Chlad
Michael Koryta
V odlehlé severní části státu New York leží uprostřed stařičkých lesů pod temnou, nehybnou hladinou Chilewaukeeské přehrady zatopené městečko. Před sto lety bylo zničeno v zájmu vyššího dobra: aby měly miliony lidí žijících na jihu dostatek vody. Nebo tak to alespoň v té době tvrdili politici z Manhattanu. Místní rodiny byly donuceny opustit svou půdu, ale nepřestěhovaly se daleko a některé se nepřestěhovaly vůbec… Nyní se hlásí o slovo důsledky lidské arogance. Odborník, který má za úkol provést inspekci desítky let zanedbávané hráze, se stane svědkem záhadných jevů. Jak se ukazuje, obyvatelé městečka se nenechali ze svého domova vystrnadit bez boje a hodlají v něm pokračovat. Teď nastal čas, aby temné proroctví dosáhlo svého naplnění, a všichni, kdo nezapomněli, si pokládají otázku: kdo to bude teď? Protože z hlubin neúprosně stoupajících temných vod zaznívá volání po další oběti…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2021
,
Kalibr
Originální název:
The Chill , 2020
více info...
Přidat komentář
Předně musím podotknout, že mě kniha hodně bavila. Opravdu mi sedla a užila jsem si ji. Začátek byl napsán velmi dobře, líbilo se mi prostředí, do něhož byl příběh zasazen, i atmosféra, kterou autor vytvořil. Pošmourno, déšť, přehrada, u které hrozí protržení hráze, do toho mysteriózní prvky, při kterých vám běhal mráz po zádech. Tedy aspoň v první třetině knihy. Později se kniha změnila spíše ve fantastické čtení, ale nic jí to neubralo na zajímavosti. Spíše naopak. Bylo to poprvé, co jsem se setkala s podobnou knihou, resp. žánrem. Menší zklamání se dostavilo ve chvíli, kdy autor poodhalil čtenáři realitu. Čekala jsem víc tajemna a mysteriózních prvků. Když už člověk ví, co se „skrývá ve tmě“, již se tolik nebojí. Velkým kladem jsou však velmi dobře napsané postavy, střídání jejich pohledů a nechybí ani napínavé situace. Zápletka byla zajímavě vystavěna, zvraty také nechyběly. Knize zřejmě uškodila její délka, já osobně jsem však toto nepocítila. Příběh byl napsán čtivě, netuctově. K plnému hodnocení však mnoho nechybělo, a pokud autorovi ještě u nás nějaká kniha vyjde, ráda si ji opět přečtu.
V některých bodech mi to připomínalo titul Pauli Hawkins Do vody.
I když tady to není jen o pouhé jedné vraždě, ale ten rozsah je mnohem větší.
Není to žádný top, ale kapitoly nejsou dlouhé, člověka to dokáže vtáhnout a děj příjemně utíká.
Takže jako takové lehčí čtení třeba nyní na léto k vodě ideální. :)
Kniha mě nalákala svoji anotací, hned jsem věděla, že si ji budu chtít přečíst.
Příběh je rozhodně zajímavý, velmi originální. Právě svojí originalitou mě dostal, měla jsem x teorií co se bude dít a dostala jsem něco, co by mě vůbec nenapadlo.
Bavily mě hlavní postavy, které se postupně vyvíjely. Místo, kde se většina děje odehrává má propracovanou historii, krásně na vás dýchá minulost a tragédie, která se tam odehrála.
Ale bohužel, myslím že pokud by byla kniha kratší, tak by jí to prospělo. Některé části byly pro mě příliš zdlouhavé, obsáhlé a místa, kde bych ocenila delší vyprávění byly naopak krátké. Ke konci děj zrychluje, je poměrně uspěchaný.
Nemůžu upřít čtivost, tu kniha rozhodně měla.
Připadalo mi to jako slabší knižní zpracování na motivy filmu Silent Hill. V knize Chlad jde o řeku, někde jezero, které jsou nepropustné stejně jako městečko Silent Hill, ze kterého také nešlo jen tak odejít. Obojí skrývá své původní obyvatele. Nutno dodat, že Silent Hill bylo tajemné, při sledování filmu jsem měla strach a nevěděla jsem, co se v temné atmosféře města skrývá, čemu bude muset hlavní hrdinka čelit. Film Silent Hill si s oblibou pouštím. Kniha Chlad má výborný námět a indicie, které lze pochopit, ale myslím si, že celkové zpracování autor špatně stylisticky uchopil a už vůbec nepoužil hororové prvky, které měly obsahovat psychično pro hororový námět nebo alespoň podtext tolik potřebné. Zaujetí - to je přesně to, co tam chybí. Knihu s krásným a bezpochyby pravděpodobně poutavým námětem psala nesprávná ruka. Knihu si už nepůjčím.
Ehm...tohle nebylo dobrý. Rádoby duchařina na kingovské vlně, nekonečně pomalý rozjezd příběhu (na str. 107 se v podstatě pořád nic nedělo) a halabala finále.
Prostě jakože ne, no...
Trochu mě to zklamalo. Napínavé, ale zbytečně zdlouhavé a na konci jako by si autor nevěděl rady, tak to rychle utnul. Myslím, že se z neotřelého nápadu dalo vytěžit mnohem víc.
Michael Koryta (skrývající se pod pseudonymem Scott Carson) tentokrát opustil hájemství klasického thrilleru a zabrousil do temných lesů strašidelné fantastiky. Pro jeho fanoušky to zas takové překvapení není, protože už svým románem Tak chladná řeka dokázal, že duchařskému řemeslu rozumí jako málokdo. Ono to častokrát není o míře násilí a brutality, s jakou autor dokáže na čtenáře vyrukovat, ale o umění precizně zvyšovat napětí postupným vyhrocováním situace. Což samozřejmě úzce souvisí s tím, jak uvěřitelně dokážete vykreslit kulisy a vyprofilovat ústřední protagonisty. Tyhle tři body pak tvoří trojúhelník, jehož střed vás dokáže pohltit se stejnou zlověstností jako ten Bermudský.
Problematický je pouze rozsah, protože příliš mnoho stran údernému hororu moc nesluší. Jakmile však jednou propadnete atmosféře nikdy neutuchajícího deště, rozpadající se přehrady a prokletí, ležícího na kraji několik stovek let, už není cesty zpět. Tohle bych na dovolenou k Orlíku rozhodně nedoporučoval.
Štítky knihy
thrillery USA (Spojené státy americké) horory duchové a přízraky přehrady, přehradní nádrže duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2021 |  Chlad |
| 2018 |  Kdo mi jde po krku |
| 2010 | Asagaj / Italské lekce / Temnější než noc / Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů |
| 2012 | Tak chladná řeka |
| 2011 | Hymna zármutku |
Kniha mi zprvu připadala jako ostatní ... taková, že neurazí ... ale od druhé poloviny, kdy nastala katastrofa ... to už se četlo jedna báseň ... nakonec ta kniha vůbec nebyla špatná ...