Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29819/bmid_den-trifidu-65e21ac0aafea.jpg
5
5644
5644
Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů od, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen v časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
The Day of the Triffids , 1951
více info...
Přidat komentář
Celý příběh se mi moc líbil. Způsob, jakým autor příběh psal, dokázala jsem se vžít do děje. Při nějakých úsecích mě docela zamrazilo, například projíždění pozdějším Londýnem. Z téhle knihy mi plyne více než jedno ponaučení. I když tato kniha nepatří mezi nejnovější, stále zapadá do přítomného světa a způsob, jakým je napsána si myslím, že ještě dlouho bude. Rozhodně všem čtenářům doporučuji přečíst.
To je tak, když člověk jednu z klasik žánru, kterou však místo dnes lákavého labelu postapo označoval autor jako logickou fantasy odkládá tak dlouho, až vyjde první vydání v originálu bez předlistopadové cenzury (aspoň tak to vydavatel tvrdil...). No a musím říct, že podobně jako u dalších velkých jmen jako Clark či Herbert jsem byl opět překvapen, jak to páni autoři už tehdy zvládali napsat a že knížka neztratila nic ze své atraktivity, zajímavosti a náboje.
Kde dnes potřebují autoři zombíky či aspoň různé postapo klany, Wyndham si vystačit s něčím tak prostým jako jsou kytky. No, úplně obyčejné kytky to nejsou, trifidi se umí pohybovat, komunikovat spolu a lovit nic netušící oběti žahadlem, takže zase nejde o "vzpouru tulipánů", ale trošku promakanější flóru, takovou Adélu co ještě nevečeřela na steroidech :). Ale to nic neubírá na tom, že autor dokáže skvěle popsat tísnivou atmosféru světa poté, co většina obyvatel oslepla díky zeleným paprskům a vývoj společnosti po této události je dosti sugestivní a nemám problém věřit tomu, že by to tak mohlo dopadnout i v reálu. Takže od teď žádné koukání na zelené jevy na obloze. Jistota je jistota, neb být sežrán Adélou nikdo nechce...
Tady není co komentářit.Wyndham byl vynikající autor, ačkoli napsal jen pár knih, tak kvalita byla rozhodně nadprůměr. Den trifidů se považuje za nejznámější a nejlepší román, dočkal se filmového a seriálového zpracování. Kniha se právem řadí do klasiky. Je skvělá. Doporučuji.
Po tolika komentářích napsat něco nového, to mám šanci asi jako sněhulák ve slévárně. To ale nic nemění na skutečnosti, že z mého úhlu pohledu je číst tuto knihu počtvrté daleko smysluplnější, než byť jen poprvé číst třeba „O čem sním, když náhodou spím“.
Tato apokalyptická a postapokalyptická sci-fi je prostě geniální, skvělá až závislácká. A svůj podíl na tom (v tomto vydání) má i překladatel Jaroslav Kořán. Pět hvězd je prostě málo!!!
Kdysi dávno nám cizí náhodný starší pán o tomto díle velice poutavě vyprávěl. Potají jsme se mu smáli a připadal nám trochu divnej, a o knížce jsme usoudili, že je to asi nějaká blbost.
Prd… Je to dobrý! Stojí za přečtení.
Rozhodně je to čtivé, originální a zábavné. Na to, že je hlavním tématem zánik civlizace mi to ale přišlo moc málo tísnivé a depresivní. Většina postav se chová tak, jako by se vlastně ani tolik nestalo. Během čtení máte pocit, že zažíváte dobrodružství s Tomem Sawyerem a ne likvidaci zbytků lidstva masožravými rostlinami. Možná to byl záměr a za mě to účel oddychového čtení na dovolenou splnilo. Příliš vážně se to ale brát nedá a zdejší hodnocení mi přijde relativně hodně nadsazené.
Velmi dobrá sci-fi, přestože byla napsána před mnoha lety, stále má co říci a vtáhne vás do děje.
Ani se nechce věřit, že kniha vyšla před 70 lety. Naprosto skvělé od začátku do konce.
Lidé zbavení zraku v městě plném jedovatých predátorů? Taková anotace románu způsobí, že citlivější povahy prchnou v hrůze před takovou knihou! Odolnější povahy si užijí hororové scény i budování nové společnosti v podmínkách prvobytně pospolných. Den Trifidů to je tátamáma postapo literatury!
Skvělý dědeček žánru postapo, kdy místo zombíků lidstvo decimují chodící kytky. Velmi nadčasové. Posloucháno jako audiokniha a možná v budoucnu přečtu papírovou a přidám i tu poslední hvězdu.
Nevim kolikrat jsem se dival, kdy ze byla kniha vydana... Popira svym vznikem svou dobu. Ma to hlavu a patu, ma to dej, ma to i beznadej, super cteni.
Nostalgicky jsem po dvaceti letech knihu otevřela s trochou nejistoty, jestli mě to pořád bude bavit. Trifidy jsem četla párkrát na gymplu a pak jsem si je párkrát vzala do vlaku cestou na vejšku. Tenkrát mě bavili. A nezměnilo se to. Pořád je to pro mě kniha, která má co říct. Pro nás doma jsou Trifidi vzrostlé kukuřice, které se ve větru o sebe otírají a chřestí. Taky je v tom vidíte? My jak máme za barákem kukuřičné pole, jsou to prostě od konce léta Trifidi :-) Wyndham napsal nesmrtelné dílo, které opravdu nestárne. Souhlasím s názorem, že tahle kniha by měla mít místo v povinné četbě.
objavené vdaka tejto stránke ! neskutočne nadčasová kniha, dobu predbehla snad o 50 rokov . Posledných 60 strán som si vychutnal najviac a určite siahnem po pokračovaní , samotná myšlienka konca sveta v tejto podobe je fascinujúca
To bylo tak skvělé čtení! Zábavné, chytré, naprosto nepředvídatelné a přitom uvěřitelné! Jsem strašně ráda, že jsem se díky databázi dostala k další výborné knížce a stydím se, že jsem o ní do té doby neslyšela nebo si na to aspoň nevzpomínám. Přitom vznikla už v době narození mých rodičů. Doporučuju všema deseti a řadím k mým top čtenářským zážitkům.
První kniha tohoto druhu, kterou jsem přečetla. Popravdě trvalo mi se začíst. Je to prostě ten typ knihy, u které se musíte přebrodit přes první stránky a postupně začínáte být víc a víc zvědaví, co bude dál. Nakonec jsem knihu hodně dlouho nemohla dostat z hlavy a jsem ráda, že jsem ji po prvním neuspěšném rozečtení rozečetla ještě jednou.
Tato vynikající klasika se neodmyslitelně zapsala mezi kultovní knihy Sci-Fi žánru. Skvělý apokalyptický příběh, který byl výborně a čtivě zpracován si zaslouží čtenářský obdiv i dnes po 70-ti letech od jeho prvního vydání - tleskám.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptické romány
(SPOILER) Velkou Británii i celý svět zasáhla ničivá rostlina druhu trifidů, jejichž uměle vyvolaný vznik nedokázal nikdo zachytit, což tak trochu představuje paralelu s dneškem, kdy se potýkáme s virem Covid-19: "Rusové, jak jim bylo vlastní, původ trifidů tajili a mlčeli jako hrob".
V knize mě nejvíce zaujal začátek, který vysvětluje původ a vlastnosti trifidů a zobrazuje,, jak tyto potvory obrátily planetu vzhůru nohama. Dobrá, byť o trochu slabší, mi připadala druhá polovina příběhu vykreslující proces vytváření si přeživšími jakž takž bezpečného zázemí v té okolní spoušti. Nejnudnější pro mě bylo číst o vztahu Billa a Joselly, který v ději však dostává značný prostor. V knize taktéž spatřuji i v rámci fikčního světa některé nelogičnosti: Proč vláda hned po zaznamenání nebezpečí nevyslala své ozbrojené síly do akce? Proč daleko dříve než po těch mnoha letech nezačal sofistikovaný výzkum trifidů a možného boje proti nim?
Celkem vzato mně ale přelouskání Dne trifidů zajistilo čtenářsky příjemné zakončení letošního roku.