Buď jako řeka
Shelley Read
NĚKTERÉ ŘEKY PLYNOU POKLIDNĚ A TIŠE, NĚKTERÉ DIVOCE, VŠECHNY ALE MÍŘÍ VPŘED. POETICKÝ ROMÁN O NEZLOMNOSTI LIDSKÉHO DUCHA. Sedmnáctiletá Victorie Nashová, jediná žena v rodině plné problematických mužů, vede domácnost na rodinném statku s broskvoňovým sadem v malém farmářském městečku Iola v Coloradu. Wilson Moon je mladý tulák se záhadnou minulostí, který opustil svůj kmen a je odhodlaný jít svou vlastní cestou. Victorie s Wilem se náhodou potkají na rohu ulice a toto setkání rozpoutá koloběh touhy a nebezpečí. Když jejich životy změní nečekaná tragédie, opustí Victorie jediný domov, který kdy poznala, a uteče do nedalekých hor, kde se snaží přežít v divočině bez jasné představy o tom, co jí přinese budoucnost. S měnícím se ročním obdobím sleduje i změny ve svém vlastním nitru a v krásné, ale drsné krajině nachází smysl a sílu jít dál. Znovu vybudovat vše, co ztratila, přestože její domov – statek i milovaný broskvový sad, který patří její rodině už po generace – má zmizet pod hladinou řeky Gunnison. Román Buď jako řeka, inspirovan skutečnými událostmi, které provázely zkázu městečka Iola v 60. letech 20. století, je příběhem o hluboké lásce neochvějně čelící těžkostem a ztrátám, ale také o nalezení odvahy, nezlomnosti, přátelství a nakonec i domova – tam, kde bychom to nejméně čekali. Tento ohromující debut zkoumá, co znamená vést svůj život, jako by byl řekou – sbírat zkušenosti, plynout a hledat cestu vpřed, přestože je tok řeky přehrazen.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2023 , JotaOriginální název:
Go As A River , 2023
Interpreti: Kateřina Černá
více info...
Přidat komentář
Tak tahle kniha byla naprosto skvělá. Smutný příběh velké lásky, velkého utrpení, ale také neuvěřitelné životní síly.Knihu jsem doslova hltala a doporučuji všem.
"Krajiny našeho mládí nás utvářejí a my si je neseme v sobě. Opředené vším, co nám daly a vzaly, zůstávají součástí toho, čím se stáváme."
Srdceryvný příběh odehrávající se uprostřed divoké krásy Colorada vypráví o dospívající dívce, jejíž život navždy změní jedno náhodné setkání.
Kniha o ztrátě, nepříliš lehkém dospívání Torie, vyprávěn s citem, něhou a s nadějí, vás chytne za srdce a vy se necháte unášet na vlnách příběhu mladé dívky, jež začal v roce 1949. Je neskutečné , kolik toho jeden člověk unese a jak neskutečnou odvahu musí v sobě najít, aby vzal zodpovědnost do svých rukou a rozhodl tak o osudu dalšího člověka.
Ano, život o samotě neublíží nikomu, ale je takový život naplněný a nebo snem někoho z nás?
Kniha, která stejně jako Kde zpívají raci, je o odvaze, lásce, kterou neodvál ani čas, ale také o samotě, která není zlá, jen smutná.
Krásná knížka od začátku do konce..silný příběh, silná žena..mě autorka dostala na lopatky..já se dojímala jako blázen a to se mi takhle už dlouho nestalo
Podle hodnocení a komentářů jsem čekala hlubší příběh. Za mě to bylo trochu moc jen líbivé vyprávění. I když to bylo hodně zajímavé a velmi dobře napsané tak na můj vkus to postrádalo napětí, hlubší vhled do životů postav. Hlavní postavy byly ploché.
A ten konec .......?? Asi si můžeme domýšlet, jak to vlastně skončilo, jestli dobře, nebo špatně?
Smutný příběh a drsném životě a i přesto to ve mně nezanechalo žádné emoce, pocity........ Ano, byla jsem zvědavá, jak to dopadne, ale obvykle ve mně zůstává pocit, že jsem měla možnost se příběhu účastnit, stát se jeho součástí. Tady opět...Nic!!
Takže vlastně nechápu, kde to vzalo tak vysoké hodnocení. Něco tomu chybí.
Za velmi krásnou obálkou knihy se skrývá opravdu velmi silný příběh "silné" dívky - ženy Victorie... Místy jsem ani nedutala a závěr jsem opravdu obrečela. Knihu jsem poslechla v rámci společného poslechu a jsem opravdu moc ráda, že mě tato kniha neminula. Moc doporučuji!!
Příběh neskutečné lidské síly, odvahy, utrpení, bolesti, porozumění a pochopení....Kniha mi na začátku připomněla knihu Vejce a já a pak knihu Kde zpívají raci. Hodně výpravné popisky, málo přímé řeči, o to více možností k zamyšlení a uvědomění si. Kniha se stala mou srdcovkou, jelikož i já mám motto života: Buď klidná jako voda a silná jako proud.....
K této knize jsem se dostala díky knižní štafetě. Normálně bych si ji asi nekoupila ale opravdu ten příběh stál za to. Rozhodnutí hlavní hrdinky v rodinných věcech byli pro mě dost neskutečné. Vzhledem k době ve které žila a jaké předsudky v té době i byli jsem ji i dost chápala, byť si nedokážu představit být na jejím místě. Nakonec její rozhodnutí byla v tu chvíli na místě a nakonec se dočkala svého šťastného konce. Já jsem ten konec pěkně probrečela
Protože moc nečtu anotace,tak jsem úplně přesně nevěděla do čeho v této knize jdu, začátek i když ten k tomu patří se v některých chvílích celkem táhl,ale nakonec to do sebe pěkně zapadlo,takže chápu proč byl tak rozsáhlejší než zbývající části knihy...Konec mě naprosto dostal, popravdě v jedné chvíli jsem si říkala, jak tohle mohla dopustit proč to udělala,pak si člověk uvědomí,ve které době vlastně hlavní hrdinka žila a začne ji chápat...ale prostě i tak pro mě jako pro matku jsem to nechápala:D...konec byl krásný...ale mě zase chyběl celý ten konec:D
Po přečtení pár komentářů musím souhlasit se všemi, jak kladnými, tak rozpačitými řekněme. První část knížky se trochu táhla a byla na hraně dívčího románu, pak se to stalo napínavějším, pak to trochu opadlo a konec jsem dočítala za pochodu. Slupla jsem to za jeden den a nakonec musím říct, že se mi to líbilo moc, i když tam byla hluchá místa, nicméně kde nejsou? Na to, že jde o prvotinu, je to velmi zdařilé a proto dávám 4 hvězdičky.
Na lepší hodnocení mi chybí osobní zkušenost. Nedovedla jsem se do hlavní hrdinky vžít.
Spíš jsem přemýšlela o tom, jak strašně je Amerika prolezlá rasismem. Mají s tím stále problém. Ani povinné kvoty na počty hodných afroameričanů apod. v knihách a filmech očividně situaci nevylepšují. Ale i kvůli této část líčení mi byly problémy postav z knihy velmi vzdálené.
Tohle byla opravdu krásná kniha. Hezky se mi četla, ale také jsem si u ní poplakala. Tento příběh vás vezme za srdce a já ho doporučuji.
Krásně a poutavě napsaný příběh o hluboké lásce ženy, která celý život žila odhodlaná čelit všemu, co jí potkalo a vždy se snažila udělat další správný krok a vést svůj život, jako by byl řekou. V zoufalství a beznaději zachránila svého syna, později i rodinný broskvový sad, poznala silné přátelství i nový domov.
Tak tohle se povedlo. Název, obálka i anotace. Všechno to člověka láká k přečtení. Victorie byla ve 12 letech vhozena do života a pere se s ním, jak nejlépe umí, i když je dost často vyděšená jako veverka. Její vlastní a skvělé přirovnání. Pochází z rodu farmářů a hlavně pěstitelů broskví. A tím je řečeno vše. Řeka a broskve utváří jemný a zároveň drsný příběh jedné slečny, která se mění v ženu. V ženu, která se umí rozhodnout a nést následky těchto rozhodnutí. Protože během vyprávění uplyne 25 let. Když přijmete styl tohoto debutu, styl, který je jako řeka, někdy klidný, někdy drncá přes kameny, někdy je plný ryb a někdy je tišinou, čtení si užijete. A budete žasnou, stejně jako Victorie, kolik lidí a činů se dá do pohybu, jen proto, že jste se kdysi procházeli po městě. Doufám, že autorka bude psát další příběhy. Tenhle se jí rozhodně povedl.
Milý Ježíšku,
děkuji ti za tuto knihu , přečetla jsem ji za tři dny, zpestřila a prosvětlila mi ty zamračené svátky vánoční. Nedivím se , že je přeložena do 30 jazyků a jsem ráda a vděčná za to, že čeština je jeden z nich.
Silný příběh hodné holky , která milovala příliš brzy a příliš krátce, která ztratila své milé a blízké také příliš brzy. Přišla o domov a všechno zvládla , děj je je čtivý a nutí číst pořád dál. Měla jsem to štěští projet Colorado, viděla řeku Animas, prošla Durango a moc se mi zastesklo po krásné přírodě , rozkvetlých loukách a modrých horách, tak vysokých, že tam ještě v červnu ležel sníh.
Krásná obálka. Věřila jsem, že se Wil ještě objeví a proto se mi líbil i konec.
Jde o dlouhý melodramatický příběh, od kterého jsem ale podle recenzí čekala víc, než mohl nabídnout. Od určitého zlomu v knize mi připadalo, že hlavní postava zamrzla a psychicky už se moc neposunula a hlavně stran vykreslení postav to celé klouže tak nějak po povrchu. Romance, na které příběh stojí proběhla nějak ve zkratce. Říkala jsem si pořád, že to přeci nemohlo být celé, že se to někde ještě rozvine, že se víc dozvím o vztahu mezi dvěma hlavními hrdiny a o Willovi. Některé pasáže se skutečně táhly a doopravdy mě otrávil až konec. Proběhl na pár stránkách, z rychlíku a nějak jsem měla pocit, že když už se člověk dočetl až tam, zaslouží si víc.
Já nějak nevím.
Neříkám, že to bylo úplně špatné, ale celý příběh mi přišel strašně nereálný, hlavní hrdinka mi dost částo lezla na nervy a její rozhodnutí mi přišly nelogické. Děj se občas strašně vleče a i zmiňovaná inspirace - zkáza městečka Iola, je v knize jen okrajová záležitost.
Podle anotace i recenzí, jsem čekala něco jiného, něco ,víc
Za mne jedna z nejkrásnějších knih,které jsem četla.Děj zcela neobyčejný,vycházející z reálného prostředí a historie,úžasně popsaná příroda,ať už se hlavní hrdinka pohybovala v lese nebo jinde,byla jsem tam v představách s ní.Cítila jsem vůni lesa,slyšela hukot řeky,stejně úžasně vystižené pocity všech hlavních hrdinů.Knihu,u které nelze neuronit slzu,musím jen a jen doporučit.Stejně za pochvalu jistě stojí překlad a obálka knihy.
Román, který plyne jako řeka. Ne bystřina hned od pramene, ale už spíš zklidněný střední tok. Občas zrychlí, v nečekaných místech překvapí.
Poeticky vyprávěný příběh o poválečné Americe, dívčím zrání v odvážnou ženu, předsudcích, odpouštění viníkům i sobě. O kráse a síle přírody, lidském místě v ní.
Tak trochu buddhistická kniha, ostatně sama autorka v poděkování zmiňuje i Thich Nhat Hanha.
(SPOILER) Kniha se mi poslouchala celkem dobře (audiokniha), i když v prostřední části jsem ji chtěla odložit. Při tak vysokém hodnocení jsem čekala trochu něco jiného. Pro mě chování hlavní hrdinky bylo dost nepochopitelné, na první dobrou začne spát s klukem, kterého ani nezná, pak uteče z domu, aby někde v pustině porodila. Potom dítě odloží. Svým chováním velmi ublíží svému otci, ke kterému nemá důvěru. Kdyby tu důvěru měla, tak asi není o čem psát. A to, že zachrání broskve, nevidím jako velké hrdinství - prodá pozemek a zajede na univerzitu. Mnohem zajímavější mi připadá příběh druhé rodiny, která jí syna vychovala. Přivítala bych víc rozvitý příběh této rodiny, místo stále opakovaného fňukání, jak svého syna miluje. Prostě asi jsem už moc cynik a ne cílovka této knihy.