Čo je to evolúcia
Ernst Mayr
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/396651/bmid_co-je-to-evolucia-kmr-396651.png
4
16
4
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura naučná Věda
Vydáno: 2004 , Kalligram (SK)Originální název:
What Evolution Is , 2001
více info...
Přidat komentář
Knížku od Mayra jsem si vyhledala sama, díky poznámce o něm v předmětu biogeografie. A také proto, že se nám předmět Evoluce vyhnul obloukem a chtěla jsem si doplnit mezery, abych mohla lépe pochopit látku.
Když porovnám čtení Zamrzlé evoluce od Flegra a Co je evoluce od Mayra, který byl pokládán za předního evolučního biologa 21. století - došla jsem ke stejnému závěru. Knihy se mi četly špatně. Ne kvůli obsahu, ale formě. Ne každý, kdo se ve svém oboru vyzná, umí podat informace tak, aby je pochopila i široká veřejnost. I když oba autoři to o sobě tvrdí, jako čtenář můžu potvrdit, že se jim to nepovedlo.
Souhlasím s TheRaven: neuvěřitelně mě iritovalo, jak se Mayr k některým tématům v knize vracel a to zcela zbytečně. Říkáte si pak, jestli má špatnou paměť on nebo Vás pokládá za blbce. Místo, aby byla informace o něčem rozepsaná na jednom místě v knize, je rozkouskovaná a nebudí pak dojem ucelené informace.
Stejně mi už lezly krkem i neustále opakované vpisky pod čarou od Flegra o Orrorinovi a S. tchadensis.
Nelíbilo se mi také, že při několika pohledech na nějakou problematiku si Mayr vybral jen ten, který sám považoval za nejpřijatelnější. To pak ale neslouží k tomu, aby se čtenář vyznal v problematice a různých teoriích, ale pasivně přijímá jen ty Mayrovo a to se mi nelíbí. Je to defacto ovlivňování.
Nelíbí se mi ani slovníček pojmů. Některé cizí výrazy, které Mayr v knize používá v něm chybí nebo naopak jsem v něm našla takové, které v knize použité nejsou (např. aberantní x filopatrie), přijde mi to zcela nelogické a ve svém důsledku i nepraktické.
Mayr používá ve své knize obrázky či grafy přetisknuté z jiných zdrojů, což je super. ALE! Na grafech jsou značky, které nevysvětluje v žádné legendě nebo naopak popisky, které nevysvětluje ani pod čarou, ani v textu a nenajdeme je ani v slovníku cizích pojmů, př. : str. 228 dva grafy týkající se získání znaků dvojdyšných po vzniku Dipnoi.
Knížka je prezentovaná jako soubor informací, které by měly široké veřejnosti alespoň přiblížit evoluci, ale v tomto ohledu kniha u mne selhává. Jaký má význam něco nevysvětlit do podrobna nebo zahlcovat obšírnějšími Informacemi, které nedovedu do konce?
Od knihy jsem hlavně očekávala pochopení speciací. A výsledek? Jsem z toho zmatenější více než před přečtením knihy. Když dvě odlišné speciace definuje sice jinými slovy, ale významově stejné, př. : dichopatrické x peripatrické. V prvním případě jí popíše jako izolaci způsobenou vzestupem zeměpisné překážky, která oddělí dříve se stýkající části určitého druhu; u druhé jí vysvětluje tak, že zakladatelská populace je izolována od hlavní populace nevhodným terénem - OMG!
Knížka se mi četla špatně, některé souvětí jsem musela číst několikrát, abych pochopila význam.
Jediné, co oceňuji je kapitola variační evoluce díky níž jsem dříve jen suše omílané definice a pravdy pochopila v souvislostech a za to mu patří velký dík!
Na Mayrově knize oceňuji zejména to, že nezabíhá do zbytečných podrobností a věnuje se podstatě problému. A myslím si, že právě taková kniha, která zjednodušenou a čtivou formou představuje základní evoluční principy, na českém trhu chyběla.
Ernst Mayr je jednou z největších ikon evoluční biologie 20. století a sám to moc dobře ví. Je naprosto samozřejmé, že člověk jako on je jedním z nejpovolanějších napsat knihu, která by shrnovala současné poznání o evoluci. Hned v úvodu připouští, že knih o evoluci je na trhu víc než jen dostatek, ale prostor, kde by si na své přišel laik i biolog, který se nevěnuje přímo evoluci, je vcelku volný a tahle kniha si klade za cíl jej zaplnit. Až na to, že tento prostor tak docela prázdný není; i na českém trhu by se našlo několik biologů-popularizátorů (Flegr), kteří viděli stejný prázdný prostor. Nutno ale připustit, že Mayr knihu publikoval v již v roce 2001 (český překlad 2009; Flegrovy knihy 2005 a 2006; Dawkinsovy knihy, které se ale věnují užším tematickým celkům; Gould především ve formě esejů, a další). Bohužel se Mayrova kniha nejeví nijak převratnou a obávám se, že na poli popularizace nezazáří tak jako práce výše zmíněných pánů. Ke knize mám několik výhrad. První je podobná té, kterou jsem nedávno vytýkal u prozatím poslední knihy R. Dawkinse (Největší show pod Sluncem), totiž časté opakování, a to i na místech, kde to naprosto není nutné. Vypadá to, že autor nedůvěřuje čtenářově paměti (nebo své?) nebo záměrně protahuje text. Navíc překladatel s recenzentem pak musejí několikrát připisovat stejnou poznámku pod čarou. Druhým nešvarem je až příliš samozřejmý názor autora v některých sporných otázkách. Zmiňuje sice i teorie, jejichž není zastáncem nebo o nichž silně pochybuje, ale pouze velmi strohým způsobem a často se s nimi vypořádá naprosto povrchně na několika řádcích (například Dawkinsův „sobecký gen“; proč není předmětem selekce gen, ale druh, sice vysvětluje obsáhleji, ale pořád jen spíše povrchně). Mayrova kniha má i přes pár výhrad velmi dobrou úroveň a jako obecná příručka o evoluční biologii je bezpochyby hodnotná. Pokud jste ale četli výše zmíněné knihy a chcete pokročit dál, Mayr vás příliš nepřekvapí. Ale pro zájemce v evoluci méně znalé mohu vřele doporučit. 70%.
Kniha Čo je to evolúcia z pera Ernsta Mayra, biológa, ktorý sa veľkou mierou zaslúžil o modernú syntézu genetiky a evolučnej teórie, prináša zanietenú obranu darvinovského chápania biologických javov a vytríbený úvod do štúdia evolúcie, určený pre široký okruh čitateľov. Autor jednoduchým a prístupným štýlom vysvetľuje súčasné názory na evolúciu. Mayr adresuje knihu tým, ktorí síce prijímajú evolučné myslenie, ale presne nevedia, ako funguje; aj tým, ktorí evolúciu akceptujú, ale nie sú presvedčení, že práve darvinovské vysvetlenie je správne. Myslím, že z toho, kto zvládne knihu až do konca, vyprchá aj posledný zbytok kreacionistického presvedčenia. Spomenuté nedostatky, vytknuté predošlými recenzentmi sú výstižné a je potrebné sa s nimi vyporiadať. Pre niektoré subtílne témy je navyše príznačná autorova pseudoistota, ktorá sa vyhýba ohrozeniu spochybnenia teoretickou singularitou.