Chybějící otec, chybující syn

Chybějící otec, chybující syn https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/126564/bmid_chybejici-otec-chybujici-syn-902-126564.jpg 4 26 26

Jak absence otce ovlivňuje utváření mužské identity. Autor úspěšné knihy Anatomie lásky Guy Corneau pojednává v tomto titulu o morálním zranění, jímž trpí někteří muži, kterým scházel kvalitní kontakt s otcem. Fyzická absence otce se u nich projevuje po stránce afektivní a psychické a vyvolává určité nedostatky při utváření mužské identity ještě i v době, když tito synové dospěli, případně se sami stali otci. Autor vychází z vlastního života (zejména ze vztahu s vlastním otcem, resp. bez něj), z portrétů různých mužů a jejich příběhů a z příkladů z vlastní terapeutické praxe. Seznamuje čtenáře s tím, jak se tito muži jeví navenek, a jací doopravdy jsou uvnitř. Ukazuje důsledky, jež se projevily u synů, kteří vyrostli bez otce nebo jakoby bez otce. Ve své knize nabízí možnosti k lepšímu vzájemnému pochopení a souznění mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi. V závěrečných kapitolách ukazuje, jak najít východiska a zbavovat se důsledků. Kniha Chybějící otec, chybující syn se stala po vydání bestsellerem, vychází v doplňovaných a revidovaných vydáních ve frankofonních zemích opakovaně a byla přeložena do desítky jazyků. Guy Corneau je kanadský psycholog, psychoterapeut, autor úspěšné knihy Anatomie lásky (Portál, 2000). V Kanadě i ve Francii vydal ještě několik úspěšných knižních titulů, pořádá přednášky, účastní se konferencí, vystupuje ve sdělovacích prostředcích.... celý text

Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: , Portál
Originální název:

Père manquant, fils manqué , 2011


více info...

Přidat komentář

Guepp
29.10.2022 3 z 5

Náročnější čtení, čekala jsem ale trochu více, hlavní myšlenka je velmi poutavá a zajímavá. Celkově knihu hodnotím jako obohacující. Např. že otec může být "nepřítomný", i když se fyzicky nachází ve stejné domácnosti nebo důležitost rituálů.

escritor
05.08.2022 4 z 5

Místy trochu bolestivé čtení, ale bolest vede k uvědomění a uvědomění k léčení. Doporučuju pro každého, kdo to neměl se svým tatou jednoduché.

"postrádat otce znamená postrádat páteř" proč se spousta kluků asi hrbí...


hu_87
26.09.2021 3 z 5

Moc mě nenadchla. Připodobnila bych to "půl na půl" s tím, že některé kapitoly mi přišly spíš jako snaha o vyplnění prázdného prostoru, ať se napíše cokoliv.

Karloska
30.09.2020 4 z 5

Doporučuji

5805
20.07.2020

Bohužel znám lepší knihy na toto téma. Styl podání se mi líbí, působí mysticky, poeticky, kultivovaně, ale připomíná mi moderní "bílou magii". Z mého úhlu pohledu vyznívá snobsky, jelikož autor pořád na někoho odkazuje - jakoby vlastnímu úsudku nevěřil. Cituje Junga, plete do knihy antickou mytologii a velmi realisticky popisuje několik typů nedozrálých mužů, jaké znám ze svého okolí. Jenže ti do jednoho vyrostli v úplných rodinách (!!!) V podsatě mě kniha přiměla hodně pochybovat o tom, že absence otce má takový vliv. Největší malí sígři, jaké v okolí znám, naopak vyrostli v úplných rodinách s pracujícími a milujícími se rodiči - v jednom případě, pravda, matka trochu uštvaná a na hubu padající, ale v druhém oba rodiče vyložení pohodáři. Jak horoskopy: realistický popis, výsledek mimo mísu - bez urážky.

Popko
31.01.2018

Kniha je místy velice zajímavá a vybízí čtenáře k přemýšlení, místy se jedná o psychologii na vyšší úrovni, ve které se laik ztrácí. I přesto doporučuji, stojí za přečtení.

blackholesun32
16.09.2016 4 z 5

Dobré to je! Čte se velice dobře, zhruba v půlce pro mě lehce ztratila na zajímavosti (od defilé mužských archetypů jsem čekal trochu něco jiného), nejzajímavější pro mě poslední třetina. Sice se plně neztotožňuji s Jungovskou analytickou psychologií, mírně mě rozčilují ty přídechy mystična, všudypřtomného božství, etc., ale v této knize mi to kolikrát nepříjde od věci, též nemusím mírně apokalyptický podtón některých myšlenek. A tak jediné, co bych si dovolil rozporovat, respektive spíš komentovat je proslavená mantra všech ňů ajdžáků o nutnosti odpustit každému, všemu a všem - hovno! Uf! No odpouštět se nemusí! Ba bez příprav je to prznění odpouštějícího, neméně tak i odpouštěného. Každopádně v knize tato pasáž není bez souvislosti a takto mohlo by se říci, že vytrhávám z kontextu, ale zaprvé, sami si jednotlivé myšlenky, prostě ty, které se nám líbí, vytrháváme z kontextu a zde pak může dojít k nedorozumění a za druhé mi ten kontext nepříjde úplně zcela zřetelný. Samozřejmě odpouštět je dobré, ale musí tomu něco předcházet, třebas dobré nasrání se na toho co mi něco udělal a až se poperu s tím nasráním se, až to vstřebám, překoušu a pochopím, že vlastně si za to povětšinou ve výsledku můžu sám (ne za konkrétní událost, ale za setrvání v její pozici), pak teprve můžu třebas pochopit samotnou situaci a říct si: "ty voe dyk to stejnak nemá cenu být na někoho celej život nasranej, radši mu opustím." A je to, ale to není akt na jedno dopoledné, ale spíš na mnohá dopoledne, odpoledne, večery nevyjímaje. Takže tak, som sa vykecal a ve výsledku jsem to spíš, ještě víc zamotal, haha.

LordSnape
04.05.2015 4 z 5

Je to dobrá kniha a to i přes fakt, že se Corneau hlavně soustředí buď na příklady vyhraněných vztahů mezi muži a otci, anebo vyloženě až psychopatologickými problémy, které byly povětšinou zapříčiněné absencí otce z fyzického či emočního hlediska. Každopádně za mě prostě velmi dobré, protože publikace jasně ukazuje, jak je důležitý vliv otce a jak ho lze bohužel někdy i snadno zneužít.

Mikejla1308
12.07.2013

Velmi zajímavě napsáno. Vcelku čtivá.

Štítky knihy

muži psychologie poruchy osobnosti identita otcovství otcové a synové

Autorovy další knížky

Guy Corneau
kanadská, 1951 - 2017
2000  82%Anatomie lásky
2012  76%Chybějící otec, chybující syn