České národní povstání v květnu 1945

Stručný a velmi dobře napsaný průvodce Pražského povstání z jara roku 1945. Jednotlivé pasáže jsou logicky členěny podle pražských čtvrtí, dnů, podřízených velitelských stanovišť a dalších detailů, které srozumitelně udávají jednotný pohled na obranu Prahy před vnitřními jednotkami i jednotkami, které do Prahy proudily. Musím říct, že se to četlo opravdu dobře a i přes některé otravné výpisy různých skupin, které bojovaly o vliv těsně před koncem války to bylo poučné a čtivé čtení. Pohled na československý odboj je na základě minulého režimu velmi zkreslený, rudý a jednoznačný, tenhle průvodce nám všem opět potvrzuje, že vedení odboje, nebo jeho hlavní představitelé a aktéři opravdu nebyli komunisté a v některých případech ani fanoušci Rudé armády. Je z podivem, kolik lidí s různými funkcemi, hodnostmi a řády se na konci války vyrojilo, aby se dralo někam k moci, vedení výboru nebo oblastní vojenské skupiny. Mně vždycky takové to psaní letáků a popravy rodin kvůli tomu, že si někdo hrdinsky odplivl před budovou gestapa, přišlo přinejmenším zbytečné a proto veškeré aktivity kolem reálného odboje při pražském povstání oceňuji stonásobně. Do dnes pasivita západních spojenců, kteří se báli ruské převahy vojáků stojí na hrobech spousty českých občanů, kteří bez jakékoliv pomoci bránili Prahu a čekali alespoň na materiální pomoc západu i východu. Kromě vojáků tzv. Vlasovců tu v čase reálných bojí nepřispěchala na pomoc žádná vojenská jednotka, která by byla organizována jedním nebo druhým spojencem. Hrdinství našich občanů bylo opravdu neskutečné a jsem na ně do dne velmi hrdý, i když jdu jen přes místa podle těchto slavných dnů pojmenovaná nebo když míjím různé pamětní desky padlých z těchto dnů. Čest jejich památce a tuhle knihu do škol, aby lidé věděli kolik lidí padlo pro jejich svobodu.