Bič severozápadu

10.01.2022

Bič severozápadu je Rodokaps (brak), jako když vyšije. Notně již vyčpelý únik od reality a la léta třicátá.
Od běžné produkce Románů do kapsy ho odlišuje:
a) suchý literární styl, který si mohl jeho autor Jan Fiker aka William Crosny odkoukat od svého bratra Eduarda Fikera
b) možnost, že autorem či spoluautorem je opravdu Eduard Fiker (proto ukládám komentář k oběma autorům)
c) poměrně složitě (a samozřejmě kostrbatě - je to Rodokaps) zkonstruovaný děj, který si až detektivně hraje s časovými souvislostmi a kde je hlavním (a opakovaným) hybatelem děje záměna identit
d) hlavní a jediná ženská postava je v příběhu zmíněna jako "děvče s ohavnou jizvou ve tváři, kterou nikdo by za ženu nechtěl" - a opravdu tomu tak jest. Hlavní hrdina k ní nemá žádný citový interest a naopak, jediný vznešený cit, o kterém je v souvislosti s ní řeč je láska sourozenecká. Ta se vůbec v Biči objevuje v různých variantách. Svatba na konci se nekoná.
Apropos - jako důkaz toho, jak se brak v průběhu oněch 80ti let proměnil uvádím toto:
Banda hrdlořezů žijících mimo civilizaci zajmou mladou dívku, ale ani jeden z nich nepomyslí na to, že by dal průchod svým nejnižším pudům! Jak by tuto situaci asi popsal autor soudobých severských "krimi". Z holky by asi moc nezůstalo...