Čo sa dá robiť, keď prší

24.11.2019

Tuto knihu jsem si vybrala, jelikož jsem si chtěla odpočinout od thrillerů, hororů a smutných knížek; chtěla jsem něco romantického a pozitivního. Noooo, když jsem knihu začala číst, úplně mě nadchla, byť do pozitivní knihy má hodně daleko :-) Je krásná a depresivní zároveň. Při čtení téhle knihy zažijete všechny pocity, které vás napadnou.

Kniha vypráví dojemný příběh o Mae a Gabrielovi, jejich rodinách, partnerech a životech. Oba za sebou měli už jako děti hodně těžké zkušenosti. Mae přišla tragicky o rodiče. Gabriel vyrůstal s otcem alkoholikem až do té doby, než si jej osvojili prarodiče Mae. Mae a Gabe byli nerozluční kamarádi, a jak už to tak bývá, později přátelství přerostlo v první lásku. Idylu narušil až náhlý odchod Gabriela. Po několika letech se oba znovu ocitnou zpět v rodném městě a dostanou šanci vysvětlit si minulost a začít znovu. Ovšem když se začnou proplétat minulostí, přijdou na věci, které možná ani jeden z nich vědět nechtěl – takové, jež jim obrátí život vzhůru nohama, ale také leccos vysvětlují.

Kniha se mi opravdu líbila, i když byla jiná, než jsem původně očekávala. Čekala jsem odpočinkovou slaďárnu, ale to se nekonalo. Je to kniha o lásce, vztazích, rodině, radostech života, ale také o zradě, bolesti, smutku a odpuštění. Z knihy jsem měla rozporuplné pocity, ale ne z důvodu, že by byla špatná, ale protože jsem si chvílemi nebyla jistá, zda mám brečet, nebo se smát, být dojatá, nebo naštvaná, že jsou v životě věci, které člověka hodně zasáhnou a nelze s nimi nic udělat. Příběh krásně popisuje, jak velkou váhu mají naše rozhodnutí a kam až nás mohou zanést. Je škoda, že kniha má jen 296 stran; šla by totiž více rozvést, v některých příbězích by šlo pokračovat a o některých životních etapách by se dalo více dozvědět. Jediné, co se mi na knize moc nelíbilo, byl závěr – necelých pět stran –, který byl rychlý a trochu kýčovitý. Moc se mi do knihy nehodil. Jinak za mne kniha za 1* a doporučuji.