Byla jsem doktorkou v Osvětimi
Gisella Perl
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427751/bmid_byla-jsem-doktorkou-v-osvetimi-y40-427751.jpg
5
174
50
Vzpomínky doktorky Giselly Perlové byly jedny z prvních, které vůbec vyšly, a to pouhé tři roky po osvobození. Lze je považovat za nejdojemnější svědectví přeživších i zavražděných z ženského tábora v Osvětimi-Březince. Pohled doktorky Perlové na události v Osvětimi není jen ryze osobní, ale vypráví také o ostatních vězních, dozorcích či nacistických funkcionářích. Jako gynekolog a porodník působila v takzvané táborové nemocnici a v neblaze proslulé laboratoři Josefa Mengeleho. Její lékařskou odbornost nacisté zneužili. Zadání, která měla plnit, byla nepochopitelná, vzpírala se jakékoli vědecké i lékařské hodnotě. Marně se snažila objasnit smysl šokujících experimentů, k nimž Mengele používal židovské, romské i ostatní vězeňkyně a při nichž mu musela asistovat. Její roli ji přinutili hrát pod hrozbou smrti zastřelením, bičováním nebo fenolovou injekcí. Jediné, co mohla konstatovat, že účelem i výsledkem Mengeleho výzkumu bylo mučení a zabíjení. S palčivým sebezpytováním líčí, jak mučivé bylo její rozhodnutí ukončit těhotenství a způsobit smrt dětí, aby zachránila životy několika tisíc žen. Být doktorkou v Osvětimi vyžadovalo výjimečnou odvahu a obětavost, vážila si respektu, který jí za to projevovaly její spoluvězenkyně. Úžasné je, že si uchovala schopnost cítit náklonnost či lásku k trpícím ženám, dokázala je utěšit a někdy i znovu probudit jejich vůli k životu. Ze svých vzpomínek stvořila naprosto jedinečné svědectví. "Nikdo nikdy nemůže pochopit, co pro mě znamenalo ničit životy těchto dětí. Po všech těch letech lékařské praxe pro mě bylo zrození stále tím nejkrásnějším, největším zázrakem přírody. Milovala jsem ta novorozeňátka nejen jako lékařka, ale i jako matka, a pokaždé to pro mě bylo, jako bych zabíjela své vlastní dítě, abych zachránila život ženy." Gisella Perlová... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2019 , VíkendOriginální název:
I was a doctor in Auschwitz , 1948
více info...
Přidat komentář
Spíše než příběh obsahuje kniha vzpomínky a je to takový diář všech hrůz co Gisella zažila. Některé zážitky se opakují a zdůrazňují tak důležitost událostí.
"Nikdy nedokážeme pochopit, jak národ, který dal světu Kanta, Goetha, Bacha, Dürera a mnoho dalších nedostižných géniů, mohl klesnout tak hluboko do marasmu mravní zkaženosti, zločinu a potěšení z mučení, za které se každá lidská bytost musela stydět za to, že patří ke stejnému druhu."
Kniha, která by měla být povinnou četbou.
Kniha o událostech, na které by se nemělo zapomínat..
Gisella Perl zasluhuje neskutečný obdiv a respekt, že dokázala sepsat po tak krátké době, co zažila v koncentračních táborech. Četlo se to velmi obtížně, zvláště při pasážích popisujících otřesnou hygienu, jídlo, se mi dělalo nevolno.
Je těžko neuvěřitelné, co za zvěrstva lidé v nenávisti vůči lidem různého vyznání, rasy, dokázali dělat. Jejich absence jakéhokoliv vlídného slova, soucitu a milosti, ve mně spustila řadu emocí, hlavně ty negativní.
Naopak při čtení pasáží, kdy Giselle Perl pomáhala léčit a ochraňovat své pacientky, aby neskončily v pecích nebo kdy jim vyprávěla povzbudivé příběhy, aby na chvíli zapomněly na tábor hrůzy, mě to velmi dojalo.
Jedna z nejsilnějších a zároveň nejdrsnějších knih o koncentračních táborech, co jsem četla.
Neskutečně odvážná žena, která i v té největší hrůze nemyslela sama na sebe, ale hlavně na "dobro" ostatních žen, zejména těch těhotných. Zarazilo mě, že se zmiňuje o tom, že po válce mnoho lidí její činy v Osvětimi odsoudilo! Jak si to vůbec mohl někdo dovolit.
Pro mne byla kniha srdcervoucí, podávající popis osvětimského pekla zase z trochu odlišné stránky, která mi dosud zůstala zatajena.
Hluboký obdiv patří této pozoruhodné ženě.
„Jen smrt nás mohla zachránit před utrpením.“
PS: Jen jedna věc mě zarazila...Proč ty brambory škrábaly, když i slupky byly brány za hotový poklad? :-)
Doktorka v Osvětimi...trošku drsnější než Mengeleho děvče
...přímočařejší, syrovější popis nacistických hrůz, bez té omáčky okolo (Mengeleho děvče), kniha mě zaujala víc.
Velice silný příběh, četla jsem i Tatéra a Cilku, kde se střídaly občas i "světlejší" chvilky, ale v této knize je líčena jedna zrůdnost za druhou. Tolik lidské krutosti páchané "lidmi" na lidech.
Po přečtení si člověk uvědomí jak si váží maličkostí a života. Nedokáži pochopit jak lidé k sobě dokázali být tak krutí chvílemi jsem měla slzy na krajíčku z krutosti a nelidskosti. A na druhou stranu kde brali tolik síly, aby měli vůli žít. Každopádně doporučuji přečetla jsem za dva večery.
Vyjimecnost tohoto dila spatruji zejmena v roce vydani. Bezprostredni vypoved zeny, ktera prezila holocaust. Pro me, ktera precetla desitky svedectvi o koncentracnich taborech, je tato kniha doplnenim informaci o zenske casti tabora. Pro mene zkuseneho ctenare zde chybi kontext.
Hodně silná kniha. Chvilkami mi bylo až špatně z lidské zvrácenosti. Dopručuji.
Zajímavý příběh. Viděla jsem film, tak jsem ráda že jsem si přečetla i knížku, která byla lepší. Trochu mi vadilo přešlapování kapitol - jednou vyprávěla o Osvětimy, poté hned o minulém životě. Víc takových knih aby se o těch zvěrstev vědělo.
Nikdy asi nepochopim, ze byl (je) clovek schopnej delat takovy zverstva. Precetla jsem uz hodne knih o holokaustu ale tato me moc neoslovila :/
Knihu jsem četla už v lednu.
Tahle kniha je velice zajímavá,emotivní a zvláštní.
Příběh prožívaný v těžké době
Cesta Giselly do Osvětimi byla podobná jako u ostatních židů - nejdříve vyhnání do ghetta a následně cesta vlakem do Osvětimi. Tam se starala v rámci možnosti o nemocné - bez léku, bez přístrojů, desinfekcí a navíc pod dohledem strašného Mengeleho. Gisella nevypraví jen svůj příběh, ale vzpomíná také na ostatní. Tyto vzpomínky vyšly poprvé už v roce 1948, jsou tedy dost “čerstvé” a tudíž dost autentické. Přečetla jsem už spoustu knih o holocaustu, ale tuhle považuji za nejděsivější a neodpornější z pohledu toho, co vězni zažívali a co museli vydržet.
Další z knih o holocaustu. Ale tahle je jiná, možná tím že byla napsaná tak brzy po osvobození, nebo tím že ji psala doktorka, která měla tak blízko ke všemu utrpení. Vzala jsem si ke čtení jablko a ani jsem neukousla jak stydno mi bylo, že já můžu. Velmi silné čtení, tak syrové a emotivní.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) vzpomínky lékařky Josef Mengele pokusy na lidech oběti nacismu
Byla jsem doktorkou v OsvětimiKniha Byla jsem doktorkou v Osvětimi je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 235x |
| Čtenářské výzvě | 48x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 51x |
| Chystám se číst | 146x |
| Chci si koupit | 66x |
| dalších seznamech | 2x |
Kniha se mi líbila a číst o hrůzách, které se děly v minulém století v koncentračních táborech, nebylo úplně příjemné. Přesto mě ale příběh bohužel nezasáhl tolik, jako například Tatér z Osvětimi nebo Cilčina cesta.