Básníci Strakonicka

Básníci Strakonicka
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390416/mid_basnici-strakonicka-HIc-390416.png 4 3 3

Přidat komentář

Nočnípták
27.09.2018 4 z 5

Jako prvního v této antologii regionálních básníků najdeme Ladislava Stehlíka. Od něj pokračují další a další básníci. Některá jména jsou známa jenom v tomto regionu. Některá jména však znají čtenáři po celé republice - Stehlík, Žáček, Jelen, Hrubý, Nosková a další. Jak se blížíme ke konci knihy a básníci nám mládnou, tak zjišťuji, že některým nějak nerozumím. Nebo možná ne nerozumím, ale nějak nejsou jejich básně právě to, co bych ráda recitovala. Zdají se mně trochu " drsné?"

Ale třeba básně Magdalény Rysové se mě líbily.

Jen ať nám zbyde ještě trocha žluté na tapety
dokud nám slunce nevybledne zcela
holá jsou místa mezi podzimy a léty
stejně jak cesta po stráních tvého těla

Tak tohle je začátek z její básně Malování na konci léta

nebo Michal Štěpánek
Eliášovo

Proměním se ve stromy
Proměním se v kytičky,
ve střechu, dům, auto,
vlka.

Proměním se ve všechno.

/Eliáš 3,5 roku - květen 2015/

Josef Křešnička
Před usnutím

Maminka zhasla. Řekla: "Spi!"
Za oknem visí měsíc na nebi.
Svítí bíle běloučkému světu.
Mráz praská v stromech: "Jsem tu!"
Houká sýček. Čte si myší stopy.
Blýskají se rampouchová kopí.
Na skle budou ráno bílé květiny.
Vyrostou, až usnu v teple peřiny.


Ladislav Stehlík
Po čase

Svou krajinou jsem zase večer šel,
sám, v tichém zamyšlení.
Jen trochu jinak odmlčel
se ve mně čas, jenž zněl a bděl. A není.

Ze zvonů vsi své slyším dnes
volat jen umíráček.
Déšť, kterým zpíval strom i les,
mění se v průvod plaček

Co dýchlo na mne v starých zdech,
je dech už vyvanulý.
Čiší tu prázdno po hlasech,
po očích, které žhnuly.

Nic. Jenom zpěvy na kůru
o dětské hlasy zní nově.
Na návsích přibylo úhorů
a křížů na hřbitově.

Ale těch co jsou mému srdci bližší je tam většina, takže se mi tahle kniha vlastně líbila. Slova autorů na začátku i na konci také. A černobílé fotografie vyvolávají nostalgickou náladu. Takže 4*.