Architektura české renesance

Kniha je naší první synthetickou prací o renesanční architektuře v Čechách a na Moravě. Je výsledkem několikaletého studia a četných cest, na nichž se autorka důkladně seznamovala se zachovanými renesančními památkami. Shromáždila takto bohatý materiál, utřídila jej a rozdělila do přehledných skupin a vývojových řad. Přitom si všímala především dvojí slohové orientace české renesance: italské, spjaté s vlašskými mistry, kteří přicházeli do našich zemí buď jen na kratší čas, nebo se tu nadobro usazovali a v novém prostředí se aklimatisovali. Tato italská orientace se projevovala především v jižní polovině českých zemí. Druhý proud přicházel ze severu, ze Saska, Slezska i ze vzdáleného Nizozemí a zasahoval hlavně do severních pohraničních oblastí. Šamánková však nezůstává u tohoto základního rozdělení, ale zabývá se také menšími regionálními celky, jejichž architektuře vtiskla jednotný ráz osoba téhož stavebníka či stavitele. Předností autorčina výkladu české renesance je, že se v něm zamýšlí nad nejdůležitější otázkou: jak se totiž cizí, odjinud přejaté slohové formy přizpůsobovaly domácímu prostředí a dosavadní tradici, a jaké jsou tedy charakteristické rysy naší renesanční architektury. Obrazovou část tvoří četné fotografické záběry, ukazující názorně dnešní podobu převážné většiny objektů v knize uváděných. Přehlednou informaci o českých renesančních stavbách získá čtenář v katalogu, v němž jsou uvedena nejdůležitější data a příslušná literatura.... celý text