Čo sa dá robiť, keď prší
Marissa Stapley
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404596/bmid_co-sa-da-robit-ked-prsi-INO-404596.jpg
3
78
22
Mae Summersová má milujúceho snúbenca Petra, prácu v jeho prosperujúcej spoločnosti a nádherný byt v centre New Yorku. V jedno ráno sa však jej dokonalý život rozsype na kúsky. Peter zmizne, zanechá iba čudný odkaz, a Mae s hrôzou zistí, že snúbencovo podnikanie bol bezohľadný podvod. Jediné miesto, kam sa Mae môže uchýliť, je hostinec jej starých rodičov v Alexandria Bay, turistickom mestečku v severnej časti štátu New York. Lenže ani tam nie je všetko v poriadku. Maeina stará mama bojuje s demenciou, a keď sa nechtiac preriekne, manžel sa od nej odvráti a na staré kolená ju opustí. Mae v mestečku nečakane narazí na svojho najlepšieho priateľa z detstva. Z Gabriela, jej prvej lásky, sa stal príťažlivý muž, ale tiež si akosi nevie poradiť so životom. Domov je tam, kde je naše srdce, a občas treba veľkú dávku lásky, odpustenia a vôle, aby sa staré rany zacelili. A čo sa dá robiť, keď prší? Maeina matka zanechala celý zoznam dobrých rád. Dá sa napríklad zakúriť v kozube, pritiahnuť si kreslo a vziať do ruky knihu. Urobte si pohodu!... celý text
Literatura světová , Romány , Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)
Originální název:
Things To Do When It's Raining , 2018
více info...
Přidat komentář
Chtěl jsem lepší spojení s postavami a u některých by se mi líbilo více příběhů, zejména Gabe a jeho méně idylické dětství. Prišlo mi, že jsem jen tak přeskakovali mezi postavami, ale příběh se zas tak neposunoval. Přechody mezi minulostí a přítomností byly neohrabané, zpomalovaly tempo a bylo obtížné sledovat, kdo mluví.
Kdyz jsem zacal cist, myslel jsem si, ze hned odlozim. Uz jen ten jazyk je hodne divny, kratke vety, chaos, nelogicke usporadani. Jen proto, ze jsem na dovolene, jsem precetl cele a je to opravdu ztrata casu. Pribeh by mohl byt zajimavy, kdyby se rozvijel hned ze zacatku, jako detektivka, ale pak to prejde do nudneho jakoby zivotopisu bez zadne velke zapletky. A tak zili stastne az do smrti, meli mnoho vnuku a vse spatne se v dobre obratilo. A taky budete vedet co delat, kdyz prsi.
Zaujal mě název. V průběhu čtení příběhu jsem zjistila, že mě opravdu zaujal jenom ten název knihy. Nudná a nezáživná. Žádná hloubka a emocemi mi taky moc nezatřásla. Knihu jsem dočetla jenom proto, že nemám ráda když mám něco rozečtené a neuzavřené.
Nejlepší na knize je dle mého obálka. Obsah knihy mne bohužel vůbec nezaujal. Takové depresivní čtení, kde oba chtějí totéž, ale nedokážou si to vzájemně říct. Chápu, že takové situace mohou nastat i v reálném životě a ne každá kniha musí být jako z červené knihovny, ale tohle bylo až moc "uplakané". Jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst, ale jednou to stačilo.
Na knihu mě nalákala obálka, která mne zaujala na první dobrou. I s knihou jsem to tak na začátku měla. Pouštěla jsem se do ní, aniž bych od ní cokoliv očekávala, ale postupem času / během čtení, jsem od knihy začala jistý směr děje očekávat, což mě pak při čtení lehce dráždilo. Nakonec to dopadlo, tak jak to dopadlo, a já knihu hodnotím celkem spokojeně. Příjemně se četla a byla svým způsobem laskavá, ale i komplikovaná. Taková hodně "svá" ...
Vcelku zajímavý příběh, ale vůbec mi nesedl autorčin styl psaní. Bylo to pro mne dost zmatené a málo srozumitelné.
Tak tohle byla moje první kniha, kterou jsem odložila snad 100 krát. Vůbec mně nebavila.
(SPOILER)
Tato kniha je do 2/3 knihy fajn. Bavila mě a příběh jsem docela i prožívala a četla se mi hezky. Ovšem pak se stane něco, co mi přišlo už za čárou a od té doby jsem se těšila, až kniha skončí a já jí odložím a nikdy nevezmu znova do ruky :D
Příběh sám o sobě byl dost komplikovaný a rozhodně dle mého nebylo potřeba přidávat další problém. Zároveň mě velmi štval přístup k psovi hlavní autorky. On byl ani nevím jak dlouho pryč s dědou někde na cestách a hlavní hrdinka se asi nepozastavila nad tím, kde asi je, jestli má co jíst a jak se asi má. A když se vrátil, tak žádné významné vítání taky nepřišlo :D Další, co mě štvalo byl aspekt peněz. Na začátku se píše, že hlavní hrdinka nemá na zaplacení nájmu, ale u babči s dědou si vesele žije bůh ví jak dlouho a peníze bere kde? Nebo né úplně vyřešená linka jejího bývalého snoubence, to se ani nezmiňuju.
Kniha mě ve výsledku velmi zklamala a to jsem neměla žádná očekávání :D
Tato kniha, se mi navzdory nižšímu očekávání libila. Moc pěkný, chvilemi smutný příběh. O naději.
Vubec jsem v knize nenasla nic, co by me zaujalo...Hloubku, o kterou se autorka snazila jsem v knize nenasla....Pro me zklamani, ac jsem vlastne ani zadne velke ocekavani nemela...
Pěkný příběh psaný z několika pohledu..a to že každý má nejake to tajemstvi a nekdy je možná lepší když zůstane tajemstvím
Kniha se mi líbila. Trochu mi připomíná styl psaní Jojo Moyes. Možná to ale bude tím, že jsem před touto knihou četla Schovej mě v dešti. Sice byla chvílemi smutná, ale i takový je život.
Kniha se mi cetla hodne dobre. Pribeh byl spis prumerny, ale v zadnym pripade nebyl nudny. Jsem rada, ze jsem dostala happy end. :) a taky se mi libili tipy, co delat, kdyz prsi.
Kniha byla průměrná. Čekala jsem od ní něco víc. Námět knihy se mi moc líbil, ale do čtení jsem se musela trošku nutit, abych jí dočetla.
Mně se to líbilo. Život prostě nikdy není jen černý nebo bílý, je barevný a má všechny barvy v různých odstínech. Jsme prostě jen lidé. Někdy nerozumíme ani sami sobě, natož ostatním. Někdy nepoznáte člověka ani za celý život. Ukazuje se, jak důležité je spolu mluvit. Tohle není vysloveně odpočinková kniha, nabízí spoustu námětu k zamyšlení. Je místy veselá, místy smutná, stějně jako život. Ale na seznamu, co dělat když prší, je spousta tipů, jak se radovat i z neradostného "počasí" a užívat si každičký okamžik. A déšť v tomto případě nechápu jenom jako počasí.
Štítky knihy
milostné romány kanadské romány
Kniha Čo sa dá robiť, keď prší je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 103x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 169x |
| Chystám se číst | 126x |
| Chci si koupit | 19x |
"...krev není všechno, rodinu si člověk může vybrat; láska nepřichází sama od sebe a ani by neměla; a když se člověk rozhodne milovat, je to často lepší, než kdyby miloval jen z povinnosti."
Původně jsem si myslela, že dám knize mnohem nižší hodnocení, ale při čtení rozhovoru s autorkou, jsem změnila názor. Možná by na konci každé knihy mohl být krátký rozhovor s člověkem, který knihu napsal. Možná by to mnohé vysvětlilo.
Tohle je kniha na dvě zimní odpoledne, nebo jednu bezesnou noc. Pokud Vás vtáhne od začátku, víte, že už se od ní nedokážete odtrhnout.
Ze začátku je trochu těžší zorientovat se v jednotlivých příbězích, ale ve chvíli, kdy se příběhy propojí, se už jen necháváte unášet a přemýšlíte, jetli je život tak předvídatelný, jako příběh Gabe a Mae, a pak vás kniha zase vyvede z omylu, že nic není takové, jak se na první pohled zdá.
Jednou jsem knihu otevřela a po pár stránkách zavřela nedočtenou. Tentokrát jsem se chytila do jejích sítí, jako moucha která neopatrně prolétá kolem pavučiny a už se z ní nedostane.
Vzhledem k tomu, že jsem sama nedávno přišla o své již druhé nenarozené dítě, jsem od chvíle, kdy se Mae dozvěděla, že je těhotná, jen a jen plakala a doufala, že její příběh dopadne šťastně.
Konec mě ale překvapil, ovšem nevyzradím proč. Přečtěte si tu knihu a ideálně v tom odpoledni, kdy je venku nevlídno a prší. Možná vám dodá i pár tipů, Co dělat, když prší a nemusíte být zrovna v Alexandria Bay.