Den falešné kočky
Pasi Ilmari Jääskeläinen
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386227/bmid_den-falesne-kocky-WJT-386227.jpg
4
163
37
Název finského města Marrasvirta doslova znamená Smrtný proud, což v lecčems symbolizuje vyznění nejnovějšího románu od známého mistra finského podivna. Ač se příběh odehrává v jediném dni, ten den možná trvá i 100 let. Ve městě vrcholí každoroční festival, ale Kaarna, jeden z jeho organizátorů, nemá na zábavu ani pomyšlení. Právě mu zavolali z domu pro seniory, že jeho matka, trpící Alzheimerovou chorobou, umírá a on by měl co nejdříve přijet. Jaké nečekané události rozbijí Kaarnův pečlivě připravený program a nakonec převrátí naruby celý jeho život? Populární autor opět míchá kartami osudů a spojuje žánry do jedinečného finského podivna, v němž nechybí prvky fantasy, špionážního románu, hororu, ba ani detektivky nebo pohádky.... celý text
Literatura světová Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2018 , PasekaOriginální název:
Väärän kissan päivä , 2017
více info...
Přidat komentář
Velmi podivné. A velmi čtivé. Hlavní hrdina byl úžasný sympaťák, který sám sebe viděl se zdravým odstupem a snažil se konat dobro s plným vědomím toho, že je chybující člověk.
Celou dobu jsem čekala drsný dramatický konec a on opravdu nastal, jenže zároveň mu bylo vdechnuto obrovské množství naděje. Moc se mi líbil poetický jazyk a moudré myšlenky. Záhada byla napínavě odkrývána, ovšem už v půli knihy mi došlo, v čem je zakopaný pes. Proto mě na konci překvapilo, že autor daný fakt znovu zdůraznil. A nejhorším padouchem je matka. Ale to jako fest.
Hvězdu dolů dávám za absolutní nedostatek humoru. Obdobných situacím by slušel obzvlášť hodně. A taky za to, že jsem nakonec docela ráda děsivé uličky Marrasvirty opustila.
Líbí se mi jak autor pracuje s ženskými postavami. Vždy tajemné a dominantní, jako bohyně pohybující figurkami v pozadí. Co se týká příběhu, konec mě docela překvapil, myslím, že je tu inspirace Startrekem mnohem větší, než se na první pohled zdá.
Rozporuplná kniha. Tedy pro mě. Některými kapitolami jsem běžel jak vítr. Jiné mě zaskočily svou neukotveností. Autor nechává čtenáře plácat v domněnkách, i když základní zápletka mi byla jasná poněkud brzy. Kniha o vymývání mozku, o léčení demence, o kočkách, které kočkami nejsou. Fantakskní prvky střídají detektivní zápletky se špionážními prvky a pohledy do minulosti. Knihu jsem četl nepřiměřeně dlouho.
To byla jízda. Tenhle autor ke přesně moje krevní skupina. A jako obvykle nic není takové, jak se zdá.
Subjektivní idealismus dotažen na maximum. Knihu jsem přečetla s přestávkami během 24 vánočních hodin, jedním dechem. S údivem, vytřeštěnýma očima, s fantazií na plný plyn. Miluju finské podivno, přečetla jsem všechno, co u nás vyšlo a Den falešné kočky se suverénně vyhoupl na první místo.
Pochybuji o všem, o dni , o nocích, o přítomnosti, minulosti, budoucnosti ,o vzpomínkách, realitě i snu. Dostala jsem se přesně tam, kam autor svého čtenáře chtěl mít. Potkávám se se spoustou koček...
Knížka je sen, realita i varování. Před autorem smekám, bude to úžasně chytrý chlapík, těším se na jeho další finská podivna.
V novinách píšou,že se nic nestalo.V novinách píšou,historie se pořád opakuje.Přišla tma a po ní klid.V tom klidu viselo něco ve vzduchu.Asi minulost.Ta minulost visela na stromě.Po nějaký čas upadla a potom shnila.
Mimo jiné se dočtete v novinách i v denní tlači...Pasi Ilmari potvrzuje své kvality.Zve nás tak opět do světa na pomezí reality,snů a jistých znepokojení ze života pár osudů obývajících městečko Marrasvirta.
Ze začátku vás uhrane svojí mrazivou melancholií.Jež po chvíli vystřídá grotesknost.Kterak dále navštívíme vyprávění s trochou nostalgie ve vzpomínkách na štastné i poznamenávající dětství.
To celé dále utváří různorodou směsici žánrů alias co všechno co jste si přáli vědět o sexu,ale báli jste se zeptat.Pěkně co se do vás vejde.Putování hlavní postavy v uličkách Finského města a to v době místního festivalu dotváří jak jinak onu typickou Skandinávskou podivnou matoucí atmosféru.V nestřežený moment tápajícího hledání v labyrintu nejenom onoho místa či v mysli nadsazeně špionského dramatu,kdy neustále jedna postava dámského pohlaví uniká...mě začla baba pěkně iritovat.Ilmari jako autor mě záhy schladil.To jako abych se hodil do klidu.Záhy se kočky objevovali čím dál častěji a to,jak jinak na podivuhodných místech a vše se začlo více zamotávat ještě do většího sureálna a mystiky.Jakoby dával tento Fin znamení,že pokud vydržíte a četli jste nějakou z jeho předešlých knih,budete tu jako doma.
A jestli se vám po dočtení dostane nějaká čičinka pod víčka a navštíví vás během nočních fází rychlích pohybů očí,tak s jistotou můžete podotknout,že vás realismus magický opět dostal.
A kdyby vám toto magično nestačilo dejte si třeba všechny díly Twin Peaks pěkně nonstop za sebou :)
Náhle tma zmizela a přišel den.Světlo se rozlilo.V novinách píšou,že se nic nestalo.
Velmi zvláštní a divná kniha. Ale nakonec se mi to líbilo a to velice. Atmosférou to připomína Davida Lynche.
Nejlepší, nejpromyšlenější a nejkompaktnější z trojice jeho knih vydané u nás.
Zklamání. Některé kapitoly byly super, líbily se mi Kaarnovi artchitektonické vize a festival, ale jako celek se mi to nelíbilo. Vím, že je to žánr nazvaný finské podivno, ale toto bylo velké zbytečné chaotično.
Zajímavá kniha a Pasi Ilmari čtenáře vůbec nešetří. Jednoduchý děj, ve kterém se hlavní hrdina snaží dostihnout svou nemocnou matku, která mu neustále uniká Marraservitskými ulicemi a vodí ho na známá místa jeho dětství . Tím se mu jitří vzpomínky a zároveň se poodhaluje jeho minulost. Po lehkém úvodu na nás spadne vyprávění plné surrealistických výjevů až čtenář zalapá po dechu. Fantaskní vyprávění má překvapivý konec...
Mám taky přečteny všechny tři. A co se honí autorovi hlavou? Možná raději nevědět:-) Kočky patří k mým oblíbeným zvířatům, ale možná si na ně odteď začnu dávat pozor :-)
Přečetla jsem všechny tři Pasiho knihy, co u nás vyšly, a hrozně by mě zajímalo, co se mu honí hlavou:-) Jeho fantazie je neuvěřitelná...v něčem mi jeho knihy připomínají Vianovu Pěnu dní.
Den falešné kočky je zas o level dál, než předchozí dvě knihy...hlavní rozuzlení, jsem začala tušit v půlce a trefila jsem se, jen jsem si pořád říkala "proč a jak" (to s tou jizvou od kočky, wow:-)
Příběh se budet líbit každému, kdo rád uteče od klasické masové produkce thrillerů a detektivek, a kdo se nechá unášet nereálnem, fantastickými obrazy (popis města, boží)...
Knížka mi asi dvakrát vlezla do snu, takže opravdu čtenářská spokojenost a budu vyhlížet další Pasiho knihy!
Kdy knihu Den falešné kočky rozhodně číst
- máte rádi květnaté popisy
- zajímá vás finská literatura
- líbil se vám film Počátek
Kdy knihu Den falešné kočky rozhodně nečíst
-máte panický strach z kočičích mutantů
-měli jste ošklivé dětství
-dáváte přednost knihám podle skutečných událostí
Baví me to balancování na hraně snu a reality. Baví mě, jak autor nechává čtenáře vlát na rozvěšeném prádle své fantazie (i to, že prádlo občas sundá a poskládá a řekne, bacha, tady už to byl zase jen sen, tak dumej, jak to je vlastně doopravdy). Líbil se mi vztah hlavního hrdiny s jeho mámou a líbily se mi i další postavy, které se v příběhu zjevily. To, jak byli všichni nejednoznační. A byli to vlastně vůbec oni? Skvělé bylo tančení mezi žánry, baletění vzpomínkami. Byly to pohádky, snění nebo detektivka? Pasi Ilmari Jääskeläinen píše poeticky, našlapuje zlehka a jemně, opravdu až tanečními kroky. Četla jsem na ostrově Thassos a často, když vzhlédla, prohlížela si mě nějaká kočka. Seděla na plotě, ležela líně pod keřem, protahovala se nebo nás s nadhledem obcházela. A mně nedalo než přemýšlet, je tohle fakt jen knížka, nebo to kolem je reálné? Nesním já náhodou taky, zatímco kolem mě tančí rej koček?
Ale vlastně jo, proč ne! Moje první setkání s Jääskeläinenem nedopadlo vůbec zle. Magický realismus není úplně to, co bych v literatuře vyhledávala, a přesto nemůžu říct, že by mě to nebavilo nebo bych byla zklamaná. Bylo to bláznivé, podivné, kočičí a fakt jsem byla celou dobu zvědavá, co z toho bude. :) Myslím, že se ještě poohlédnu po Lauře Sněžné... :)
Štítky knihy
Finsko finská literatura tajemství finské podivno, suomikumma
Autorovy další knížky
| 2015 |  Literární spolek Laury Sněžné |
| 2017 | Magický průvodce městem pod pahorkem |
| 2018 |  Den falešné kočky |
Tohle podivné Finsko mě zkrátka baví... ten pocit, kdy vlastně vůbec netuším "jaký který čí a jestli vůbec něčí" a stejně mě neustále cosi poňouká letět písmenko po písmenku dál a tuhle jízdu si prostě náležitě užít... navíc se tam cestou i nějaká ta myšlenka najde... za mou maličkost tedy spokojenost... občas je totiž fajn se nechat unést do světa nesvěta.