Opravdu spíše hudební vědec nežli detektivkář je tento spisovatel, to mu nelze upřít. Po kompoziční badatelské stránce jeho styl skoro zvoní, div nevzbuzuje touhu zajímat se více o Beethovena a múzy obecně, jenomže lidská zápletka, jaksi doprovodná a kolemjdoucí, na závěr poněkud zaskřípe. Obzvláště finální rozuzlující kapitoly totiž jakoby autor smolil na koleně v předsíni nakladatelství, jsa asi tlačen urgentním termínem odevzdání rukopisu. 36/15
Kniha se mi moc líbila. Obyčejně detektivky nečtu, ale tato mi jakožto hudebníkovi nedala. Co jsem navíc ocenila je fakt, že je to kniha španělského spisovatele a děj se odehrává ve Španělsku- miluji Španělsko. Takže už jen proto pro mne *****
Děj se mi také líbil, dobře a rychle se to četlo a člověk se v tom vyznal.
Kniha mě během čtení velice bavila a to z několika důvodů. Líbilo se mi zasazení románu do světa vážné hudby, v knize bylo dost zajímavých informací jak o skladatelých, tak jejich některých dílech. Velice oceňuji nepředvídanost děje a žádné přehrané a jako pěst na oko působící scény.
Desátá symfonie pro mě byla daleko podařenější, čistčí, ale zároveň propracovanější než Ďáblovy housle.
V této detektivce není napínavé stíhání zločince, ale odkrývání toho, jaká tajemství v sobě může skrývat hudba.