Cesta - Paměti české aristokratky
Cecilia Sternberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21105/bmid_cesta-pameti-ceske-aristokratky-bNb-21105.jpg
4
137
42
Biografie hraběnky Sternbergové, líčící s neobyčejným vypravěčským talentem a s velkou dávkou vnímavosti, jemného humoru a ironického nadhledu příběh její rodiny, plný událostí a zvratů. Předválečný život aristokratické smetánky, nacistická konfiskace majetku, krátký návrat na rodová panství, emigrace do USA, existenční nejistota, nutnost zabezpečit rodinu, zakotvení na Jamajce… Výjimečný talent autorce umožnil vytvořit pozoruhodnou , bezprostřední psychologickou sondu do života jedné společenské vrstvy, odhalující líc i rub jejího způsobu existence.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2002 , Mladá frontaOriginální název:
The journey , 1996
více info...
Přidat komentář
Zajímavá knížka, moc hezky psaná. Docela jsem ji hltala a konec obrečela. Současně běžel v televizi seriál Modrá krev, kde byl i díl o rodu Šternbergů, kde vystupovala i Diana, dcera hraběnky Cecilie Sternbergové. Mluvila tam i o této knize.
Na podobných příbězích šlechty, která musela opustit naši zemi, obdivuji jednak pospolitost a vzájemnou pomoc, kterou si v cizině poskytovali, jednak ono klidné sebevědomí a šarm, s kterým se se vším vypořádali, a také nezlomnost. Žasnu nad lehkostí jejich bytí, nad svobodomyslností a také srdečností a přímostí.
Mám ráda historické romány a i když se tady jedná o autobiografickou knihu Cecilie Sternbergové, kniha se četla báječně, jako román.
V době kdy kniha vznikala, byly autorčiny vzpomínky již obroušené časem a tak se čtenáři může zdát, že se zase nic tak hrozného nestalo. Opak je pravdou, pokud si člověk uvědomí, jak hrozné je již jen samotné vykořenění a nemožnost vrátit se domů... Je mi líto, že pan Leopold odpočívá tak daleko od svých milovaných a že se s paní Cecílií nedočkali návratu do rodné vlasti. Je mi smutno z naší historie a bojím se budoucnosti. Kam se zase náš národ žene, máme se tak dobře jak jsme se ještě v životě neměli, nesužuje nás válka, bída, nedostatek a přeci pořád reptáme, stěžujeme si a jsme tak málo spokojení a šťastní.
Častokrát jsem se během četby ze srce zasmála, autorce nechyběl smysl pro humor, častokrát podivila nad neskutečnou tolerancí, láskou i dobrosrdečností dvou lidí.
Není v mích silách zapamatovat si veškeré příbuzenstvo a přátele rodiny Sternbergů, každopádně jsem si již nějaké doplňující informace vyhledala na internetu a v létě se chystám do Častolovic.
Osobní vzpomínky prezentované, jako by se jednalo o román. To také poněkud usnadňuje četbu. A přesto, že zpočátku může vyvolat jisté rozpaky – netuším, do jaké míry je vyprávění přikrášlené, tak stojí za přečtení.
Opravdu moc krásná kniha,která se četla jedním dechem.Příběh velice statečné a inteligentní ženy před,kterou smekám.Byla jsem se podívat v Častolovicích kam se po létech v exilu vrátila.Krásný zámek i malá obora se zvířaty, líbilo se nám tam moc.
Nádherná kniha. Zhltla jsem jí jako malinu. Psala ji sama Cecilia, nanejvýš životaschopná, umělecky talentová, imponující žena. Na svou dobu velmi moderní. Vypráví o životě aristokracie v ČR, po ztrátě jejich statků pak zejména o životě přistěhovalců do jiné země. Ač byla vdaná, celou knihou se line velká láska ještě k jinému muži, který byl rovněž zadaný. Tento mimomanželský vztah jejich životní partneři tolerovali. Měla pouze jedno dítě, dceru Dianu... Je to tak šikovně napsané, že mě ani mimomanželský poměr nepohoršoval. Pamatuji si obsah i po letech poměrně dobře, ale neumím ho vyprávět. Každopádně stojí za přečtení! Moc se mi kniha líbila, také šla jako četba na pokračování v rozhlase. Jela jsem kvůli tomu i do zámku Častolovice. Komu jsem knihu nabídla k přečtení, ten byl též uchvácen. Kéž by byly takto čtivě napsané každé memoáry. Snad se budou líbit i vám. Já věřím, že ano.
Už je to dost dlouho, co jsem knihu přečetla. Koupili jsme ji kdysi při návštěvě zámku Častolovice. Kniha se mi moc líbila a obdivuji co vše hlavní hrdinka zvládla.
Ze začátku jsem se nemohla začíst, pak už jsem jen hltala stránku za stránkou. Některé věci z pohledu dnešní doby a prostředí, ve kterém žiji jsou absurdní či úsměvné (vztah k penězům, k lásce, k rodině...). Rozhodně ale doporučuji k přečtení...
Zajímavý pohled na život české a rakouské aristokracie. Pro mě však nebyla kniha příliš čtivá, a domnívám se, že ne všemu v ní lze věřit...
Knihu jsem si přivezla jako suvenýr z letní dovolené. Velmi čtivý a zajímavý příběh. Nejspíš místy přibarvený a ohlazený vlivem času a milosrdnosti paměti, ale i tak jsem si knihu s chutí přečetla a doporučuji dál.
Tak tohle dá lepší obraz o historii, šlechtě a o životě než stovky hodin dějepisu! Nádherně, upřímně, odvážně napsané. Jedna z nejlepších novějších knih tohoto žánru, které znám. Dílo, překvapivě lehce napsané. Příběh o konzumním životním stylu této, jinak úctyhodné starobylé české šlechty, jejíž Cecílie z rodu Reventlow-Criminil, a prostopášný Leopold Šternberg, snad nejsou ti nejtypičtější představitelé.
Nezbývá mi než souhlasit s komentáři již napsaný mi. Kniha se četla téměř sama, ocenuji nadhled a lehkost psaní. Knížka nejen pouči o historii, me překvapila jiným způsobem myšlení, než na jake jsem zvykla . Jednání a způsob života aristokracie je prostě jiný, způsob ziti, utrácení penez, přístupu k milenkam a milencům, práci. .. stoji rozhodne za přečtení. Moc se mi libi, jak se nakonec ukáže, kdo je jak prakticky a dokáže zaopatrit rodinu. Paní hraběnko, máte me sympatie. Rozhodne pojedeme navstivit Častolovice .
Nádherná knížka, skvěle napsaná! Přestože je velmi obsáhlá, otáčíte jednu stránku za druhou, prožíváte každodenní starosti české aristokracie, jako by byly vaše vlastní.
Krásné čtení.
Naprosto úžasně napsaná a krásná kniha o životě hraběnky Sternbergové. Vřele doporučuji všem. Rozhodně se nesetkáte se čtením mezi řádky, knihu jsem doslova zhltla a bezmála 600 stran přečtete téměř jedním dechem. Kniha zaujme nejen svou čtivostí, ale především historickými fakty, které se dozvíte nebo si je oživíte. Opravdu nádherná kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Škoda, že v češtině nevyšla její další kniha Masquerade.
Paní Sternbergová svůj životní příběh napsala velmi dobře a poutavě. Právě na osudech konkrétních lidí si člověk uvědomí, jak změny politické situace a společenských poměrů mohou zásadně ovlivnit životy jednotlivců, a to ze všech vrstev společnosti.
Přečetla jsem ji s velkým zájmem provedla mě nejen historií Stenbergrů ale i světovou od 1.republiky až komunismus. Bohužel se paní hraběnka nedočkala svobody . Obdivuji dceru Dianu Stenberg jak vede zámek v Častolovicích. Jsem na vozíku a fascinoval mě bezbariérový přístup po celém areálu i v zámku. Myslím ,že je důstojným pokračovatelem rodu. knize dávám 100%
Knihu jsem si koupil letos koncem dubna 2012 na zámku v Častolovicích a následně hned přečetl. Kniha je psána velmi čtivě, jednoduchým jazykem. Přináší opravdu velmi zajímavý pohled do soukromí české a evropské aristokracie, ale také ukazuje historické souvislosti (nástup nacismu, pak komunismu...). Kniha je doplněna řadou čb fotografií. I přes svou délku kniha nenudí, i když některé úseky nejsou až tolik zajímavé, jinak by to bylo skoro 100%, takto dávám 90% a 4*.
je pěkně napsaná ale nestačím se divit chování její dcery na rodinném zámku v Častolovicích
Štítky knihy
životopisy, biografie aristokracie, šlechta 20. století USA (Spojené státy americké) vystěhovalci, emigranti Jamajka Šternberkové
Kniha Cesta - Paměti české aristokratky je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 191x |
| Čtenářské výzvě | 25x |
| Doporučených | 23x |
| Knihotéce | 58x |
| Chystám se číst | 156x |
| Chci si koupit | 49x |
Knížka se mi moc dobře četla. Je teda dost dlouhá, tak to není čtení na dva večery, ale je zajímavá a dobře plyne. Není to román, ale vzpomínky aristokratky na život v minulém století. Je zajímavé dozvědět se, jak šlechta (bez titulů) žila - schválně nepíšu "česká" šlechta, protože vzhledem k způsobu života je dějištěm celá Evropa. A později, už z jiných důvodů, Amerika.
Je zajímavé, jak byly různé části knihy odlišné - jak způsobem života, tak i stylem psaní. Trochu mě akorát mrzelo, že na Jamajku zbylo jen pár stránek.