Celinka
Eliška Krásnohorská
Celínka je postava z románu Elišky Krásnohorské, rodiči vymodlená a opečovávaná dívka.
Přidat komentář
Při čtení této knihy jsem byla překvapená, zklamaná, rozpolcena.Tato kniha by se měla jmenovat jinak a ne Celinka., chápu,že autorka chtěla v tehdejší době vychovávat, v době nástupu emancipaci žen a socialních reforem ( soíš kroužek bohatých žen pracovat v charitě). Příběh vypráví o rodině Lipeckých, která coby bezdětná rodina si vzala sirotka Florlu, nebot se jim ani po dvacetiletém manželství nenarodil žádný potomek. Poté co si ji vzala za vlastní ( ve 4 letech) tak se jim narodilo vlastní dítě Celinka, která se stala nejrozmazlovanějším dítětem, Florla byla odstrčena. Bohužel se do Florly zamiloval i Celinčin bratranec Odon a Celinka dělala zle. Nakonec se Florla vzdala Odona kvuli ,,Celinčině štěstí.
Muj názor: Dávám jednu hvězdičku z úcty a respektu spisovatelce Elišce Krásnohorské jako vynikající autorce Smetanových libret, taky pro vznik první dívčí školy ,,Minerva" Srovnání Celinky a Svéhlavičky no připomíná mi sentimet prvorepublikových červených knihoven především německou autorku Hedvika Couts-Mahler
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1887 |  Svéhlavička |
| 1991 | Pohádky naší babičky |
| 1975 | Tři smetanovská libreta |
| 1954 | Domove líbezný |
| 1900 |  Svéhlavička nevěstou |
To mi jednou bylo hodně zle a tehdejší manželka mi hodlala ukrátit dlouhou chvíli. Pak jsem přemýšlel, zda to nemyslela tak, že mě dorazí. Celínka mi byla přečtena a vydržel jsem ji do konce. Ale pokud se tu někde objevují hlášky u pirátských příběhu, jak jsou naivní a protoduché, pak nevím, jak nazvat dílo spisovatelky, po níž máme v Praze dokonce pojmenovanou ulici v samém centru. Nejspíš vytvořila i něco lepšího.