Byli jsme mladí a stateční
Hazel Gaynor
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478248/bmid_byli-jsme-mladi-a-statecni-giO-478248.jpg
4
44
15
Inspirováno skutečným příběhem. Kniha o naději, lidské důstojnosti a cti. A o síle laskavosti. Děti v internátní škole ve Čchü-fu stejně jako každý rok nedočkavě vyhlížely Vánoce. Většina z nich se na prázdniny rozjela za svými rodiči, kteří pracovali jako diplomaté a misionáři po celé Číně. Psal se však rok 1941 a kvůli nejisté situaci některé z nich odjet nemohly. Učitelé jejich volný čas vyplnili sportem, soutěžením a získáváním skautských odznaků. A pak do školy vstoupila válka v podobě japonských vojáků. Učitelé se s dětmi museli vydat na dlouhý pěší pochod do internačního tábora, kde vládla krutost a přísné tresty. Jak mají nahradit rodiče více než stovce dětí? Jak je udržet živé a zdravé, když nemají dost jídla, oblečení ani léků?... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2021 , CosmopolisOriginální název:
When We Were Young & Brave , 2020
více info...
Přidat komentář
Ano, byli mladí a stateční. Smutný, bolestný a přesto čtivý příběh. Podle mě, kdo nezažil, nepochopí. Kniha, která stojí za přečtení, i když vás to bude bolet
Děti misionářů a diplomatů se vzdělávají ve škole v Číně a pohoda končí, když tam přijdou japonští vojáci a děti se postupně stěhují do internačního tábora. Zajímavé bylo, jak se na život tam a na válku dívá mladá učitelka a jak vše vidí desetiletí dívenka. Nejen pěkné vyprávění, ale i kousek historie, o které moc nevíme.
Další z válečných příběhu, ovšem tentokrát z úplně jiného konce světa - z Číny.
Poutavý a citlivý příběh střídavě viděný očima zprvu desetileté Nancy a dospělé učitelky Elspeth, které společně s mnoha dalšími dětmi a učiteli čelí zlu v podobě možná o něco méně drastickému, než jsme zvyklí třeba v porovnání z osudy Židů, ovšem stále až moc krutému a nepochopitelnému.
Důraz je kladený hlavně na vyrovnávání se se vzniklou situací - jak ji vnímalo zprvu dítě, které nezadržitelně dospívalo v mladou dívku a jak zase dospělá žena, která si byla vědoma své obrovské odpovědnosti a suplovala mnoho let roli rodičů.
Postavy byly hodně realistické, žádní přehnaně nebojácní hrdinové, měly standardní vlastnosti běžných lidí a pocity a emoce, se kterými se dalo snadno ztotožnit.
Přístup učitelů byl jedinečný - snažili se pro děti dennodenně, i přes veškeré své vlastní útrapy a bolest, hledat aspoň nějaké důvody k jakékoliv radosti.
Citace z knihy: "Musíme popadnout všechno, díky čemu si připadáme víc jako člověk...".
Hodně sázeli na dodržování skautských zásad a pravidel, které děti i přes těžkosti doby, nevyjímaje ani setkání se smrtí, vnímaly jako neoddělitelnou součást svého způsobu života a díky nim si po celou dobu zachovávaly aspoň trochu zdání normálnosti.
Bylo dojemné pozorovat, jak děti ve své hlavě bojují s vrozenou i naučenou slušností - "za každých okolností si zachovat pozitivní přístup", což kontrastovalo s realitou kolem nich a nechápáním, proč se to vlastně všechno děje.
Taky se mi opět líbilo, že se autorka vyhnula černobílému pohledu na ty zlé a dobré - i mezi těmi zlými Japonci se sem tam objevil záblesk lidskosti a že s tím, co jsou nuceni dělat, se nijak neztotožňují. Naopak našlo se výjimečně i pár takových, kteří se snažili pomáhat, třeba aspoň tím, že nebyli krutí - už to pro ty vězněné byla opravdová pomoc.
A proto mě pak třeba při obyčejné zmínce jednoho takového japonského vojáka, že pochází z Hirošimy a jak se těší, až se tam po válce vrátí, opravdu velice zamrazilo.
Byl to takový dost nový a "neokoukaný" pohled na události z 2. světové války...a to má pro mě pokaždé velkou cenu.
Ano, je to další kniha z období druhé světové války, ano, je jich na trhu mnoho, ano, ne každá z nich stojí za přečtení, ale tato rozhodně ano. Je to kniha, kdy vás bude čtení bolet, při spoustě pasáží jsem měla slzy v očích a zas a znovu jsem si říkala - proboha, proč se něco takového dělo... Děti byly úžasné, statečné a jejich učitelé by zasloužili metál za to, co pro ně dělali. Kniha se opravdu nečte vůbec s lehkým srdcem, ale autorka má dar vás chytnout a nepustit. Dozvíte se spoustu zajímavých informací, podíváte se na krutosti války očima dítěte. Pro mě to byl velmi cenný příběh, kniha, kterou jsem přečetla zhruba před třemi týdny a pořád na ni myslím. Máte-li rádi knihy z doby druhé světové války dle skutečných událostí a chcete si přečíst zase něco trochu jiného z této doby, určitě se po Mladých a statečných podívejte.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Romány,které jsou inspirovány skutečnými událostmi mám moc ráda,psáno jak z pohledu žačky tak mladé učitelky,,je to zajímavý á silný román..Celou knihou nás provází Zákony skautek,symbolika slunečnic a lednáčku.Je to zas jiný pohled na 2.svět.válku...
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tahle knížka byla vážně parádní – navíc přinesla do tohoto žánru zase něco nového. Přiznávám, že na autorčin styl psaní jsem si musela chvíli zvykat, protože mi přišel lehce popisnější, ale nemějte z toho obavy. Když se do příběhu opravdu ponoříte, stránky ubývají samy. Mě osobně příběh vyloženě pohltil a celý se mi odehrával před očima, jako by to snad byl film. K postavám si rozhodně vytvoříte nějaké pouto, protože ať budete chtít nebo ne, najdou si cestu do vašeho srdce a tím vás odsoudí k tomu, že s nimi budete prožívat každičký jejich pocit až do konce knihy. Jsou opravdu skvěle vykreslené. Je na nich také ukázáno, že i když je svět momentálně třeba rozdělen na dvě strany, nedá se říct, že jedna je 100 % složena z těch špatných lidí a druhá dobrých. Líbí se mi, že je tenhle kousek protkán jednak zajímavými myšlenkami, nad kterými se opravdu na chvíli pozastavíte, tak i důležitými tématy – síla laskavosti a přátelství, důstojnost, odvaha, naděje,… Autorce se ve mně podařilo vzbudit velkou škálu emocí. To, co ale nejvíc oceňuju, je to, že se tu opět věnujeme části historie, na kterou bychom nikdy neměli zapomenout, z trošku netradičního pohledu. Opravdu je něco nepředstavitelného, že někdo k takovému životu byl v minulosti odsouzený a nezbývalo mu nic než to se s tím nějak poprat. Tito lidé si zaslouží obrovský respekt. Já tuhle knihu můžu závěrem opět doporučit, pokud hledáte něco, co vám zase ještě trošku víc otevře oči a zároveň vás to obohatí.
Poutavý, bolestný příběh, trochu jiný než hrůzy vyhlazovacích táborů a řekla bych i podaný velmi mírnou formou, přesto velmi velmi silný.
"Domov netvoří cihly a malta, Minnie. Tvoří ho lidi. Tvůj domov bude tam, kde zrovna budeš. Kdekoli zrovna BUDEME."
Jak se jednou začtete tak už ji z ruky nepustít,až na konci.
Sice mam pár drobnych výtek,ale je je to moc pěkně napsaná kniha.
Román, který je inspirován skutečnými událostmi, tentokrát během druhé světové války, kde válčí Čína a Japonsko. Hlavní příběh se točí kolem britské misionářské školy, která byla otevřená v Číně, a studují zde děti těchto významných misionářů a velvyslanců.
Střídají se zde kapitoly, kde nám své zážitky vypráví Elspeth Kentová – mladá nadějná učitelka, která utekla z Británie a myslela si, že se zde vyrovná z nečekané smrti snoubence. Druhou vypravěčkou je desetiletá žačka a malá skautka Nancy Plummerová (přezdívkou Švestička).
Tyto dvě hrdinky nám na přeskáčku vyprávějí své příběhy.
Místo za rodiči, kde měli slavit Vánoce se hlavní postavy ocitnou ve válce. Japonsko útočí na Pearl Harbor a Británie i Amerika vyhlásí Japonsku válku. Japonsští vojáci přijíždějí a zabírají školu. Doteď měli učitelé i žáci velmi pohodlný pobyt… Čínští sluhové byli odvolání a vše bylo rázem na učitelích.
Nebyla to však poslední rána, kterou si děti i učitelé museli zažít. Zanedlouho na to přišlo oznámení, že se všichni musejí přesunout pěšky do tábora, kde museli čelit hladu, špíně a otřesným životním podmínkám… Po těch všech letech vyčerpání a hrůzách by si člověk řekl, že to učitelé vzdají, ale byli stateční, a až do poslední chvíle se o děti (později už 14 leté puberťáky) pečlivě starali a stali se pro ně rodinou až do osvobození.
Moc se mi líbilo, jak byly všechny postavy realisticky a detailně popsány. Jde velice poznat, že se autorka připravila a velmi důkladně dobu nastudovala. Některé situace byli nervy drásající a pukalo z nich srdce. Příběh se čte pomaleji, ale je tak poutavý, že to ničemu neubírá.
Za mě velmi vynikající čtení, jsem moc ráda, za další nový pohled na 2. světovou válku. Vřele doporučuji!
Na internátní škole v Číně se děti chystaly balit a rozjet se na Vánoce do svých domovů. Bohužel, během 2. světové války bylo cestování komplikovanější (ne-li úplně nemožné) a žáci museli zůstat. A přišlo to, čeho se obávali nejvíc - japonští vojáci obsadili internát a děti s učiteli poslali do internačního tábora.
Příběh je inspirován skutečnými událostmi a psaný z pohledu učitelky Elspeth a desetileté skautky Nancy. Ačkoli obě dvě byly na stejné škole, šly stejný pochod a ocitly se ve stejném táboře, jejich pohledy se neskutečně lišily a bylo velmi zajímavé číst, jak se na 2. světovou válku dívá malé dítě, jak se přizpůsobuje prostředí a co všechno musí udělat učitelka, aby svoje žáky chránila před nebezpečnými pohledy Japonců.
Do knihy jsem se strašně rychle a jednoduše začetla a přes všechny hrůzy, které se v ní odehrávaly, jsem ji ani na chvíli nechtěla odložit. Byli jsme mladí a stateční vám moc doporučuji.
Tak jsem si zase na chvilku oddychnul od thrillerů a detektivek. Musím říct, že to moc oddych nebyl a že tato kniha je opravdu velmi silná. Celý příběh je vyprávěn z pohledu mladé učitelky Elspeth a z pohledu desetileté Nancy. A to je právě to, co mě na knize zaujalo. Oba pohledy jsou totiž tak odlišné a přitom zcela stejné, díky tomu, co obě postavy prožívají. Elspeth totiž cítí velkou zodpovědnost za všechny děti a je to vlastně i to jediné, co ji nutí dál bojovat o přežití. Pohled malé Nancy nám zase ukáže, jak válku vnímá čistá a nevinná dětská duše a jak rychle tyto děti nedobrovolně dospějí. Celý příběh je vyprávěn velmi realisticky a pomalu. Normálně mě moc pomalé knihy nebaví a doslova se těším na další dějový zvrat. Tady se to ale přesně hodilo. Na další dějový zvrat jsem se vlastně netěšil, protože jsem se bál, co hrozného by zas mohlo přijít. A tempo odpovídalo tomu, co prožívali všechny postavy – dlouhé čekání, obavy, naděje a nekonečné modlitby za ukončení války. Taky se mi moc líbila symbolika slunečnic a ledňáčků… Pokud tedy hledáte něco silného a máte odvahu – doporučuji. Já osobně si knihu užil – i když se slzami v očích. IG: @klesnacte
Poutavý, bolestný, silný , ale velice citlivě a s respektem napsaný příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Odehrávající se v internátní škole v Číně, kde jsou děti rodičů, pracujících jako diplomaté a misionáři po celé Číně. Kniha začína v roce 1941.
A právě v tuto dobu Japonsko vyhlašuje válku Anglii a Spojeným státům a školu obsadí japonští vojáci. Učitelé a děti jsou nuceni jít pěšky do internačního tábora, kde vládne krutost a přísné tresty. Přesto učitelé dělají,co je v jejich silách, aby děti ochránili a jejich volný čas vyplnili sportem, soutěžením a získáváním skautských odznaků. Nahrazují dětem rodiče, i když sami strádají, snaží se je udržet živé a zdravé, a to jak fyzicky tak psychicky.
Příběh je vyprávěn z pohledu desetileté Nancy a z pohledu její mladé učitelky Elspeth. Jedna zastupuje pohled dětí a druhá dospělých. Každá se na situaci dívá jinak, ale musí čelit stejnému utrpení, jaké si nikdo z nás nedovede představit.
Celou knížkou nás provází Zákony skautek, protože právě plnění těchto zákonů a získávání odznaků udržuje v dívkách odhodlání nevzdávat se a postavit se osudu.
Knížka ve mě dlouho doznívá, ještě jsem se s podobným příběhem nesetkala. A zde se zase ukazuje, jak málo toho víme.
Příběh je smutný, ukazuje nejrůznější charaktery lidí dětí , učitelů, čínských žen a mužů, ale i japonských vojáků. Knížka není napsaná černobíle, za to palec nahoru.
Můžu opravdu celým svým srdcem každému doporučit.
Štítky knihy
Čína okupace misionáři učitel a žák Japonci válečné romány historické romány podle skutečných událostí odvaha internátní škola
Autorovy další knížky
| 2019 |  Poslední Vánoce v Paříži |
| 2021 | Byli jsme mladí a stateční |
| 2021 | Sejdeme se v Monaku |
| 2016 |  Dievča z Titanicu |
Kniha Byli jsme mladí a stateční je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 52x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 82x |
| Chystám se číst | 67x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
Zpočátku jsem měla problém nějak se na celý ten příběh naladit. Dětí i učitelů v internátní škole mi bylo líto, ale nemohla jsem se ubránit určité hořkosti nad tím, co všechno v průběhu staletí způsobili po světě Britové i další koloniální mocnosti. Na několika místech knihy je totiž připomínán král a další atributy britského impéria. K nim ostatně patřily i internátní školy jako je ta z našeho příběhu. Odtrhnout děti od rodičů ve velmi nízkém věku nepovažuji za správné, zejména když důvodem není fakt, že rodina žije v pustině, kde široko daleko žádná škola není, ale rodiče chtějí, aby jejich potomek byl "někdo" a "někam to v životě dotáhnul". City jsou přitom vedlejší a nepodstatné.
Hrdinům příběhu jsem začala skutečně fandit, až když se octli v té největší mizérii, v internačním táboře Wej-sien. To, jaká soudržnost existovala mezi učiteli a žáky, i mezi dětmi navzájem, bylo neuvěřitelné. Po pravdě, úplně jsem nevěřila tomu, že všichni byli k sobě navzájem po celou dobu laskaví a zdvořilí, myslím, že sebelepší výchova v krizové situaci nepomůže, projeví se přirozený temperament aspoň někdy, tehdy, kdy je situace nejvíc vypjatá. Za to jednu hvězdičku strhávám.
Kniha krásně ukazuje, že neexistují primitivní národy, které jen vraždí a válčí, a národy kulturní, které nikdy žádnou válku a násilí nevyvolají. Jsou jen primitivní nebo kulturní lidé. V každém národě se může najít jak nebezpečný psychopat, schopný všeho, tak i hrdina plný lásky a odhodlání pomáhat. Věřím, že těch druhých je víc, ale bohužel ti první mívají větší moc a schopnost zblbnout lidi kolem sebe... Kéž bychom se jako lidstvo už jednou poučili... snad k tomu i tato knížka přispěje. Mimochodem, např. e-shop nakladatelství Grada letos po určitou dobu umožňoval přidat knihu zdarma do košíku k určité hodnotě objednávky (využila jsem toho v pravý čas, teď jsou již tituly obměněny). Myslím, že s ohledem na závažnost tématu to byl chválihodný počin!