Deník Anne Frankové
Anne Frank
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72994/mid_denik-anne-frankove-rYz-72994.jpg
4
3333
554
Annelies Marie Franková (12. června 1929 - březen 1945) v roce 1933 s rodiči uprchla z Německa do Amsterodamu, kde se rodina od roku 1942 skrývala v půdním bytě. Dospívající Anne psala od 12. června 1942 do 4. srpna 1944 deník. Po prozrazení skrýše byla rodina odvezena do koncentračních táborů v Německu, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků a zdramatizován. Toto české vydání obsahuje poprvé nově nalezené a dosud nepublikované stránky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1956 , Svobodné slovo - MelantrichOriginální název:
Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch , 1947
více info...
Přidat komentář
Silný příběh, který jsem objevila teprve nedávno, což je mi na jednu stranu líto, kniha moc veřejně známá není, pokud člověk nehledá informace o tématu židovství a ani si nepamatuji, že bych o ní kdy ve škole vůbec slyšela,a tak jsem ráda, že když jsem se začala zajímat o toto smutné téma, objevila jsem právě Annu a spoustu informací týkající se jejího deníku. Kniha mě motivovala k vyhledání podobných příběhů a při návštěvě Amsterdamu bych ráda navštívila muzeum A.F. Knihu jsem hltala a zároveň jsem ji přečetla jedním dechem s nadějí dobrého konce, který se nekonal...Samotný konec jsem dočítala se zvýšeným tepem...
Edit: Krátce po přečtení jsem shlédla i filmové zpracování, které je dle mého soudu, naprosto očekávané, přesně tak jak jsem v knize měla vykreslené.....prostředí a osoby byly totožné, film splnil přesně má očekávání a ačkoli film oproti knize pokračuje dál do Aniny smrti a krátce po, filmem si mě celý ten příběh získal ještě víc, sice některé scény byly na potoky slz a místy mi to rvalo srdce, nic to nemění na tom, že to je zatím nejsilnější příběh z této doby, který se ke mě dostal..
Před šesti lety jsem byla jako pomocný dozor na výletě v Osvětimi s partou osmáků a deváťáků. Tehdy jsem si s hrůzou uvědomila, že pro ty děti už je druhá světová válka něco, co se stalo kdysi dávno, v jejich očích hluboký středověk. Něco, co se jich netýká. Stáli jsme v plynových komorách a jim ani nedocházelo, že na místě kde jsme, docela nedávno umírali lidé, kteří nikdy nikomu neublížili. Proto si myslím, že hrůzy válek se musí donekonečna připomínat, popisovat co nejpřesněji, ne jen v číslech. Deník Anne Frank je k tomu ideální, protože funguje jako okno do té doby a do mysli děvčete, které to prožilo na vlastní kuži.
Ani po přečtení deníku, si ten život v zadním traktu nedokážu představit.... Na tak malou holku perfektní slovní zásoba.
Přečíst si knihu bylo mé velké přání, ale dlouhou dobu jsem se k tomu nedostala. Když se mi kniha do rukou po dlouhé době konečně dostala, začala jsem jí číst a měla jsem jí přelouskanou za pár dní. Některé scénky ale byly zdlouhavé a celkem se tam vše omýlalo, tím, že se toho moc dělat nedalo to prostě bylo stále to samé. Ke konci už jsem sloupce přeskakovala, celkově ale kniha byla zajímavá a poutavá.
Přečíst si tuto knížku bylo mým velkým přáním. Je neuvěřitelné, že to, co je zde uváděné je pravda. Jak se knížka blížila ke konci, cítila jsem smutek a nebylo mi zrovna nejlépe, když člověk ví, jak to celé dopadne. Po přečtení tohoto deníku, jsem si kladla otázku, jaký život by Anna vedla, kdyby to dopadlo úplně jinak. Pro mě to byla smutná, ale zároveň jedna z nejzajímavějších knih, které jsem doposud četla.
Z knihy na mě šly stísněné pocity, jako bych s ní prožíval izolaci v zadním domě. Stejně tak i její strach, touhy, sny, lásku a vize života. Avšak osud k ní byl krutý, ke všem...
"Jak krásní a dobří by byli všichni lidé, kdyby si každý večer promítli v duchu události dne a uvědomili si, co na jejich chování bylo dobré a co špatné." - Anne Franková, dívka s nelehkým životem a silným odhodláním. Kdyby jenom věděla, že její deník, to, co mělo sloužit jako podklad ke knize, četli a dále čtou tisíce lidí...
Neuvěřitelná holka. Tolik vnitřní síly má asi v takovéhle situaci málokdo. Jak tu lidi píšou, je to psychicky náročné číst, ale pro mě hlavně proto, že vím, jak to dopadlo. Samotný text je vlastně místy i dost veselý a Anne bere situaci s velkým nadhledem, za který ji dost obdivuju. Je velká škoda, jaký byl její osud. Měla plány, že bude novinářka a spisovatelka, a toho za života nedosáhla. Ale, v což myslím ani nedoufala, dosáhla přesto nesmrtelnosti prostřednictvím toho, co vytvořila. Velké štěstí, že její deník její otec zachránil a zasadil se o jeho publikaci.
Tato kniha byla snad už 3x zfilmovaná a přesto pro obyčejného člověka je vcelku neznámá.
Mrazivě smutné, pravdivé, opravdové. Zvěst o tom, že i za války mohla být skoro legrace a že láska ani v té době nebyla mrtvá. Narozdíl od milionů židů. Skvělý příběh vývoje dívky v mladou ženu, navzdory trpkému osudu. Smrti.
doporučuji knížku všem- knihám o válkách se velkým obloukem vyhýbám, ale tohle byla opravdu skvělá vyjímka :))!
Deník Anny Frankové odstartoval můj zájem o příběhy lidí, kteří přežili válku. Vždy pro mě bude výjimečný!
Zprvu, když nám o Anne říkali ve škole jsem si myslela, že to je jen další propagace utrpení židů a to jak se to furt dokola omílalo mě nebavilo. Ale její příběh mě docela zajímal a řekla jsem, že si to někdy jen tak pro zajímavost přečtu, abych věděla jak je to napsané. A před pár dny se mi její kniha dostala do ruky a já si řekla, proč ne, když se mi tu tak ukázala, tak si ji přečtu. A byla jsem nadšená. Nečekala jsme, že to může být tak dobré. Anne mi přirostla k srdci. Uvažovala jako já a její myšlenky byly tak krásné, že jsem si jich několik musela vypsat. Nemyslím si, že je to podvrh a věřím že Anne existovala, protože přesně tak vnímavé mladé dívky uvažují a pokud má někdo talent projeví se u něj už v tak nízkém věku. Kniha byla krásnou ukázkou dospívání mladé dívky z dítěte na ženu a i vyrovnávání se s nelehkou dobou. První zápisky byl takové nevinné a roztomilé a ne moc kvalitní, ale postupem času se Anne začala vyvíjet a více přemýšlet a i její myšlenky začaly dávat smysl a byly stále krásnější. U knihy jsme stále kývala usmívala se, protože jsem si mnoho věcí myslela přesně tak jako ona. Sama jsem si podobným vývojem prošla a proto mi je Anne moc blízká. Je škoda, že nakonec zemřela, ale stejně si ve svém životě ujasnila, co chce a možná i zemřela šťastná s tím, že věděla jaká je. Našla se, což mnoho lidí o sobě říci nemůže. Anne byla moc krásná, milá a chytrá dívka, která věděla co od života chce, jen se narodila do špatné doby. Věřím, že ve svém dalším živote dostala možnost žít. Jako Anna si splnila sen, že chce světu něco předat v tom dalším si snad splní to, že ho prostě bude jen žít. Třeba si sama tu knihu v novém životě četla a přišla jí moc povědomá.
Deník Anne Frankové je nádherné čtivo a já jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Už od prvních řádků mě vtáhla do sebe a druhý den jsem ji měla dočtenou. Byl to moc nádherně strávený čas s Anne a jsem jí moc vděčná, že jsem si mohla přečíst její krásné myšlenky a sama si ujasnit, že ty mé jsou správné.
I když jsem ke knize už od začátku přistupovala s tím, že jde o deník náctileté slečny, tak jsem knihu přelouskala bez většího zaujetí. Příběhů z této doby je napsáno hodně a pro mne mnohem působivěji, s větší vypovídající hodnotou. Snad kdybych knihu četla rovněž když mi bylo -náct, ocenila bych ji určitě více. Nejvíce mne zaujal "posun" autorky v průběhu těch dvou let, její vyzrávání, změna či utříbení názorů i chodu myšlenek... to je skutečně zajímavé.
Krásná kniha u které nejde nebrečet. Hned po pár stránkách jsem jí absolutně propadla. Vždycky, když ji dočtu, říkám si: "Kéž by o tom Ann věděla, že se jí aspoň z části splnil sen - vyšla její kniha a stala se z ní slavná spisovatelka" a je mi hrozně líto, že se o tom, jak miliony lidí "žerou" její knihu nedoví. Ještě víc je mi snad líto, že o tom, jakým úžasným, veselým, silným a chytrým člověkem Ann doopravdy byla, se dozvěděl pouze její otec, a to až po válce, po přečtení jejího deníku.
Skutečný deník malého děvčete ze kterého se stane slečna, ukazuje vnitřní pochody a popisuje prožitky celé židovské rodiny. Vypráví v deníku, jaké byly podmínky přežívání v úkrytu, mezilidské vztahy, vnitřní rozpolcenost, prožívání zamilovanosti i naděje na konec války a konec skrývání.
Hrozně mě mrzí, že se Anne nemohla stát takovým člověkem, jakým chtěla. Ještě charakternějším, ještě odhodlanějším, ještě veselejším, ještě lepším.
Od knížky jsem ale asi čekala víc.
Skvělá a velmi silná knížka. Abych pravdu řekla, kam se hrabe Lustig vykrádající sám sebe, když máme Deník Anny Frankové, který není psán, aby dojímal davy lidí, ale neskutečně lidsky. Jak taky autorka mohla vědět, že se něco takového stane, že deník bude vydán a stane se takovou klasikou. Mě je snad ještě bližší, protože Anna je ve zhruba stejně stará jako teď já a nedovedu si představit sebe v její situaci, bez naprostého spojení se světem jenom s pár lidmi okolo. Docela ji obdivuji, že se nezbláznila a optimisticky doufala až do poslední chvíle. Budiž nám fotografie usměvavé Anny a její tragický osud varováním před podobnými experimenty, jako byla druhá světová válka.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) deníky zfilmováno Anne Frank, 1929-1945 dospívání autobiografické prvky Nizozemsko Amsterdam, Amsterodam holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 1956 |  Deník Anne Frankové |
| 2020 | Povídky a příhody ze zadního domu |
| 2022 | Souborné vydání |
Zajímavá kniha u které se mi na konci rozjela fantazie jak to asi pro zadržené osoby zadního domu muselo být strašné, když se jim naplnili ty nejhorší představy o prozrazení.