Brigita
Adalbert Stifter
Tři figurativní povídky (Brigita, Abdiáš, Hrad bláznů), jejichž námětem je člověk, jeho vnitřní růst ve smyslu mravního zákona, zrání, kterým se dobírá čistého a jasného smyslu života. Autor zde vychází ze stanoviska, že člověk je sice vírou v mravní zákon nadán, ale je třeba mu tento zákon znovu a znovu připomínat.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1970 , Nakladatelství RůžeOriginální název:
Brigitta , 1844
více info...
Přidat komentář
Klasické čtení z epochy Biedermeier. Příběh nemá vynikat povrchním dobrodružstvím, ale naopak získat si čtenáře skrze silné niterné emoce postav. Jejich život je obyčejný a poklidný, ale právě v tom nacházejí svou sílu a skutečné štěstí. Jejich naplnění na ně nečeká někde v dali, ale skrývá se u nich doma, v srdcích milovanych osob, v harmonicky opečvávanych parcích a uklizenych obývacích. Samozřejmě je to v mnohém závan z jiné doby a žádný člověk by takto v dnešní době nejednal - v době internetu už toho moc o uctivem chování nevíme, natož abychom se s takovou úctou, respektem a sebekazni chovali k vlastnímu partnerovi-, ale krásně se to čte.
Štítky knihy
láska partnerské vztahy příroda Maďarsko hledání smyslu života biedermeier životní styl
Část díla
- Abdiáš 1842
- Brigita 1843
- Hrad bláznů 1842
Autorovy další knížky
1978 | Horský křišťál (13 povídek) |
2004 | Lesní poutník |
2003 | Hvozd |
2004 | Vítek |
1968 | Pozdní léto |
S úžasem jsem četl Brigitu. Kde se to u Stiftera vzalo? Atmosféra maďarské krajiny je vylíčena dokonale. Připomněla mi Žlutou růži od Jókaie.