Nevyzpytatelné jsou cesty osudu

31.05.2020

Příběh čtivý, opravdu dobře vystavěné postavy, kterých navíc nebylo nijak moc, tak se v nich člověk neztratil. Nešlo o žádnou rádoby epickou fantasy, kde jsou souboje s ohnivými meči a malý hrdina stojí proti několikanásobně větší nestvůře. Šlo spíše o "lidské" příběhy tří neobyčejných (ale zároveň obyčejných) bytostí. Knihu jsem přečetla jedním dechem, jediné, co mi trochu vadilo, bylo zjevně nahodilé umisťování čárek ve větách.

23.05.2020

Ve světě fantasy knížek jsem teprve nováček, ale více méně bych mohla přispět svými pocity jaké jsem z knížky měla . Na rozdíl jiných knih, které jsem doposud četla nedala takové možnosti poznat jednotlivé postavy jako u knihy Nevyzpytatelné jsou cesty osudu, kde jsem měla možnost i vcítit se do jednotlivých postav, každá z nich měla něco do sebe, ale jelikož jsem člověk se smyslem pro humor. Postava, která mě zaujala nejvíc byl Pipin prostoduchý elfí kouzelník v těle trpaslíka, který se dostával z jedné šlamastiky do druhé a já se musela zastavovat abych si to přečetla znovu, protože u žádné knížky jsem se nenasmála tolik jako u téhle a člověk si pak řekne co v další kapitole Pipin provede tentokrát .
Ovšem krom komických cest se tu najdou i ty méně usměvavé a děj se rozvíjí , takže krom elfího čaroděje Pipina, zlodějky Eiri a hraničáře Sebase máte možnost se seznámit i s jinými postavami v jejich cestě za dobrodružstvím a upřímně jsem zvědavá jak se bude příběh odvíjet dál.
Z knihy Nevyzpytatelné jsou cesty osudu mě zaujali i ilustrace a hlavně úvodní strana , která alespoň na mě působila podprahovým dojmem, že mě vtáhne do děje a nepustí, hraje si s vašimi pocity, když už přeskočím k vyobrazené šachovnici. Takže se opravdu nesmírně těším na další knížku.

20.05.2020

Nemám moc velkou důvěru k nové moderní tvorbě a k novým autorům vůbec.
Ale jsou někdy situace kdy nezbývá, než přiznat, že i takový Pratchett anebo Adams také museli nějak začít..
Už mnohokrát jsem si lámal hlavu nad tím, jak lze definovat dobrou knihu. Je to složité.
Jedno ale mají společné, začnete ji číst, a přitom ani nepostřehnete že se dostáváte do děje. Bez velké snahy vám samovolně ožívají postavy a scény dostávají konkrétní barvy a tvar. Je to samozřejmě snazší když se v díle vyskytuje hrdina se kterým se ztotožníte. To je ovšem poměrně snadný trik. Věc je ovšem daleko složitější, když tam nikdo vhodný ke ztotožnění není ale přesto máte zesilující pocit že jste součástí děje. A ačkoliv zde není nikdo kdo by se hodil za osobního hrdinu, nemůžete knihu odložit protože již po přečtení první stránky do jejího děje prostě patříte.
Začnete mít pocit, že všechno přečtené jste sami prožili a chtíc nechtíc se začnete zabývat tím jak to asi dopadne. Děj ožije ve vaší mysli natolik, že cítíte vítr a chlad, mokro v botách a z magických jevů vám přeběhne po zádech lehké mrazení. Něco jako živý sen kdy naplno prožíváte hrůzy i slasti avšak s matným vědomím v koutku duše že skutečné nebezpečí nehrozí protože se lze probudit....
Jednou popisoval úspěšný spisovatel jak vzniká dobré dílo. Při tom se zmínil o tom, že k tomu dojde teprve v okamžiku když postavy v jeho mysli ožijí a vše se začne odvíjet zcela samo. On pak už jen popisuje příběh který v jeho mysli sám probíhá...
Mám podezření, že tohle je právě takový případ - šťastní autoři kteří využili svého daru a zaznamenali příběh aby tak mohl ožít i v naší mysli a rozšířit knihovnu o dobrou knihu kterých - jak známo - není nikdy dost.
Zaslechl jsem něco o tom že jsou v plánu další knihy, a to jak pokračování “Cesty osudu” tak i jiné další příběhy. Díky silnému dojmu který jsem získal z této prvotiny, mám z toho upřímně řečeno trochu strach. Bojím se aby to nebyl případ “autora jednoho bestseleru” který sice zazářil jako supernova ale v dalším díle nedokáza svůj výkon zopakovat natož překonat. Popravdě, trochu se bojím že to snad ani nejde. Zároveň si však tajně přeji aby to nebyla pravda a talent byl opravdový. V takovém případě se ale máme na co těšit....

30.04.2020

Upřímně, nejsem velkým fandou autorů z ČR ani samizdatů. To jen tak pro začátek, aby bylo jasno. Ale když jsem si přečetl, že knihu dávaj "bezplatně jen výměnou za upřímnou recenzi", řekl jsem si, že ten jejich "brak" teda zkusím. No a ono je to překvapivě fakt dobrý a čtivý! Jasně, občas tam člověk narazí na nějakej překlep nebo chybějící čárku, ale koho to štve? S tím se u takovýhohle vydání prostě musí počítat. Hodnocení za to ubírat nebudu, protože sám kolikrát píšu jak tatar. :D
K postavám... výraz z knihy "nesourodá trojice" to vystihuje asi nejlíp. Elf co se musí každej den holit, protože je to vlastně švihlej trpaslík. Holka, která si myslí, že bejt zloděj je hrozný vzrůšo. Mimochodem zloději v tomhle světě mluví zkomoleným brněnským nářečím, kterýmu říkaj "cechovní hantýrka". No a poslední adept na Darwinovu cenu z tohohle šílenýho trojlístku je hraničář, kterej je důležitej jako Šalamounův "pocit". (Musíte si to prostě přečíst, abyste tuhle recenzi pochopili.) XD Do toho se samozřejmě míchá ještě X dalších postav, který maj svoje problémy a příběhy. Je vidět, že to autoři maj fakt promakaný a přitom člověk ke čtení nepotřebuje jednou tak tlustej slovník co knížku, s pojmama a různým šíleným názvoslovím, abyste pochopili o co tam běží.
Chlamal jsem se tu u toho smíchy od začátku do konce a říkám si, jestli to nesjedu ještě jednou znova. Hodně věcí totiž začne dávat smysl až postupně a na druhý čtení by to mohla bejt ještě větší sranda. Určitě si zamlouvám další díl a tentokrát chci výtisk se svým oblíbeným číslem.