Cesty po Africe, Asii a Evropě vykonané v letech 1325 až 1354
Abú Abdallah ibn Battúta
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534976/bmid_cesty-po-africe-asii-a-evrope-vykon-6600915d199ed.jpg
5
10
3
Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325 vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí. Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět. Kromě muslimské části Pyrenejského poloostrova, severní Afriky, říše Mali, Sýrie, Arábie a Persie navštívil i Jemen, Omán, Írán, Malou Asii, Krym, Povolží či Kavkaz. V Indii vstoupil do služeb tamního sultána, poznal Maledivy, Cejlon, Bengálsko, Sumatru a pobýval i v Číně. Své cesty podrobně zmapoval a popsal v rozsáhlém díle, které na rozdíl od jiných dobových cestopisů neobsahuje prakticky žádné zmínky o fantastických a nadpřirozených jevech. Český výbor vychází v revidovaném a aktualizovaném překladu předního českého arabisty, afrikanisty a historika Ivana Hrbka (1923–1993).... celý text
Přidat komentář
No, četlo se mi to s obtížemi, protože islám je neskutečná žumpa a hnus, tady se mi to jen zase potvrdilo. Jsem ráda, že už to mám za sebou. A další věc, která mi na takových dílech vadí je, že už dávno prošly cenzurou a miliónem přepisů .... tedy výpovědní hodnota?, skoro nulová.
Tam kde je Polo až primitivní a není schopen se vyrovnat s cizí kultůrou. Je Battuta nesmírně volnomyšlenkářský. Je zajímavé sledovat popis "podobné" cesty v podání tehdy nevzdělaného křesťana a vzdělaného muslima.
Štítky knihy
Afrika středověk 14. století cestování Orient putování středověká literatura Asie cestovatelé středověké cestopisy
Ibn Battúta, OG travelblogerů, by dneska měl miliony sledujících na sociálních sítích. Jeho zápisky jsou neocenitelným zdrojem informací o světě a životě před 750 lety. Sedmi sty padesáti. Na cestu vyrazil zhruba v době vlády Karla IV. My tu sotva slezli ze stromů a v severní Africe a na Blízkém východě vrcholila civilizace, do níž měla slovutná Evropa teprve dorůst. Ibn Battúta musel být velice zajímavá postava. Kromě toho, že to byl hardocorový cestovatel, co dost vydržel a měl pro strach uděláno, byl taky očividně dost na prachy a měl rád holky. To první ho dostávalo pravidelně do průšvihů, kdy různě krachoval a panovníci v různých zemích, kteří ho brali jako vyslance marockého panovníka, pod svý křídla mu sháněli finanční poradce, aby ho z toho nějak vysekali. Holek se zjevně v té době zbavoval skoro stejně jako peněz a nové sháněl o poznání snáz. Zároveň byl ale silně věřící, dbal na dodržování náboženských povinností, nepil, modlil se a vykonával pouť do Mekky - a snažil se ke správné víře vést i všechny kolem. Jak říkám, zajímavá postava.
Ibn Battúta procestoval severní a subsaharskou Afriku, Blízký východ, Malou a Střední Asii, Indii, Srí Lanku, nějaký pátek pobyl na Maledivách (kdo by se mu divil) a nakoukl až do Číny.
V češtině vycházejí Cesty ve zkrácené podobě, nicméně netřeba ničeho želet, to, co Hrbek vypustil, nemá pro českého čtenář žádnou zásadní hodnotu - jsou to jen výčty místy, případně věcí, pokrácené popisy jeli jsme tam a tam, pak jsme pluli tam a tam a třetího dne se karavana naložená tím a tím vydala tudy tam... Čili nic, co by mělo jakýkoliv vliv na informační hodnotu. Žádný "milión přepisů" ani cenzura se nekoná.
Originál je navíc dostupný v otevřeném zdroji na internetu, kdyby se chtěl někdo místo blábolivého plácání nesmyslů na vlastní oči přesvědčit.