Bestie v uniformě

Strhující do poslední stránky. I když se občas vyskytnou drobné chyby v textu (zřejmě tiskařský šotek), tak to vůbec neubírá na dramatičnosti. Čtivé a originální formou, jakou je to napsané. Úžasné ilustrace a i fotky doplňují celou atmosféru. A to že to je dle skutečné události, tak z toho mrazí ještě více.

O případu jsem kdysi četla článek v časopise a tahle knížka mě moc neuzaujala . Na to , jak na zadní straně byla vychvalovaná jakože " tohle tady ještě nebylo " . Autor mohl alespoň přidat fotku rodiny . Takové nijaké .

Zajímavý námět, vzpomněla jsem si, že už jsem o tomto případu četla v jiné knize. Zpracování je jistě neobvyklé, ale nazvat knihu detektivkou je podle mě úplně mimo. Pod pojmem detektivka očekávám napínavý příběh a ne suchopárné převyprávění svědeckých výpovědí. A i literatura faktu se dá podat čtivějším způsobem. Mně se to tedy nelíbilo.

Knihu jsem přečetla během dvou hodin. Nečekejte však klasické detektivní vyšetřování, jde spíše o záznam spisů z velmi brutálního případu, který se odehrál ve 20. letech. Je zajímavé nahlédnout na události z pohledu autentických dokumentů, ale osobně nejsem velká fanynka literatury skutečných případů. Přesto oceňuji originální přístup autora a možnost vidět historii případu z trochu jiné perspektivy než je obvyklé.

V první řadě bych knihu neoznačila za detektivku – true crime ano, ale co se týká detektivního žánru tak vůbec. Já osobně true crime sama od sebe nevyhledávám a o knize jsem si nic nezjišťovala, takže jsem moc netušila, do čeho jdu. Díky zpracování se to četlo rychle a dobře, navíc kniha má něco málo přes 150 stran. Už od začátku mě to chytlo a bavilo mě to. Když ale zhruba v polovině prostě jen tak oznámili vraha, byla jsem trochu zklamaná. Obrázkové přílohy byly moc fajn zpestření. Když si ale představím, že je to napsané podle skutečného příběhu, tak mi běhá mráz po zádech.

Jako detektivku bych knihu nenazvala, to je trošku zavádějící. Zpracování knihy se mi líbilo. Bavilo mě číst přímá svědectví a zápisky vyšetřujícího četníka. Přišlo mi, že jsem tak příběh více prožívala. V knize bylo ale dost nesrovnalostí - byli tři bratři, ale do kláštera šli jen dva, neseděly data kdy jejich matka umřela,.. Zajímavé bylo sledovat způsob vyšetřování ve 30. letech. Určitě kniha za přečtení stojí.

Zajímavý námět, vzpomněla jsem si, že už jsem o tomto případu četla v jiné knize. Zpracování je jistě neobvyklé, ale nazvat knihu detektivkou je podle mě úplně mimo. Pod pojmem detektivka očekávám napínavý příběh a ne suchopárné převyprávění svědeckých výpovědí. A i literatura faktu se dá podat čtivějším způsobem. Mně se to tedy nelíbilo.

Zajímavý námět s originálním zpracováním. Dokázala bych si v tomto duchu představit celou sérii složenou z podobných, neznámých či méně známých, případů. Bohužel je zde několik bodů, které snižují celkový dojem z příběhu.

O případu, který se stal na velikonoce v roce 1926 jsem nikdy neslyšela. Proto se mohu jen domnívat, z čeho autor čerpal a do jaké míry příběh sám upravil, aby byl pro čtenáře " stravitelnější". Například výslechy probíhají všechny naprosto stejně. Jedná se o doslovný přepis? Převyprávění? Proč zní 11 kluk stejně jako 70ti letý farník?

Kniha má necelých 160 stran, z nichž několik tvoří obrázky. Z příběhového hlediska je tedy zde jen nějakých 120 stran textu a my již kolem poloviny známe pachatele? Proč jsme jej nemohli odhalit až později a udržet se tak ještě chvíli v drobném napětí? Opět se tedy musím ptát, jak autor postupoval při stavbě příběhu?

Příběh je mrazivý, z části určitě také napínavý. Ale zpracování není úplně šťastné. Opakovaně nutí čtenáře aby se pozastavil nad detaily, nevyřčenými situacemi či vyšetřováním. A to bohužel v tom špatném směru. Nikoliv aby se zamyslel nad případem samotným, ale spíše nad myšlenkami autora. A o tom to přeci není...

Příběh každopádně hezky osvětluje tehdejší postupy ve vyšetřování, myšlenkové pochody vyšetřovatelů a také život ve 30. letech. Z informačního/obsahového hlediska je velmi přínosná. Jen je velká škoda, že nevíme jak autor ke knize přistupoval. Kratičká předmluva by celkový dojem z knihy mohla hodně ovlivnit.

Hodnocení: 3/5

Myslím, že je chyba vydavatele označit knihu jako detektivku. True crime to je, literatura faktu taky, ale detektivka ne a potom může snadno dojít k nenaplnění čtenářských očekávání.
Mně se knížka líbila, je to pojatá zajímavě, a i když se o případu v minulých letech několikrát mluvilo i v médiích, čtenář se tu určitě dozví řadu nových podrobností. Osobně mě mrzelo jen několik rozporů. Některé byly zjevně už v původních výpovědích, některé jsou ale nejspíš způsobeny nepozorností při redakční práci (např. pasáček ve své výpovědi několik dní po vraždě uvádí, že zůstal na statku vypomáhat ještě několik dalších týdnů, jinde pachatelova matka umírá v roce 1905, ale její manžel ji vyhazuje z domu až roku 1921). To jsou ale jen technikálie, od autora bych si případnou další knihu určitě taky rád přečetl.

Velmi povedený autorský debut Lukáše Křišťana.
Kniha vychází z příběhu dle skutečné události, kdy došlo k surovému vyvraždění rodiny včetně dětí.
Forma výslechů, kterou je kniha napsaná, je zajímavá a netradiční. Zaujme, nenudí... přečteno za den a půl :-).
Nelze také opomenout krásné ilustrace Filipa Minaříka.

Skutečný případ který, je starý bezmála 100 let.
V noci z 9. na 10. dubna se na statek v západních Čechách vloupá neznámý pachatel a velmi brutálně tam zabije spící rodinu. Jedno dítě ale vraždění přežije a stává se tak svědkem celé té hrůzné scény.
Autor si pro vyprávění tohoto příběhu zvolil velmi zajímavý způsob. Celá kniha je vlastně takový přepis výslechů různých lidí a zápisů vyšetřovatelů. Tím se kniha postupně posouvá a odkrývá nám co se stalo, jak tu osudnou noc, tak dobu před tím, i potom.
Vraha nám autor odhalí velmi brzy, ale rozhodně to knize neubírá, naopak jsou potom výslechy proloženy jeho vyprávěním. Dozvídáme se jaké bylo jeho dětství, z jakých poměrů pocházel a jak hrozné to v životě měl.
Na konci knihy se pak staneme přímými svědky soudního procesu a díky tomu zjistíme, jak to s ním vlastně dopadlo. Postupně odhalíme motiv k vraždě, zjistíme také, že málem se vrah nemusel nikdy najít a také se podivíme nad obdivuhodnou odvahou přeživších dětí.
Je to kniha, která tím, jak je napsána, ne každému sedne. Ale je to zase trochu jinak zpracovaný historický příběh, který se pomalu zapomíná a díky autorovi opět vychází na světlo. Pokud na knihu narazíte, určitě se do ní podívejte a zkuste si pár stran přečíst. Možná právě takhle zpracovaný text bude pro vás to pravé ke čtení.
K.

Bestie v uniformě
Detektivní příběh podle skutečného příběhu.
Přiběh je psaný výslechy jednotlivých světků a zápisky vyšetřovatele, kdy postupně vše začne zapadat do sebe.
Kniha je nádherně ilustrovaná a doplněna archivnímy fotografiemi.
Kniha má 159 str. včetně obrázků - tedy taková jednohubka.

Máte-li rádi příběhy podle skutečné události, pak si můžete přečíst Bestii v uniformně, která popisuje největší masovou vraždu první republiky. Nečekejte však standardní příběh, kterých je všude hodně! Kdepak – autor Lukáš Křišťan pojal příběh jinak. Netradičně.

Pokud rádi tipujete vraha, tak tahle knížka vám k tomu dá skvělou příležitost. Můžete se stát sami vyšetřovatelem. Autor nám totiž tuto nešťastnou událost předkládá jako spisy z vyšetřování. Budete tak moci číst řadu výpovědí a postupně si domýšlet, kdo za vraždami stojí.

Kniha je také doplněná o několik kreseb, které podněcují naši fantazii.

Proč si zvolil autor právě tuto formu psaní pro svůj příběh – to netuším, avšak jednoznačně musím napsat, že se z této knihy stalo něco originálního, na co si budu pamatovat dlouho, i když obsahově mi to přišlo spíše průměrnější.

Někteří čtenáři píšou, že kniha postrádala napětí. Ano, může se to tak jevit, avšak když vezmeme v potaz fakt, že je to podle skutečné události, tak v knize najdeme skutečně hodně mrazivý příběh. Být malým chlapcem, který vidí, jak mu někdo vyvraždí sekyrou celou rodinu? Z toho vás nemrazí?! Mě tedy ano!

Běžně v recenzi hodnotím postavy, tempo, kapitoly atp., ale tato kniha byla natolik odlišná, že to hodnotit nelze. Mohu ji hodnotit snad jen jako celek.

Jsem velmi ráda, že autor poukázal na tento případ, o kterém jsem neměla doposud žádné povědomí. I originalitu pojetí hodnotím celkem pozitivně. Autor nám tak předložil tehdejší dobu, tehdejší metody vyšetřování a soudní praktiky, které byly někdy vskutku překvapivé. Celkem mě bavil také ten prvorepublikový jazyk, který byl v knize použitý.

Jak řekla má knižní kamarádka Jana: Jasně, nebylo to napínavé jako moderní thrillery. Ale mělo to kouzlo reálna – a to pro mě bylo důležité. A já s tímto názorem souhlasím.

Bylo to zkrátka netradiční, ale ne špatné.

A jestli bych vám knihu doporučila? Ano, pokud máte chuť na něco jiného, než na co jste zvyklí.

Od detektivky očekávám napětí a buď,že do poslední chvíle nevím kdo je vrah anebo to vím a těším se na to,že mi autor poutavou formou popíše jak na něho pilicie přijde. Tady nebylo ani jedno,celkem rychle je pachatel odhalen a pak už se jen pořád opakují ty samé výslechy. Určitě to byla hrozná tragédie,ale tím jak to bylo věcně popisováno to ve mně nevyvolalo žádné emoce. Možná kdyby děj začal ještě před vraždou rodiny,my měli možnost nahlédnout do jejich životů,třeba i do těžkého údělu vraha...tak by to čtenáře víc chytlo za srdce.

Autor nás seznamuje s případem starým takřka 100 let, během kterého se neznámý pachatel vloupal na statek v západních Čechách. Tam surově zabil spící rodinu - dospělé i děti. Jedno dítě ale “přehlédl a stalo se tak svědkem celé strašlivé scény.

Mě se moc líbila zvolená forma. Autor místo klasického vyprávění předkládá výslechy jednotlivých lidí. Sice je to tak nějak bez emocí a bez napětí, ale vlastně mi to nevadilo. Vrah je odhalen poměrně brzy a jednotlivé výslechy jsou proloženy právě jeho “povídáním. Dozvídáme se něco o jeho dětství a rodinných poměrech, které opravdu nejsou záviděníhodné. Konec je věnován soudnímu procesu - za mě nejlepší část. Čtenář se tak vlastně stává účastníkem celého vyšetřování.

Celý případ je o to horší, že se opravdu stal. Takže ano, za mě stojí za přečtení.

Bestie v uniformě není tradiční příběh. V západních Čechách, na statku Doyscherhof je vyvražděna téměř celá rodina Döllnerových. Příběh se odvíjí formou zápisků od soudu, z výslechů svědků, z poznámek vyšetřovatelů. A nejde o příběh vymyšlený, ale skutečnou historickou událost.

Je duben 1926 a na statku Doyscherhof (dnešní západní Čechy) dojde k vraždě rodiny Döllnerových.

Kniha je sepsána jako záznamy z výslechů podezřelých, příbuzných a známých obětí, samotného pachatele, poznámky vyšetřovatele a myšlenky pachatele.

Přestože nejde o klasický výpravný příběh, kniha mě velmi pohltila a vzbudila ve mně spoustu emocí. Nejen díky pohledu vraha a jeho myšlenkových pochodů, ale i vlivem perfektních dílků dávajících dohromady propracovanou skládačku.

Detektívka kratšieho formátu.
Knižka inšpirovaná skutočnými udalosťami, popisuje vyvraždenie rodiny Döllnerových na statku Doyscherhof v roku 1926.
Forma prerozprávania prostredníctvom policajných výpovedí a zápiskov. Striktne faktografický štýl príbeh značne okliešťuje, je strohý a úsečný. Na druhej strane ma celkom zaujímalo, ako to dopadne.
A mala som zo začiatku zmätok v postavách a rodinných väzbách. Kto bol zať Hansa Döllnera? Hans Tyrn alebo Kašpar Lugert? Či obaja?
Celkovo, knižka má potenciál. Keby sa s ňou autor vyhral viac, tak by tomu zodpovedalo aj moje hodnotenie.

Děkuji za poutavou knihu z kraje, kde jsem žila přes 20 let. Doslova jsem ji zhltla
a jsem nadšená - výborná stavba děje - rekonstrukce činu, jasná a každému
srozumitelná dějová linie, kde se střídá přesný popis události s volným vyprávěním obyvatel. Neuvěřitelně kvalitní zpracovaní hrůzného činu z roku 1926, přitažlivé každého a zejména pak pro místní rodáky. Nesouhlasím s knihomolkou27. Je to asi generační problém, mně je přes 70, a tak to vnímám jinak.