Bez lásky

29.03.2023

Autorčina tvorba mne přesvědčila o svém přínosu. Osemanová přibližuje palčivá témata - otázky sexuality, sebepřijetí i porozumění. V této knize slíbila zobrazit asexualitu a dle mého vlastního uvážení, se jedná o věrohodné podání. Georgia, jako ústřední postava, je komplexně vystavěná. Ono se to na první pohled možná nepozdává, ale když v ní autorka započne reflektovat probuzení z obecných společensko-kolektivních manipulací, okamžitě se vyjeví podstata celého vyprávění. Postupně jsou ukázány situace v rámci širokého spektra, od uvědomění, přes vlastní uznání, přehodnocení priorit, atd. Velmi podstatná mi přišla část o rodinných příbuzných, protože ti občas nemusí mít absolutně žádné pochopení... Vzhledem k tomu, že se většina příběhu odehrává na univerzitě, daleko od Georgiina domova, říkal jsem si jestli dojde i na toto téma. A došlo. Zhruba v polovině knihy je Georgiino tápání v mlze ukončeno a do popředí se více derou její přátelé a vazby mezi nimi. Následně vzniklé situace mi občas přišly až zbytečně vyhrocené, ale potřebu obracet strany jsem neměl. Co ovšem nedávám je český překlad. Naštěstí jsem měl po ruce anglickou verzi, která mi sedla mnohem lépe.

24.02.2023

Líbila se mi aromantická a asexuální reprezentaci v tomto románu. Alice Oseman odvádí fantastickou práci, když ukazuje špinavou, ale krásnou cestu naší hlavní hrdinky Georgia od frustrace přes zmatek až po sebepřijetí, pokud jde o její identitu. Líbilo se mi číst o mnoha vrstvách, které zkomplikovaly její cestu k sebelásce, pokud jde o její identitu: o tlaku, který vyvíjejí média a společnost obecně, aby nás všechny donutila k romantickým a/nebo sexuálním vztahům, o způsobu, jakým se někteří z Georginých přátel snažili tlačit do romantických a/nebo fyzických vztahů s lidmi. Autroka zdůrazňuje, jak jako amatérská společnost oslavujeme romantické vztahy nade všechny ostatní formy vztahů.

11.02.2023

Georgia nastupuje na vysokou školu s tím, že se ještě nikdy nelíbala a dokonce se ani nikdy nezamilovala. Chce to změnit, ale při setkávání se s nově poznanými kamarády si začíná uvědomovat důvody jejího zatím nepoznaného intimního života a důležitost jejího vztahu k přátelům.
Na to, že má kniha přes 400 str., tak děj je takový spíš úsporný, ale myslím, že o to ani v knize nejde. Podle mně její předností je spíš vylíčení myšlenek a pocitů hlavních postav, bez přílišné teorie.
Tahle kniha určitě není určena pro mně, ale po trochu nudném začátku, jsem se začetla a nakonec jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

05.02.2023

Čteno v angličtině a fakt se to četlo dobře. Musím říct, že je to pravdivě napsáno, úplně mě to vrátilo o 6 let zpátky, kdy jsem si sama uvědomovala svoji asexualitu. Alice odvedla skvělou práci, protože popsat tak dobře pocity asexuála, když jím sama nejste, to je fakt co říct. Co jsem si naopak neužila bylo to celé bláznovství ohledně Shakespeara, toho totiž nesnáším a pak posledních asi 60 stran knih už jsem trochu přeskakovala, protože už mě moc nebavilo, jak se to stále točilo kolem Pip a hlavně Rooney, kterou jsem nenáviděla. Takové lidi úplně nesnáším a tady bohužel (byť nevědomě) svými "chytrými radami" totálně narušila skvělé přátelství. Georgia byla bohužel mladá hloupoučká holka, která místo toho, aby si svoji sexualitu v klidu sama uvědomila a vypořádala se s ní (zvlášť, když měla k dispozici úžasného Sunila!!!!) si radši nechala radit a strhnout od své spolubydlící.
Má rada pro "nové" ace: vykašlete se na ostatní, nic světu nedlužíte, buďte prostě sví, najděte si člověka, se kterým se budete cítit bezpečně a dobře, na tom jediném záleží. S rodinnými příslušníky je to těžké vždycky, ale je to vaše rodina a stejně vás budou mít rádi, to stejné přátelé. Ani v nejmenším nelitujte toho, že jste ace, protože je to něco skvělého. Já osobně beru jako velkou výhodu to, že se nemusím soustředit na vztahy a lásku a prostě si užít život a objevovat svět a soustředit se na své koníčky. Děkuji Alici, že právě tohle převedla do své knihy.
Nelitujte své sexuality, prostě žijte. :)

29.01.2023

Kniha je rozdělena celkem na 5 částí... a hodně se v ní řeší orientace hlavní hrdinky a nakonec i jejích kamarádek... nečetlo se to špatně...

06.01.2023

Před čtením téhle knížky jsem věděla pár věcí - miluju Srdcerváče, Bez lásky má v zahraničí skvělé ohlasy a chci víc knih od autorky. A teď po dočtení můžu říct, že jsem moc spokojená. Knížku jsem přečetla za tři dny a to má 416 stran a já nejsem rychločtenář. Čtení mě ale bavilo natolik, že jsem nechtěla přestat číst a stránky mi mizely pod rukama takovou rychlostí, že jsem to fakt nestíhala sledovat. Zamilovala jsem si všechny postavy, ať už ty hlavní, nebo vedlejší. Georgia, její kamarádi, nové známosti z vysoké školy... Všichni mi přirostli k srdíčku, já díky nim měla úsměv na tváři a několikrát mě dokázali rozesmát. Velmi mě bavilo i to prostředí vysoké školy, bylo to něco, co osobně neznám a vidět to díky Georgii bylo super. Ale samozřejmě, to hlavní - téma asexuality. Sama se v queer názvech, pojmech a celkově v té komunitě snažím orientovat, ale o asexualitě a aromanci jsem toho moc nevěděla. A Bez lásky mi to dokázalo přiblížit úplně úžasně. Vše jsem pochopila, nezbyly mi žádné doplňující otázky a byla jsem zase o něco moudřejší. Jsem moc ráda, že se píše o i skupinách queer lidí, kteří nejsou takové "boom" jako gay nebo lesbické páry. O to víc, když se to takhle povede.
#humbook #humbookblogeri #spoluprace

06.01.2023

Od Alice Oseman jsem četla komiksovou sérii Srdcerváči, která se mi moc líbila. Řekla jsem si, že je nejvyšší čas zkusit i nějakou “pořádnou” knihu. S Marky jsme počkaly, až Loveless vyjde v překladu - Bez lásky - a pustily jsme se do čtení v rámci našeho #ctisnami.
.
Nečekejte příběh nadupaný akcí a nečekanými zvraty. Tohle je kniha, kterou táhnou postavy. Skvěle vykreslené postavy, které se v průběhu vyvíjejí a poznávají sebe i ostatní. Hlavní protagonistkou je Georgia, která se ještě nikdy nezamilovala, nikdy nikoho nepolíbila. Nastupuje na vysokou školu a doufá, že se to co nejdříve změní. Zjišťuje ale, že se jí nelíbí ani holky, ani kluci. Seznamuje se s pojmy jako je aromantičnost a asexualita. A já jsem ráda, že existují knihy, kde se o tom mluví!
.
Moc mě bavila skutečnost, že je do děje zakomponované divadlo/herectví, které spojuje všechny hlavní postavy. Číst/poslouchat o zkouškách mě vrátilo do hodin dramaťáku na střední škole. Jejich závěrečné představení se mi fakt líbilo!
.
Některé scény mi přišly už moc přitažené za vlasy, ale příběh jako celek se mi opravdu líbil, vytřískal ze mě spoustu emocí. Smála jsem se, byla dojatá, naštvaná, frustrovaná, křičela jsem v duchu na postavy a prožívala to všechno s nimi. Rozhodně si chci přečíst všechny autorčiny knihy a doufám, že budou alespoň tak dobré jako Loveless.
.
4,5/5

02.01.2023

Díky...

02.01.2023

Bez lásky je příběh z univerzitního prostředí o hledání sama sebe. Georgia nikdy moc nebyla na randění, když ale nastoupí na vysokou nepolíbená, začne si připadat divně a chce to změnit. Obzvlášť, když vidí svou novou spolubydlící užívat si s jedním klukem za druhým. Jenže čím víc se Georgia snaží, tím víc je z toho všeho zmatená. Proč necítí ty stejné věci jako ostatní? A proč se jí při představě líbání dělá špatně od žaludku (a motýlci v břiše za to fakt nemůžou)?

Kniha se zaměřuje na téma asexuality a aromaničnosti a přesně to je důvod, proč byste si ji měli přečíst. Témata totiž zpracovává velmi dobře a na pozadí jednoduchého příběhu pomáhá vysvětlit, co tyhle pojmy vlastně znamenají (a co naopak ne). Autorka čtenářům vše prezentuje očima hlavní hrdinky a nejvíce se proto soustředí na její vlastní prožívání. Nedozvíte se proto úplně všechno, ale to je v pořádku, nakonec je to totiž pořád příběh na pomezí Young Adult a New Adult a ne příručka. Kniha každopádně vyzdvihuje i fakt, že být asexuální nebo aromantický může pro každého znamenat něco trochu jiného, nejde o pevně dané věci, ale široká spektra.

Velmi silnou stránku představují postavy, které jsou ve většině případů dobře vykreslené a propracované. Samotná Georgia je skvělá hlavní hrdinka. Nezná se, hledá se a snaží se pochopit. V hodně věcech tápe nebo se je bojí přiznat i sama sobě. A občas dělá velmi hloupá rozhodnutí, až člověka může trochu rozčilovat – jenže nakonec to vlastně dává smysl, protože je to pořád jen dospívající holka. Zároveň je ale díky tomu všemu velmi realistická a spousta lidí se v ní pravděpodobně bude schopno v nějaké míře najít.

Velkou roli zde hrají i postavy, které Georgii obklopují. Právě oni totiž pomáhají vykreslit to, jak jednotliví lidé vnímají vztahy, lásku a sexualitu rozlišnými způsoby, což je skvělé.

Pokud jde o samotný příběh, ten je spíš jednoduchý, místy až trochu nerealistický, ale to nutně nepředstavuje žádný velký problém. Hrdinové řeší vztahy mezi sebou, zamilovávají se a taky hádají, prostě nic, co by tu v rámci literatury pro dospívající ještě nebylo. Autorce se nicméně podařilo dobře vybalancovat pocity Georgie s dějem, což v kombinaci s krátkými kapitolami vytváří příběh, který se čte dobře a hlavně rychle.

Ačkoliv se děj odehrává ve vysokoškolském prostředí a otevřeně mluví o sexu a vztazích (ale žádné explicitní popisy tu nenajdete), nebála bych se doporučit knihu i o něco mladším čtenářům zhruba od těch 14 let. Právě jim totiž podle mě nejvíc sedne jednoduchost příběhu a zároveň jim kniha může hodně předat, ať už z hlediska objevování vlastní identity, nastavování zdravých hranic nebo prostě a jednoduše v tom, že není třeba se do věcí nutit jen proto, že je dělají ostatní.

Kdybych měla Bez lásky hodnotit jen po příběhové stránce, byl by to nanejvýš lehčí nadprůměr. Nicméně hlavní přínos knihy spočívá především v tématech, kterým se věnuje a té vnitřní cestě, kterou Georgia postupně projde. O asexualitě a aromantičnosti se u nás moc nepíše, jsou to složitá a ne příliš atraktivní témata, která obklopuje velká spousta mýtů. Alice Oseman se ale podařilo vytvořit čtivý příběh, který problematiku dokáže čtenáři přiblížit jednoduchou formou. Ať už si jen chcete udělat představu o tom, co být asexuální nebo aromantický znamená nebo se dokonce sami snažíte najít sami sebe, Bez lásky může být do začátku skvělá volba. Nevysvětlí vám sice všechno, ale může vás pomoct nasměrovat.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.

bez lasky je pohlazeni po dusi.
resi se v ni tema asexuality a aromantiky a prestoze to neni uplne nejjednodussi tema, cela ta kniha je napsana tak moc mile, jak jen to Alice Oseman umi.
postavy se mi pod kuzi nijak moc nedostaly, krome jasona a sunila, kteri si me ziskaly a miluju je oba az na strop. jo a taky mam moc rad Rooney, ktera si cely pribeh proste ukradla sama pro sebe. Co treba kniha jen o ni, prosim?
po pribehove strance vam moc nereknu, o cem to je. Deje se tam toho totiz strasne moc. I kdyz se to vsechno toci kolem Georgie, ta kniha neni jen o ni a to mi prislo strasne dobre. Kazda z tech ustrednich 5 postav neco resi a vy si to prozivate s nima, a to na te knize moc ocenuju. Je to mozna typicke ya contemporary, ale ma presah:)
bohuzel bylo v knize par minusu. Jako v kazde Alicine knize bylo v pribehu az nerealisticky moc queer postav. Jakoze mne to vubec nevadi, ale v loveless je to mozna az mic pritazeny za vlasy. Jo a dalsi minus je konec. Prisel mi docela uspechany a na to, jak skvela byla kniha, jsem doufam v neco hrozne smutnyho. Ani ten vesely konec by mi nevadil, tady to akorat bylo fakt zrychleny.
tyhle vsechny minusy ovsem uplne vymazalo to, jak moc byla kniha dobra.
bez lasky je kniha, kterou jsem presne potreboval. Zacetl jsem se a ta kniha uz me nepustila.
Do ty knizky jsem se zamiloval az po usi(jakoze bez lasky a zamiloval jakoze hahaha). A nejakym zpusobem me taky zasahla. Je to presne kniha, o ktery chcete vedet jen vy a nechcete ji nikomu doporucivat, protoze je to proste vase a on by vam ji ukradl.
vrele vsem doporucuju, za me nejlepsi letos vydana kniha:)
za knihu moc moc dekuju #humbookblogeri, spoluprace!

28.12.2022

Bez lásky je opravdu krásný příběh, který může spoustě lidem pomoct s hledáním a přijetím své orientace. A to nejen konkrétně v rámci asexuality a aromantismu, ale celkově. Autorka zobrazuje cestu dívky, která se teprve snaží pochopit a přijmout svou sexualitu, což je cesta, kterou si prochází spousta lidí. Přečíst si příběh někoho, kdo je stejně ztracený, může lidem pomoct se cítit lépe. Opravdu oceňuji tématiku asexuality a aromantismu, kterou jsem v nějaké knize viděla úplně poprvé a bylo pro mě zajímavé se dozvědět více.

Autorka píše neskutečně čtivě, krátké kapitoly ubíhají velice rychle a není vůbec jednoduché knihu odložit. Stejně jako styl psaní jsem si zamilovala snad všechny postavy v příběhu. Chovají se na svůj věk, občas dělají chyby, hledají se a učí se být sami sebou. Všichni mi opravdu přirostli k srdíčku a ráda bych si přečetla příběh někoho z nich!

Bez lásky je opravdu povedená kniha, kterou vám všem moc a moc doporučuji.
#spoluprace #humbookblogeri

25.12.2022

Alice Oseman je letos díky Srdcerváčům všude! Chtěla jsem si od ní ale kromě komiksu přečíst i samostatný román a zvolila jsem všemi milovaný Bez lásky.
Tahle heavy contemporary opravdu stála za to! Neskutečně reálně popisuje téma asexuality. Čtenář se s hlavní hrdinkou naplno ztotožní! Čtení jsem si užila. Za mě sice kniha mohl být kratší, ale to je asi zhruba tak má jediná výtka.
Takže jo, tohle musím doporučit!

21.12.2022

Hlavní hrdinka Georgia Warr nikdy nebyla zamilovaná, nikdy se s nikým nepolíbila a zkrátka nikdy pořádně k nikomu necítila žádné city. Georgia miluje romány a doufá, že jednou najde svou spřízněnou duši do které se zamiluje.

Spolu se svými dvěma nejlepšími kamarády Pip a Jasonem nastupují na Durhamskou univerzitu a Georgia je připavena začít novou kapitolu svého života, je odhodlaná zjistit proč nikdy nezažila lásku. Georgia věří, že se její sny stanou skutečností. Spolu se svojí spolubydlící se vydá vstříc lásce, ale jejich plán způsobí akorát opětovné zklamání a Georgie začne zpochybňovat svou sexualitu. Proč se nemůže zamilovat jako ostatní v jejím věku? Je s ní něco špatně? A co když celou dobu hledala lásku na špatném místě...

Musím říct, že jsem byla unešena psaním autorky, je to má první kniha, kterou jsem od autorky četla (nepočítám komiks Srdcerváče) a doufám, že nebude poslední. Moc mě bavili Georginy srdceryvné zážitky a boje s její asexualitou a aromantismem. Myslím si, že cesta, díky které Georgia poznává svou sexualitu pomůže hodně lidem, kteří to stále objevují a jsou zmatení. Kniha Bez lásky mi přijde dospělejší než Srdcerváči a je to jedna z mála knih, ve které je téma asexuality a za to dávám palec nahoru.

Chtěla bych moc poděkovat Humbooku za knihu k recenzi v rámci #humbookblogeri. #spolupráce

20.12.2022

Myslím, že Alice Oseman nemusím představovat a mnoha lidem se jméno vrylo do paměti, když na Netflix přišli Srdcerváči. Já osobně miluju komiksovou i seriálovou verzi.
První knihu od autorky jsem četla v roce 2014. Tehdy mě Solitaire moc nenadchlo, ale nyní, po dočtení Bez lásky vidím neskutečný posun v tvorbě a nemůžu jinak, než vám její nejnovější román doporučit.

Georgia, Pip a Jason - tři nejlepší kamarádi - zrovna nastupují na Durhamskou univerzitu a hlavně pro Georgiu to má být nový začátek. Chce se na vysoké poprvé zamilovat, věří, že potká toho pravého a konečně už nebude za podivína, který se ještě nikdy nelíbal.
Jenže jsou pro ni vztahy i nadále velká neznámá a setkává se s označením aromantik a asexuál.

Do charakterů není vůbec těžké se zamilovat, vlastně vás musím varovat, protože jim propadnete hned od začátku a rozhodně byste si na čtení měli vynahradit pár hodin, nemáte tušení, jak těžké bylo knihu zavřít a jít dělat něco jiného.
Se dvěma postavami jsem měla v jednu chvíli menší problém, protože mi přišlo, že jsou v knize přidané jen proto, aby vysvětlili určité pojmy a označení a dále nic. Naštěstí to ale opravdu bylo jen pár scén a zbytek neměl chybu.

Kéž by se všem, kdo se ocitá v podobné situaci jako Georgia, dostala kniha do rukou.

#spoluprace #humbookblogeri @humbook

16.12.2022

Hlavní hrdinka Georgia začíná studovat na vysoké škole. Na rozdíl od jejích vrstevníků nikdy nebyla zamilovaní ani se s nikým nelíbala. Všichni kolem ní jí neustále opakují, že až přijde ten správný čas, potká tu správnou duši a vše bude, jak má být. Za pomoci své spolubydlící se vydá lásce naproti, jenže ji tato výprava kromě zklamání akorát přiměje přemýšlet nad tím, proč se zdá být láska pro ostatní tak jednoduchá, zatímco pro ni ne.

Jak už nejspíš víte, jedním z hlavních témat této knihy je asexualita a aromantičnost. Když se s hl. hrdinkou Georgiou poprvé setkáváme, nemá o žádném z těchto pojmů nejmenší ponětí, což akorát dokazuje, proč je tak důležité psát tituly s touto tematikou. Cesta k jejímu sebepoznání je skvěle zachycena a jsem si jistá, že celý její příběh poskytne útěchu mnohým lidem, kteří se cítí zmatení a stále ještě objevují svou sexualitu stejně jako Georgia.

Co se týče postav, nejenže si je snadno všechny zamilujete, ale také oceníte, že každá z nich má v příběhu svou roli. Určitým způsobem jsou všichni na cestě k Georgiině sebepřijetí nápomocní a proto si moc vážím toho, jakým způsobem autorka ve svém vyprávění vyobrazila přátelství. Dívá se na něj z mnoha úhlů a ukazuje, že i mezi přáteli je dost velká láska.

Bez lásky je skvělým příkladem toho, proč je reprezentace různých sexualit v knihách důležitá. Poskytuje porozumění těm, kteří si procházejí něčím podobným a ostatní více informuje a dovedu si i tvrdit, že i o tomto tématu vzdělává.
Doporučuju všemi deseti.

#spolupráce #humbookblogeri

13.12.2022

Za mě úžasná kniha, několikrát mě dohnala k slzám! Příběh je to krásný a musím říct, že skvěle popisuje, jak je vlastně přátelství neskutečně silná láska!

04.12.2022

(Varování: silně subjektivní recenze.)
Tak tohle mě rozsekalo! Alice Osemanová prostě umí. Srdcerváči jsou miloučká srdcovka, na kterou nedám dopustit. „Bez lásky“ mi však přijde mnohem závažnější a dospělejší. Tématem, pojetím, stylem psaní, věkem postav. Krátké kapitoly ubíhají jedna za druhou.
Přiznávám, že netuším, jak bych knížku prožívala, kdybych se s ní tak moc neztotožňovala. I když na druhou stranu si myslím, že může být obohacující pro kohokoli, kdo je jen trochu otevřený pohledu na sexualitu, hledání sebe sama a kdo chce trochu nahlédnout do lidské duše.
Pro mě nečekaný objev roku a velký palec nahoru za téma, které se v knihách ani filmech zatím moc neřeší. A pokud jste citlivky jako já, mějte po ruce kapesníčky a nečtěte ve veřejné dopravě. ;)

28.11.2022

Nejlepší a v češtině zatím jediné pořádné knižní ztvárnění aromantismu a asexuality. Miluju!