Večeře s paní Vítovou
Petr Jirounek
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47289/bmid_vecere-s-pani-vitovou-o86-47289.jpg
3
13
3
Dáša Koulová série
1. díl >
Po dlouholeté emigraci se do Prahy vrací paní Vítová a ubytovává se v hotelu Hanka. Majitel hotelu, starý mládenec, milovník krásných žen a dobrého jídla i pití, pozve přitažlivou a záhadnou ženu na večeři. Během rozhovoru, při kterém oběma snad až příliš zachutná výtečný španělský koňak, na sebe paní Vítová prozrazuje několik zajímavých informací. Jsou však vyrušeni, paní Vítová zklamaně odchází do svého pokoje a od té chvíle jako by se po ní slehla zem. Majitel hotelu svěřuje vyšetřování soukromé detektivní agentuře. Na scénu tak vstupuje Dáša Koulová, pohledná a inteligentní studentka práv, a události naberou nečekaný spád.... celý text
Přidat komentář
Tato česká detektivka mě docela příjemně překvapila. Četla se pěkně a vraha jsem zjistil až na úplném konci což mě potěšilo. Určitě si přečtu další díly série.
Odlehčená detektivka, která měla být dějově zasazená spíše někam do období první republiky, než do polistopadové současnosti. Už jen proto, že v milionáři Karlu Krbcovi jsem neustále viděl Oldřicha Nového i s jeho gentlemanským vystupováním. Nehledě na to, že prostřední příliš nefunguje, alespoň v rámci dramatu, které se Petr Jirounek snaží rozehrát. Vrátit však události o pár desítek let do minulosti, nikdo by s uvěřitelností problém neměl. To se týká i důmyslné Dáši Koulové, jejíž vyšetřovací metody se zdají bohužel až směšné, právě v rámci dobového zasazení, a procházejí jen díky tomu, že si to spisovatel přeje. Samotná zápletka je ovšem povedená, akorát mi přišlo zbytečné, jak si v poslední třetině začne hrdinka důležité informace nechávat pro sebe, aby mohla při závěrečné odhalovačce dělat na čtenáře ramena. Vrahem je obligátně nejméně pravděpodobná postava, což autor šalamounsky vyřešil tak, že jich do příběhu zasadil hned celý tucet, takže najít pachatele je prakticky nemožné.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2013 |  Elixír vinaře Salaby |
| 2010 | Večeře s paní Vítovou |
| 2017 | Šestý smysl Dáši Koulové |
| 2012 |  Agent 009 ve službách slečny Koulové |
| 2014 | Pro hrst diamantů |
Kniha Večeře s paní Vítovou je v
| Přečtených | 18x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 36x |
| Chystám se číst | 2x |
O Vánocích bychom k sobě měli být přívětiví – proto jsem nakonec sáhnul po jedné hvězdičce, i když jsem chtěl být původně o stupínek přísnější. Protože tahle detektivka je špatná odshora až dolů – ať mi autor promine.
Co mi vadilo nejvíc?
Především krajně nesympatická a vyrážku vyvolávající hlavní hrdinka. Slečna Dáša Koulová, která s sebou všude tahá „obrovitý vak, připomínající lodní pytel“ (jemuž říká „jozífek“), je totiž příjemná asi jako mravenci v kalhotách. Má sice „svalnaté a pružné tělo“, ale ve skutečnosti je největším mínusem knihy. Rád bych ji tu charakterizoval daleko peprnějšími výrazy (třeba názvem samičky jistého druhu přežvýkavců), ale, když už jsou ty Vánoce, nakonec se spokojím jen konstatováním, že i Tara paní Černucké vedle ní vypadá jako milé, empatické děvče.
Každý páťák dneska díky televizi ví, jak probíhá policejní vyšetřování, a tak žádný čtenář nemůže vážně (a to ani v oddechové beletrii ne!) skousnout, že hlavní hrdinka vniká na místo činu ještě před příchodem policie, že tam vše ohmatá, aniž by použila rukavice, že odnáší vyšetřovatelům pod nosem předměty doličné, se kterými následně manipuluje – a že s pasivně natvrdlými policisty jedná jako s nesvéprávnými idioty. (Natvrdlost příslušníků policie dosahuje tvrdosti diamantu, jejich akceschopnost připomíná Keystonestské strážníky a jejich submisivita vůči dominantní Dáše přesahuje tvárnost zahřátého vosku).
Poslední mojí výtkou jsou záležitosti jazykové a stylistické – a i tam je všechno špatně! Uširvoucí dialogy, obecně neobratný jazykový projev atd.
Škoda, téma soukromého očka v sukních stále ještě nabízí mnoho neprobádaných dvorků a uliček...
Rozhodně nedoporučuji.