Cestou
Dalibor Vácha
Třetí román Dalibora Váchy nazvaný opět jednoslovně - Cestou - se znovu vrací k událostem první světové války. Autor zde popisuje osudy několika fiktivních hrdinů od jejich upadnutí do ruského zajetí přes vstup do československých legií až po vítězné tažení přes celé revoluční Rusko. Ale nejde tu jen o vymyšlené postavy - pakliže v knize Červenobílá hrál výraznou roli Rudolf Medek, je v tomto románu ve druhém plánu sledován vzestup a pád kontroverzního generála Radoly Gajdy. Historický román, který se spíše než na kolektivní vítězný patos soustředí na všednodenní boj o přežití jednotlivých vojáků.... celý text
Přidat komentář
Kniha se těžko hodnotí. Dalibora Váchu mám rád a jeho knihy si kupuji ihned jak vyjdou, ale do Cesty jsem se vůbec nedostal. Stehně to mám i s knihou Červenobílá. Tím ovšem nechci snižovat autorovi kvality a vděčnost, že někdo píše o těchto tématech.
Čechoslováci v Rusku. Legionáři, které oslavujeme vzpomínkovými akcemi. V této knize však patos a romantika vyprchá. Surový a syrový jazyk v krutém ději psaný bez příkras navodi trochu rozčarování. Pěkné 3,5*
Fiktivní legionářský román založený na skutečných událostech. Nečetlo se to špatně, ale něco tomu chybělo. Autor je přece jen historik. Možná velké časové skoky, možná různé události rozkouskované do více kapitol promíchané s jinými událostmi … v každém případě si ale čtenář udělá obrázek, co příslušníci legií zažívali. A že to nebyla žádná procházka růžovou zahradou. Za mne 3 a půl *.
P.S. Po dočtení jsem si vyhledal a přečetl ještě historická fakta.
Asi jsem měla jiná očekávání, ale chyběla mi výraznější dějová linka. Ztrácela jsem přehled o tom, kde která postava zrovna je a co se jí stalo v minulé kapitole. Škoda, téma mi přišlo zajímavé.
Tedy, tady mě snad poprvé autor mírně zklamal. Knihu jsem rozečetl počátkem září a dočetl až po Novém roce. Sice jsem tou dobou neměl chuť do čtení obecně, ale jen těžko se mi vracelo k rozečtené knize. Možná...možná že obsahovala až příliš mnoho postav - redukce na Marka s Heřmanem by určitě prospěla, protože mezi ostatními legionáři se člověk jen těžko orientoval (inu, chlapi v uniformě - všichni stejní). A možná že i mapka na deskách knihy by nebyla ku škodě (ale já jsem na mapy tak trochu úchyl). Ale co, každé ponoření se do hlubin legionářského Ruska je dobře, hlavně že to nebylo černobílé.
Hlavními hrdiny románu je pětice Čechů (Heřman, Nouza, Semrád, Marek a Žovinec), kteří se poprvé setkají v ruském zajateckém lágru. Poté se jejich cesty rozejdou, aby se opět protkly např. v bitvě u Zborova nebo v bojích podél transsibiřské magistrály. Autor hrdiny sleduje od jejich zajetí (jako první byl zajat Heřman již v roce 1914) až po čekání přeživších na loď, která by je v roce 1920 odvezla z Vladivostoku. Autor skládá střípky osudů obyčejných mužů, kteří byli vrženi do války a byli nuceni bojovat. Nechybí akční scény, ani vykreslení psychiky jednotlivých hrdinů a změna jejich charakterů vlivem válečných zkušeností. Největší charakterový zlom lze sledovat u Žovince i u kariéristy Marka. Zaujala mě epizoda s ruským čistě ženským vojenským bataliónem, o jehož existenci jsem dosud neměla tušení. Autor se nevyhýbá ani popisům zvěrstev, která bolševici páchali na zajatých legionářích a ruští vojáci po revoluci a svržení cara na svých velitelích. Román zdaleka nekončí happyendem, přeživší hrdinové z bojů vycházejí zmrzačeni nejen na těle, ale hlavně na duchu. Trochu mi chyběly informace o životě jednotlivých hrdinů před válkou a o jejich rodinách, jestli nějaké měli.
Narazila jsem na tuto nesrovnalost: Heřman dostal hodinky od otce, když rukoval na Rusa (str.63), ale o kus dál ( str.141) se píše, že se otec ve dvanáctém roce oběsil.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Rusko Československé legie legionáři
Autorovy další knížky
| 2016 |  Nikam |
| 2021 |  M+B+M: Mašín, Balabán, Morávek |
| 2014 | Červenobílá |
| 2015 | Hranice |
| 2022 | Smrt na kůru |
Takový průměrný legionářský román, pro mě srozumitelnější oproti Červenobílé. Děj má více linek a posunů v čase, což je v pořádku, alespoň zabere širší dobu legionářů v Rusku.