Chci se stát kočkou – Antologie současné korejské prózy
Miriam Löwensteinová , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302856/mid_chci-se-stat-kockou-antologie-souca-MPp-302856.jpg
4
16
6
Na přelomu tisíciletí padla i v tradiční jižní Koreji většina bariér a tabu. Poměrně rychle se vytratila ta specifika národní literatury, na kterých generace spisovatelů lpěly jako na základní hodnotě. Dnešní autoři se tématy i zpracováním přiblížili světu, včetně zcela nově definovaných kritérií úspěchu. Literatura je vnímaná v celosvětovém kontextu, mizí role spisovatele jako mravního vzoru a vychovatele lidu, literatura nemusí vystupovat jako ochranitelka a nositelka tradice. Píše se – jako všude – pro obživu a pro slávu, původní magická moc slova je zapomenutá a odsunutá na hromadu nepotřebného předglobalizačního harampádí. Znamená to i boření tisíciletých mýtů, předsudků a poněkud pokryteckého dělení literární produkce na vážnou, tedy pravou, a odpad. I proto je současná scéna tak rozmanitá a barevná. Výběr titulů této knihy byl veden kvalitou s úmyslem poukázat na nejnovější trendy jihokorejské prózy. Zastoupeni jsou v ní autoři klasičtí i autoři bestsellerů ve věkovém rozpětí téměř čtyřiceti let. Jsou zde prózy intelektuální, korejské svým tématem i prostředím, ale i vyloženě oddechové, bez nároku na nesmrtelnost a bez ambice se jí přiblížit. U mnohých zůstala „korejská“ pouze jména protagonistů, některé prózy by se mohly odehrávat ve zcela jiném prostoru s nekorejskými postavami. O třech autorech výboru se mluví v souvislosti s neustále aktuální diskusí o prvním korejském nositeli Nobelovy ceny za literaturu, dvě ukázky pocházejí od spisovatelek, ne ovšem těch, které se zaměřily na uspokojování konzumních potřeb žen. Dva texty demonstrují možnosti nejmladších, jejich vypravěčský potenciál a schopnost obstát v širším měřítku.... celý text
Přidat komentář
Na rozdíl od ostatních komentářů musím říct, že je to moc zajímavá kniha a většina textů mě velmi zaujala. Budu hledat další díla většiny těchto autorů.
Antologie mě ani trochu nezaujala, dokonce mě ani jeden úrývek nezaujal natolik, abych si řekla, že bych si od autora chtěla přečíst více. Rozhodně mi nevyhovovalo, že antologie je složená nejen z povídek, ale i zkrácených povídek / úryvků z románů - zlomek knihy pro mě nikdy moc neznamená, potřebuju se seznámit s celkem. Proto bych rozhodně uvítala, kdyby antologie obsahovala pouze povídky.
Korea v propagaci své kultury v Česku zaostává třeba za takovým Japonskem dost výrazně a týká se to i literatury. O to víc mě mrzí, že tahle antologie nebyla pojata ve „větším stylu“ – od vazby, přes obálku až po výběr a překlady jednotlivých děl. Snaha představit moderní korejskou literaturu na směšných 190 stranách, navíc za značného krácení celých románů, mi přijde spíše kontraproduktivní.
Většina příběhů se mi líbila, ALE opravdu těžko se mi hodnotí díla podle úryvků několika málo „redakčně zkrácených“ kapitol, které mi jako čtenáři bez hlubší znalosti korejských reálií samy o sobě moc nedají.
Jako každé dílo, ve kterém se objevuje více autorů nebo oddělených kousků, se každému pozdává něco jiného, něco člověku z celku zůstane, ale na každý autor je schopen se všem zavděčit a zapůsobit. A taková je i tato kniha, některé příběhy jsou silnější, některé zas člověka tolik nevezmou... Jak padlo v předchozím komentáři, člověk zobe a vybírá si.
Celkové hodnocení není nejlepší, trochu mě mrzí, že ve výběru jsou často díla mnohem obsáhlejší a zde je přeložených jen pár kapitol, třeba takové Setkání s bratrem nebo příhoda ve výtahu by určitě stály za vydání jako celek (vlastně i další...). Přesto za mě veliký dík, že u nás vychází i taková literatura, protože Korejci mají co nabídnout (třeba právě moc povedená Ta druhá strana života).
Jako umět jíst hůlkami. Taková ta kniha je.
Debužírujete, s dokonalou přesností vyzobáváte nejlepší kousky, vychutnáváte jednotlivá sousta, ale ne všechno, co na talíři je, vám chutná.
Chci se stát kočkou k literárnímu debužírování předkládá jen ty nejchutnější kousky z celého menu. V nejdramatičtějších chvílích, nejnapínavějších situacích, zbytek odkládá na kraj talíře. Každé sousto je unikátní, ne však originální. Anonymita ve víru přelidněnosti korejského ostrova je doprovázena prchlivou vzpomínkou na tradice a touhou po moderních zítřcích. Témata z dálného východu jsou sice okoukaná, ale umě navlečená v novém, exotikou zavánějícím kabátě.
Štítky knihy
Část díla
- Bydlím v Pongčchonu 2004
- Byl jsem pasák 2012
- Co se stalo s člověkem uvízlým ve výtahu? 1999
- Protiklady (ukázky) 1998
- Setkání s bratrem (kráceno) 1994
Kniha Chci se stát kočkou – Antologie současné korejské prózy je v
| Přečtených | 27x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 15x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 2x |
Jedinú chybu má táto antológia, že ide iba o ukážky z kníh a väčšinu z nich by som si teraz chcela prečítať a nemôžem...hlavne prvé dve a posledná úplne najviac...