Betonová zahrada

od:

Betonová zahrada

Proslulý román Iana McEwana Betonová zahrada byl sice poprvé uveřejněn již roku 1978, od té doby však nic neztratil ze své zvláštní, řeklo by se „nemorální“ naléhavosti. Svědčí o tom nejenom stejnojmenný film Andrewa Birkina natočený v roce 1993, ale především neutuchající čtenářská obliba, kterou si tento temný příběh získal. Tematizace sexu a násilí, záliba v překračování společenských tabu, současně však i precizní styl a rozumově chladný odstup — to vše autorovi vyneslo přídomek „básník perverze“. Ovšem McEwanovým záměrem není samoúčelné pitvání odvrácené strany lidské duše. Jde mu o to postihnout — třeba i v ironické nadsázce, která se leckomu může zdát děsivá — některé z příznaků našeho moderního, složitého světa. Čtyři nedospělí sourozenci se po smrti rodičů rozhodnou žít sami a po svém v rodinném domě uprostřed takřka opuštěné příměstské zástavby. Čas peskování a výchovných opatření vystřídala volnost, místo svazujících povinností je teď důležitější hra. Hra na dospělé. Jak dlouho se dětem podaří svou nezávislost před okolím uhájit? A jakou roli sehraje v jejich mrazivém dobrodružství incest?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/20_/2093/betonova-zahrada.jpg 4.11080
Originální název:

The Cement Garden (1978)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Volvox Globator
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (152)

Přidat komentář
Chesterton
12. prosince

Pročítám komentáře a mohu se ztotožnit s těmi s 1* i s těmi co dávají pět:)) Je to první kniha u které se mi to stalo:) Že by to byla známka kvality? Sice mám stále stín pochybnosti o autorově duševním zdraví, ale přečtení knihy nelituji. Asi pro styl a atmosféru. Jednou za čas se takováto kniha dá přečíst:))

Tozbee
03. prosince

Rozhodně nesdílím přesvědčení, že k úspěšnému hodnocení postačí napsat "lehce čitelný příběh, šokující, plytký obsahem i formou, s trochou perverze". V té útlé knize je toho o dost víc a myslím, že je v pořádku, když člověka její čtení rozruší. Odnáším si vzpomínky na sympatie k netypickým dětským hrdinům (být všichni o dvacet let starší, nefungovalo by to) prokládané údivem nad dějovými bizarnostmi a ponurou strašidelností jejich domova. Poté, co jsem se nechal v podstatě unavit autorovým způsobem psaní pozdějších titulů (Amsterdam, Nevinný, Sobota), byla toto poslední šance, kterou jsem McEwanovi dal - a vyplatilo se, stylově se jedná o něco naprosto jiného, přímočařejšího, syrovějšího.

"Venku Tom s jedním stejně starým klukem táhli po ulici velkou pneumatiku od náklaďáku, až mi zmizeli z dohledu. Skutečnost, že se s ní vláčeli a nekutáleli ji, způsobila, že jsem se cítil strašně vyčerpaný."

Clea3112
23. listopadu

Od prvních stran provází čtenáře podivný neklid a nevyřčené napětí, které tušíme za postavou despotického otce, těžkou, ač blížeji nevysvětlenou nemocí matky, rozporuplnými a protichůdnými pocity dospívajících teenegrů....je tu dusno a poněkud upjatě, neboť o citech se mezi příslušníky této rodiny nemluví... Což neznamená, že to co není vidět, není ....Mistrnost Ian McEwanova díla spočívá v jeho umu vytvořit na malém prostoru netradiční příběh, popsaný zdánlivě syrovým jazykem, s chladným autorovým odstupem a přitom výstižným psychologickým portrétem hlavních protagonistů. Není to totiž, jak by se na první pohled mohlo zdát, jen laciný příběh s lehce bizarní zápletkou. Pod jeho povrchem se skrývá spousta nevyřčených otázek i odpovědí, které však autor už ponechává čtenáři. Každý si odnáší něco jiného.....A pan Freud si mne ruce...

bookemma
17. listopadu

Co napsat o betonu, než že pevně svírá, uchovává. Ale každý beton se jednou vydrolí, každá zeď jednou spadne, a nic netrvá na věky.
Nanejvýš bizarní.

Calinda
22. října

Přečteno za jeden večer, dobře se četla, bavila mě, ale mezi topky se neřadí.

Danca196
19. října

Zvláštní kniha, ve které autor dokáže na pouhých sto stranách vykreslit jednotlivé postavy, jejich pocity a děj. Rozhodně stojí za přečtení, i když ve mě zanechala rozporuplné pocity.

kackamy
18. října

Betonová zahrada je jedna z knih, jejichž atmosféra se nedá dost dobře popsat, do té se jednoduše musíte začíst. Dusivé horko prostupuje knížku od první do poslední strany. Její děj, ať už sebevíc znepokojivý, je určitým způsobem fascinující a stejně tak její postavy, které autor dokázal na nějakých sto stránkách vystihnout skvělým, zdánlivě lhostejným způsobem.
Filmovou adaptaci jsem viděla před mnoha lety, úplně do detailu si jí nepamatuji, kniha ve mě zanechala větší dojem.

gonegirl
03. října

Tohle bylo něco, co jsem si potřebovala přečíst. Sama jsem se nedávno musela vyrovnat se smrtí blízkého člověka a bylo zajímavé si přečíst o osudech těch, kterým už nezbude doma žádná dospělá osoba. Děti odkázané jen samy na sebe, hledají jeden u druhého nějakou tu lásku, neustále se hledají, neví, co s pocity, a snaží se prostě jen přežít další den. Líbí se mi otevřený konec, dává nám na výběr spoustu možných variant pokračování a je jen na nás, jaký osud našim hrdinům přiřkneme.

playada
22. září

Jinak to ani dopadnout nemohlo.

Grety
21. září

Docela se divím tomu vysokému hodnocení, asi stačí zapasovat trochu perverze do příběhu o ničem a je tu 82 %. Každopádně lehce čitelné, šokující a ne moc dlouhé, za odpoledne přečtete.

Lil_Pandicorn
17. srpna

Za jedno odpoledne jsem sfoukla celou knížku. Vůbec jsem se od ní nedokázala odtrhnout, i když se mi v určitých chvílích svíral žaludek znechucením. Vím, že se k ní budu občas vracet.

sick.boy
31. července

Betonová zahrada se stala jednou z knih, které mi připomínají, proč tak rád čtu.
Ojedinělé dílko, krátké, ale hluboké.
Příběh prazvláštního rodinného uskupení bez rodičů vnímaný očima tápajícího puberťáka mi stihl během stovky stránek vysvětlit, co je to ten magický realismus.
Snová a tajemná atmosféra se drží každé stránky, ačkoli se nikde nevyskytuje žádný nerealistický prvek. Místo toho je tu cítit dusno a (ne)příjemné očekávání z toho, jak se děj vyvine. Sbírka lehce i více bizarních situací během kterých skoro neopustíme jeden dům a najednou je tu perfektní konec, který na mě zapůsobil tak, že sem v jednu ráno vylezl z postele a šel si na balkon zakouřit virdžínku, aniž bych během toho myslel na něco jiného.
Klišé se nedostavují, patos je utlučen Jackovým od reality odtrženým uvažováním a specifická spokojenost z vynikajícího příběhu hřeje na srdíčku.
Tak díky Iane, mám v zásobě další dílko, které můžu nekriticky doporučovat svým přátelům.

Thevar
18. července

Anglie v minulosti oplývala znamenitými spisovateli, avšak obávám se, že jsem vcelku potěšen tím, že se Swift, Shaw, Shakespeare, W. Scott, A. Huxley, Dickens, Defoe, Clarke, Ch. L. Dodgson, J. Austenová, Byron a mnoho dalších, nedožili toho, jakým směrem se dnešní literatura ubírá. Snažím se knihy vesměs hodnotit kladně a hledat to krásné v nich. Zde se mi však nepodařilo nalézt nic, opravdu nic, co bych mohl vyzdvihnout na literární piedestal a smutně musím podotknout, že kniha je plytká jak formou, tak obsahem.

KuroHaru
11. července

Přečteno jedním dechem. A i když mi různé zvrhlosti nevadí, tak tohle mi do jisté míry zvrhlé přišlo. Ne že by bylo v knize popisováno něco explicitně šokujícího, přijde mi, že právě ty jemné náznaky nenormálnosti dětí a incestu (fakt mi přišlo, že se chovaly nenormálně, hlavně když jim umřela matka) byla ta správná metoda, kterou autor použil, aby ve čtenáři neustále vyvolával neurčitý pocit znechucení a znepokojení. Alespoň ve mně jej tedy vyvolal dokonale.

Prateri
11. června

Tenká knížka se silným obsahem.

hammond
17. května

Skúmanie zmätenosti dospievania a rôznych zvrátených túžob ukrytých priamo v nás, ktoré má skutočnú silu vtiahnuť čitateľa priamo do centra udalostí. Ten zápach z pivnice som cítil aj cez knihu...

Markéta137
20. dubna

Přečetla jsem za půl dne v nemocnici a není na tom nic děsivého ani skandálního. Přišlo mi to vlastně docela milé. Ti čtyři měli mezi sebou hezký vztah a incest šel jen tak okolo.

iva23
11. dubna

Káva přesně jak mám ráda: silná, hořká, s kapkou mléka, trochu moc horká, ale nevadí. (Tohle stojí za přečtení.)

dalia1769
16. března

Originální, zajímavý námět, velmi působivě zpracovaný. Autorův důkladný, popisný styl všímající si detailů čtenáře opravdu vtáhne do děje. Velmi efektivní je i skutečnost, jak přirozený a nenápadný vývoj situace a řetězec okolností nakonec vede k událostem na začátku příběhu těžko představitelným. Kniha mi nepřišla zas až tak skandální vzhledem k pověsti, která ji předchází, ale asi je třeba vzít v úvahu dobu jejího vzniku...

jitka7
09. března

No... tak jaksi jsem byla dost v šoku už tak nějak na začátku knihy, jelikož člověku hned dojde, že jde o incest. Další šok jsem zažila na konci. Něco bylo dost předvídatelné, nicméně to ale nemělo vliv na to, že se mi to dobře četlo. Styl psaní byl fakt zvláštní, na tento druh zvyklá nejsem a zaujal mě. Z knížky mám různé pocity a vlastně vůbec ani nevím co napsat o tom, co si o knize myslím. Stojí za přečtení, to určitě. Je tak zvláštní, specifická, to téma je i vlastně skutečné a reálné, děje se. No posouzení je jen na vás.

Chou
25. února

U nás je tato kniha na seznamu doporučené literatury k maturitě. Musím přiznat, ikdyž jsou hlavní postavy náctileté, nemyslím si že by to byla literatura právě pro tuto věkovou skupinu.

Finn69
15. února

Zvláštní, divné, temné, nicméně také pěkně napsané a poutavé čtení. Příběh čtyř sourozenců, žijících po smrti matky v osamělém domě uprostřed pusté čtvrti jako jacísi Robinsoni na pustém ostrově. Žijí mimo čas v jakémsi tíživém snu, z něhož je v závěru vysvobodí až modré majáčky přijíždějící policie...

eliska2669
03. února

Nevím. Všichni tvrdí, jak je to strašně šokovalo, jak to bylo převratné a tak. Neříkám, že mi přijde incest normální, ale u těchhle mi to přišlo vlastně sympatické. Ani zakopání matky mi nepřišlo nějaké strašně hrozné ebo tak. Vůbec nevím, o co autorovi šlo. Pořád jsem očekávala, že se stane něco úžasně převratného nebo hrozivého, ale furt nic. Přišlo mi to takové miloučké, že se tam k sobě všichni chovali tak přátelsky. (Někdy až moc.) Nicméně, mělo to silnou atmosféru, která nejde jen tak setřást a ulpí na člověku ještě dlouho po dočtení knihy.

LahoferRose
23. ledna

Opravdu mne překvapuje, že něco takového nakladatelství vydávají. Příběh je dost děsivý a ten konec .... A zfilmované? Ještě divnější :-D

HoneyBunny
15.12.2016

Nechci říct, že se mi to líbilo, protože tam jde celou dobu o incest a zalití matky do betonový rakve taky není úplně můj styl. Ale! Autorův styl psaní je natolik vytříbený a kultivovaný, že se od něj musí s radostí čtenářského srdce číst snad všechno.

Damato
03.12.2016

kontroverzní? , šokující? , šílené? kruté? Všechno dohromady a přesto že jsem si při čtení říkala... to je šílené, neskutečné ..četla jsem až do konce , přesně jak je níže v komentářích popsáno, musíte číst dál i když se vám chce brečet, nadávat... Co víc k tomu dodat? Měla jsem po dočtení pocit, že musím okamžitě navštívit koupelnu a smýt sama ze sebe všechnu tu šílenost světa ... ale víckrát už to nečtu, jednou stačilo... bohatě

zupri
01.12.2016

Hodně zvláštní.... nicméně čtivá kniha.

Lenka1386
01.12.2016

To byla ale divná kniha... Ale celkový pocit z ní je pro mě pozitivní. Bavilo mě číst, děj plynul a gradoval. Nic moc jsem nečekala, ale o to víc jsem dočkala.

Alethea_k
04.11.2016

Po přečtení příběhu by nejspíš měl být člověk znechucen, nechápat, proč se celý děj vyvíjel tak, jak se vyvíjel. Přesto McEwan dokáže čtenáře přesvědčit, že to má tak být a ne jinak. Chystám se číst další knihy a doufám, že mě nezklamou, stejně jako právě tahle.

DomYume
29.09.2016

Po několika prvních stránkách si člověk myslí, že téma bude více než perverzní, a že se dočte o všech detailech incestu. Ne ne ne... Ačkoliv by se mi líbilo číst knihu, která by se tímto tématem zabývala více než podrobně, nejsem zklamán, ba naopak. Jsem mile překvapen knihou, kterou jsem před několika málo okamžiky dočetl.
Celá kniha na mě působila, nechci říct melancholicky, spíše by se asi hodilo říci „depresivně či možná obyčejně“ i když tato slova se také nedají použít, protože každá stránka vás něčím zaskočí. Myslíte si, že hlavní hrdiny znáte, že znáte jejich chování a už už si myslíte, že víte, co v dané situaci udělají... Najednou vás gesto hlavní postavy zaskočí jako rána palicí do temene a vy si říkáte jestli jste vůbec přečetli těch předešlých padesát stránek.
Kniha, alespoň mě uchvátila spíše tím zvláštním stylem sepsání a také tím zvláštním pocitem. Pocitem, kdy v jednu chvíli jste součástí děje a najednou se od děje úplně odsouváte do ústraní. Text na mě působil v tomto ohledu velice „hravě“. Nejspíše takhle působil jenom na mě, ale...
Příběh je skutečně depresivní. Nedivím se, jestli se někdo po přečtení knihy nezmohl na nic víc než na povzdychnutí a odložení knihy. Já po přečtení byl užaslý, plný energie a touhy domyslet si co asi bude dál, co se vlastně stalo, co vedlo k tomu konci, který nastal.
Samotný děj není složitý a nikde se v něm prakticky nemáte šanci ztratit. (pozor na tajemný sklep), ale mě se styl této knihy zalíbil a rozhodně si zaslouží kladné hodnocení.



Štítky

incest děti smrt zfilmováno

Autor a jeho další knihy

Ian McEwan

Ian McEwan
britská, 1948

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených12x
v Přečtených1612x
v Čtenářské výzvě17x
v Doporučených107x
v Knihotéce292x
v Chystám se číst570x
v Chci si koupit86x
v dalších seznamech8x