Boříkovy nové lapálie
Vojtěch Steklač
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23875/borikovy-nove-lapalie-23875.jpg
4
62
7
Bořík a spol. série
< 8. díl >
Tak jsme se i se svými věčnými lapáliemi a s pubertou úspěšně přehoupli do nového tisíciletí. Na první pohled to vypadá, že se nic nezměnilo, což bude nejspíš tím, že některé věci zůstávají pořád stejné. A to znamená, že i kdyby zrušili školy a učili jsme se přes internet, budou i naše internetové poznámky jakbysmet takové jako dřív. Na druhé straně nás nová doba ponouká, abychom se zamýšleli nad svou budoucností, a přesně to jsme udělali. Dali jsme se kvůli tomu dohromady se strýcem Chrobákem, takže o dobrodružství a katastrofy máme postaráno! Jestli chcete připojte se.... celý text
Přidat komentář
Tak nevím Steklač stále dobré takže těsně u trojky,ale myslím že už jsou příběhy party kolem Boříka trochu natahované.
Na příbězích Boříka a jeho party jsem v podstatě vyrostla. Četla jsem je stále dokola a baví mě i jako dospělou. Ale! V Nových Boříkových lapáliích nenacházím kouzlo těch starých a při četbě jsem byla na mnoha místech eufemisticky řečeno "rozladěná". Snaha zasadit děj do doby dnešní současnosti je pro mě, jako pamětnici, poněkud smutná, protože Bořík, Mirek, Aleš a Čenda patří prostě jinam.
Musím souhlasit s komentářem triatlet níže. Škoda, že jsem si ho nepřečetla před pujcenim. Přečetla jsem s dětmi 2 kapitoly a knihu vracím.
Staré Boříkovy lapálie jsem měl jako kluk rád, od nových mě odradila hned druhá stránka, na níž autor rádobyvtipně popisuje reakci důchodce Zalabáka na vynález hašlí (větrových bonbónů) strýce Chrobáka:
"Chrup se hbitě zakousl do lýtka jisté paní Hromádkové, shodou okolností členky Červeného kříže, a ta žádala na Zalabákovi potvrzení, že netrpí vzteklinou. jelikož ho důchodce neměl, veterinární správa rozhodla, že musí být utracen. Zalabák ovšem dostal šanci na poslední přání, jež bylo celkem jednoduché a splnitelné: projít kolem Chrobákova obydlí, aby mohl na vlastní oči spatřit dobroděje svého utracení. tak se tedy Zalabák prošel a mrštil oknem do Chrobákova obydlí granát.
Strýc mohl sice požadovat satisfakci i jisté finanční odškodnění u soudu, ale správně usoudil, že než by se rozjela toporná byrokratická mašinérie, bude už důchodce stejně utracen.
A čas mu dal za pravdu. Zalabák byl utracen." (s.8)
Steklač se snaží napodobit jirotkovský či dahlovský styl, ovšem místo vlídnosti a ztřeštěnosti mu vychází trapnost.
Příběh, jehož základem je "nápad" s vyděláváním si peněz žebrotou, nemá přesah.
"Nerad bych byl označen jako pedofilní jinoch, lákající právě odrostlá mimina na cukrátka. Kromě toho mám pocit, že tahle klientela není příliš solventní." (s16)
"Maminku přejelo auto?"
"Dokonce nadvakrát. Nejdřív ji šofér normálně přejel, ale pak ještě zacouval, aby se podíval, co to vlastně přejel. To se nedalo přežít." (s.29)
"Po jejím odchodu jsem si vzal do ruky naše učebnicový porno. Pestík a blizna, však to znáte. Biolka." (s.49)
"Kdo mluví o alkoholu?" zívl otec. "Pivo je uznávanej lék." (s. 52)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2004 |  Boříkovy lapálie |
| 2003 | Čenda a spol. |
| 1989 | Aleš & spol. |
| 1980 | Bořík & spol. |
| 1978 | Pekelná třída |
Pecka jako vždy :-). "Je fakt, že dopoledne ve škole jsem se poněkud obával, zda Hamáčka nepostihne záchvat milosrdenství a nepokusí se mě vyvolat, abych si vylepšil svou známkovou bilanci, poznamenanou včerejškem. Ale Hamáček se ukázal jako zkušený pedagog. Usoudil, že čtyřiadvacet hodin je příliš krátká doba na to, aby se mladý organismus vzpamatoval z šoku. Proto při dnešním zkoušení nevyvolal nejen mě, ale ani Mirka, Čendu a Aleše. Všichni čtyři jsme mu za to byli neskonale vděčni. Ostatně jsme měli dneska docela jiné starosti Začínala nám odpoledne naše první žebrácká šichta."