České dějiny očima psa

Knihu jsem četla kvůli ČV a v tomto roce se mi nějak pro jednotlivá témata nedaří najít tu správnou literaturu. I když mám knihy Martiny Drijverové ráda a vyprávění dějin očima psa mi přišlo jako skvělý nápad, realizace byla slabá.
Dvě hvězdičky dávám za přehledné shrnutí zásadních milníků naší historie, kdy jsem si oživila hodiny dějepisu, ale z celkového výsledku jsem hodně zklamaná.

Za mě je kniha fajn, přibližuje dějiny tjednoduchým jazykem pro děti. Postava psa se mi tam zdá poměrně nadbytečná, ale jako průvodce... proč ne, přběhy to sjednocuje. Mně se to líbí. Ovšem komu se to nelíbilo byl druhý čtěnář, ten desetiletý. Toho to nudilo k smrti. Jenomže, zaujmout tuto cílovku není vůbec snadné. Pro toho by byl asi lepší Dogman v dějinách... Možná tomu něco chybí. Nevím.

Knihu čtu již podruhé a i tentokrát se dítěti v osmi letech líbí. Zábavnou formou je tak seznámím s českými dějinami.

Knihu bych dopuručila všem co mají radi dějepis. Je zábavná

Úsměvná knížka přibližující naše nejstarší dějiny - od pověstí po upálení Jana Husa. Podle mě vhodné pro děti jako seznámení s naší historií v tom smyslu, že to jde udělat zábavně a třeba to časem některé chytne a budou se sami pídit po tom, jak to vlastně bylo. Knihu nemůžeme brát 100% historicky vážně, což píše i sama autorka. Čtení mě bavilo.

Vyprávění dějin očima psa mi přišlo jako skvělý nápad a ráda jsem si tyhle příběhy připomněla. Řekla bych, že vyprávění je srozumitelné i pro děti. Ale těch překlepů! S postupem knihy jich pořád přibývalo, škoda (mám výtisk z Alberta).
U šovinistických poznámek na začátku mi taky dost cukalo oko, jak tady už zaznělo

Rozhodně jsem se ale pozastavila nad Karlem IV. a informací, že na Karlštejn neměly přístup ženy - to je docela velká nepřesnost, která se drží kvůli Vrchlického Noci na Karlštejně. Ve skutečnosti měly totiž ženy zakázaný vstup pouze do hradní kaple. Vrchlický si tuhle skutečnost pozměnil, protože to pro své drama potřeboval, ale obávám se, že v téhle knize se jedná pouze o nevědomost, což je škoda.

Knihu jsem před spaním předčítala synům (7 a 9 let). Je to zajímavá forma jak dětem podat české dějiny. Je to psáno tak, aby to děti s trochou dovysvětlení od dospělého pochopily. Přínosné to bylo i pro mne - zopakovat si nasi davnou historii. Kniha není úplně top, určitě strhávám body za překlepy, ale je to dobrý počin. Doporučuji (předčítat) dětem, které se zajímají o historii a baví je pověsti. Pro dospělého to asi nejvhodnější četba nebude.
Hodnocení: já: 80 %, starší syn 50 %, mladší syn: 100 % (říkal sice nekonečno, ale snížila jsem to do maximálně připustných mezí).
Teď se chystáme na Dějiny udatného českého národa a jsem moc zvědavá na srovnání.

Nám se kniha moc líbila. Tato kniha mému osmiletému synovi pomohla přiblížit české dějiny od Praotce Čecha přes staré pověsti, Přemyslovce, Lucemburky až po dobu kdy žil mistr Jan Hus. S tím jak vidí české dějiny pes byl velice dobrý nápad, protože i ty nejmenší posluchače kniha zaujme. Určitě doporučuji a hodnotím jí plným početem hvězdiček. :-)

Moc se mi líbilo, když pes hledal fenky :). Bylo zajímavé číst co si o dějinách myslí pes a většinou to bylo i vtipné. Nejvíc se mi líbila kapitola Pes a mistr Jan Hus.

Hezký nápad s postavou psa, která prochází dějinami, ale ani to, že je vypravěčem pes, neomlouvá zbytečné šovinistické poznámky v knize. První kapitoly spíše odstrašovaly od dalšího čtení, zřejmě také proto, že jsou známější i malým čtenářům v lepších zpracováních. Povídání o panovnících už bylo schůdnější, sem tam vtipné.

Opět posloucháno při vaření, tedy audio namluveno mou dcerou.
Knížka popisuje naše dějiny, od příchodu praotce Čecha až po husitské války. Těmi prochází pes jménem PES.
PES milující své panovníky, i když někdy ne vždy zrovna pro charakterové vlastnosti.
„Král Jan byl prostě frajer!....a že se příliš nestaral o panování…bylo přece nádherné cestovat ode dvora ke dvoru, poznávat nové kraje, nová jídla, nové psy, a zejména nové fenky…..!“ Nejvíce pak rozdurdil mou audiovypravěčku příběh o Dívčí válce, kde je ospravedlňována vražda Vlasty tím, že vařit stejně neuměla. Ale právě za toto jsem ráda. Knížka vyvolala emoce, a ty vyvolaly rodinnou diskusi o důležitých věcech.
A tak buďme fér. Kniha umí být místy i velmi vtipná, možná příběhům cosi maličko občas chybí, ale co se cení je, že po přečtení čtenář získá opravdu stručný přehled o našich dějinách. A protože učivo ve Vlastivědě 4 třídy obsahuje právě tuto historii, krásně to pak vašim dětem zapadne do hlavinek. Tedy doporučuji, protože obdobnou knížku, která by tento benefit měla, jsme nenašla.

Od této autorky, jsem čekala lecos. Nebylo to tak špatné.

Některým komentářům níže moc nerozumím. Tak buď chci co nejvěrnější dějinnou přesnost a hloubku informací a šáhnu po učebnici a nebo něco uvolněného s důrazem na příběh s tolerancí nějaké té nepřesnosti a orientací na děti a pak myslím, že toto dílo může obstát.

Nádherná knížka, dobře se čte.
Líbí se mi že je napsáno nad obrázky kdo to vlastně je. Líbí se mi jak je to vtipné. Říkají tam věci, které tam nejsou ale mohlo to tak být.
Je to o českých dějinách od praotce Čecha až do mistra Jana Husa. Celé je to vyprávěno psem ze svých vzpomínek.
(četla jsem v 9 letech)

Líbilo se mi to malinko, jenom ten pes.

Od knížky jsem čekala něco jiného. Sice jsou zde popsané dějiny ale pro děti to není uzpůsobené. Ještě mám knížku z Alberta a má nejspíš o 20 stran méně než normálně.

Hodnotím kladně - dětem ve škole i mým vlastním se líbí. I kdyby se tam našla nějaká chybka, myslím, že Pes má na to právo ;-) Pěkné shrnutí našich dějin - v 1. i 2. díle. Myslím si, že když to pomůže dětem si historické události opravdu zapamatovat (biflování na písemky nepočítám - to se vykouří z hlavy), tak je to chválihodný čin :-) Kdyby si ze Psa vzali někteří učitelé příklad, byla by poutavost a efektivnost hodin vlastivědy a dějepisu rozhodně větší - říkám to jako učitelka :-)

Tak jsme začali a ejhle, Kazi je prý nejmladší dcera, Teta míchá zázračné lektvary a čaruje...
Jen pro pořádek - podle Jiráska nejstarší byla Kazi, která vynikala ve znalosti bylin a věšteb, prostřední Teta zavedla pověrečnou nauku a učila modloslužebným řádům a třetí - Libuši - dceru „věkem nejmladší, ale moudrostí nejstarší" si po Krokově smrti lid zvolil za svého soudce. (Wikipedie)
Nevím, odkud autorka čerpala, zkoumat to nebudu, neboť se mi první tři kapitoly nelíbily celkově a se čtením "dějin" končím. Výtvor poputuje do knihobudky.

Překvapuje mne zdejší převážně negativní hodnocení. Podle mne jde o výborný nápad a hlavně v první části, věnované naší mýtické historii, také podařené provedení. Nejlepší jsou první díly nejspíš proto, že v nich autorka mohla popustit uzdu své fantazii a Psovi přisoudit o mnoho důležitější roli než pouhého pozorovatele a komentátora - v kapitolách o praotci Čechovi, Libuši, Bivojovi a některých dalších vystupuje jako hybatel našich dějin, což mu nadmíru "sluší" :-) Ale ani další kapitoly nejsou k zahození, určitě si z nich děti z české historie zapamatují více než z nějaké suchopárné učebnice.