Báseň je kočka
Lo Ch'ing
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269072/bmid_basen-je-kocka-b1Y-269072.png
4
2
2
Básně, prózy a malby čerpající inspiraci jak z čínského klasického básnictví a tradiční krajinomalby, tak i z moderní světové poezie a evropského výtvarného umění nabízejí vhled do osobitého světa hravé kreativity a nespoutané imaginace jedné z nejvýraznějších postav současné tchajwanské literární a výtvarné scény. Z čínských originálů Lu-jing š’-süe, Š’-žen č’-teng, Šuej-tao č’-ke a z rukopisů přeložil, poznámkami opatřil a doslov napsal Dušan Andrš.... celý text
Literatura světová Obrazové publikace
Vydáno: 2015 , BasetOriginální název:
Lu-jing š’-süe / Š’-žen č’-teng / Šuej-tao č’-ke
více info...
Přidat komentář
Zaujímavá zbierka. Nie je to klasická poézia, tu a tam sa nájde esej a niektoré veci šli mimo mňa.
Z čínskej (a ázijskej všeobecne) poézie mám radšej tú klasickú, takže klasické Lo Ch'ingove básne ma naozaj potešili. Pri tých nových som mal zmiešané pocity a párkrát som mal dojem, že čítam dokument, nie zbierku básní. Prekvapilo ma pár kúskov venovaných Prahe, ktoré vraj vznikli počas autorovho akademického pobytu v tomto meste.
Obrazová príloha tiež zaujala, dojmy kolísali niekde medzi "huh?" a "toto by som si doma kľudne zavesil na stenu.".
Štítky knihy
výbor z díla tchajwanská literatura
Báseň je kočkaKniha Báseň je kočka je v
| Přečtených | 7x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 2x |
"Na rohu rušné ulice
pod nohama chodců
se převaluje prázdná průsvitná igelitka
náhlý závan větru
ji nadouvá, nafukuje
a ona strmě stoupá k nebi
nadnášena proudem vzduchu
kymácí se na všechny strany, čím déle stoupá, tím je dál a výš
vznáší se vysoko, vysoko mezi vysokými domy
nakonec se uvelebí na smetišti
střechy vysoké budovy
podobná protřelému politikovi, který
na nejvyšších místech provádí ty nejhorší prasárny"
Kontemplativní sbírka básní a úvah o podstatě básně a poezie, protkané počiny o jiných tématech jako třeba Praha, což mě zaskočilo. Mnohým básním jsem příliš neporozuměla, chtělo by jim věnovat více času, což si nemohu dovolit. Ty, kterým jsem porozuměla, mi přišly v pohodě. Většinou na mě nijak hluboce nezapůsobily a zapomenu na ně, bohužel. Někdy to však není otázka porozumění a neporozumění, ale prostého cítění. Většina básní je dosti obrazotvorných či vyvolávají určitý pocit, a o tom to celé je. Takže i když si básně nebudu pamatovat, šlo o ten moment, kdy jsem je četla a jaký pocit jsem si z nich odnesla.
Úvahy o poezii, a jak jí rozumět, byly zajímavé. Vždy jsem se považovala za člověka, který poezii nerozumí, a proto jsem se jí tak dlouho vyhýbala. A taky jsem tak o hodně přišla a teď doháním. Souhlasím, že schopnost porozumět básním má každý. Jen někteří se musí snažit více a trvá déle, než tuto schopnost rozvijí. Obecně poezie je sice krátká, ale vyžaduje více času na přemýšlení.
Co se týče části o Praze, překvapilo mě, jak výstižné některé básně byly. Zejména báseň Pražská igelitka mě zcela zarazila, protože doslova stejný obraz mi po jedné procházce večerní Prahou utkvěl v hlavě a zapůsobil na mě tolik, že jsem chtěla namalovat obraz. Možná to ještě udělám.
Obrazy, které knihu doplňovaly, byly zvláštní - některé hezké, jiné ucházející a dokonce na mě pár maleb působilo skličujícím dojmem. Byly to ty obrazy na konci knihy s černým ohraničením fragmentů různých scenérií. Z nějakého důvodu jsem z nich měla nepříjemný pocit, i když to nejspíše nebyl záměr autora. No, alespoň mám nad čím přemýšlet.