Chraplavé chorály
Roman Szpuk
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505324/bmid_chraplave-choraly-tVZ-505324.jpeg
5
9
5
V autobiografické próze popisuje básník, meteorolog a tulák Roman Szpuk své výpravy do lesů Šumavy. Vydává se na bouří bičovanou rozhlednu na vrcholu Boubína, na zimní přechod Basumského hřebene nebo za říjícími jeleny. Potkává se s lidmi z okraje společnosti, často však s vnitřním bohatsvím. Deníky prokládá krátkými básněmi – haiku a doplňuje je fotografiemi, pořízenými vlastnoručně vyrobenou camerou obscurou. Kniha byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého. Druhé vydání je rozšířeno o texty z roku 2018.... celý text
Přidat komentář
Krásné barvité popisy přírody a jejích kouzel, zmarů, a dojmů, které to na člověka udělá. Dokázala jsem se přenést do lesů na Šumavě a prožít atmosféru míst.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Míjím se s měsícem |
| 2016 | A zavaž si tkaničky |
| 2018 | Klika byla vysoko |
| 2020 | Šálek dál hřeje dlaně |
| 2013 | Chraplavé chorály |
Protože jsem tuto knihu četl hned po "A zavaž si tkaničky", neubráním se srovnání. Chorály jsou výborné, ale Tkaničky ještě trochu lepší - jsou osobnější, intimnější, pestřejší, snad i trochu hlubší, prostě vyzrálejší. I tak musím Chorálům přiznat, že mě chytly za srdce a hned po dočtení se mi po světě pana Szpuka začalo stýskat. Možná mě v té první půlce trochu bolely nohy z opakovaného stoupání na Boubín nebo se mi motala hlava ze všech těch mraků a vichrů a meteopřístrojů, ale postupně jsem si buď zvykl nebo snad je ke konci ta kniha nějaká čím dál lepší...:-) A co mi vadilo: že je kniha vysázená kurzívou. Připadalo mi, jako bych celou dobu četl poznámku pod čarou.