Archeologický výzkum plošiny před jeskyní Pekárnou
Bohuslav Klíma
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528036/bmid_archeologicky-vyzkum-plosiny-pred-j-6574a80e70a3a.jpg
4
1
1
Studie obsahuje vyhodnocení výzkumů předpolí jeskyně Pekárny v Moravském krasu z let 1954 a 1961-1965, které měly ověřit hustotu osídlení a porovnat stratigrafické okolnosti uvnitř a před jeskyní, která se stala jedním z předních evropskych nalezišť z období magdalénienu - nejmladší západoevropské kultury starší doby kamenné. Publikace je vybavena popisem souboru nálezů a bohatou obrazovou dokumentací.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
paleontologie archeologie jeskyně
Autorovy další knížky
Kniha Archeologický výzkum plošiny před jeskyní Pekárnou je v
| Přečtených | 1x |
Jeskyně Pekárna byla překopána oficiálními i amatérskými archeology už nesčetněkrát. Dokonce se stačí jen pozorně dívat a ve vyvážkách u jejího vchodu se dají dosud najít fragmenty pravěkých nástrojů – toho jsem byl očitým svědkem.
Protože vnitřek jeskyně byl už doslova archeologicky vydrancován, provedli výzkumníci Archeologického ústavu ČSAV pod vedením Bohuslava Klímy v padesátých a šedesátých letech minulého století průzkum plošiny před jeskyní. Nejdůležitější výsledky shrnuje tato publikace.
Autor zde přiznává, že výzkum, přes řadu nálezů, nesplnil očekávání. Nálezové okolnosti objevených předmětů, z nichž naprostá většina spadá do magdalénienu, totiž nepřinesly žádné významné informace – nebyla tu prokázána žádná specifická pracovní činnost, výroba nebo třeba jen soustředěný pobyt pravěkých obyvatel. Nástroje tu byly roztroušeny takovým způsobem, až autor vyslovuje domněnku, že předpolí jeskyně mohlo být pouhým smetištěm.
Jedna z kapitol se věnuje stručnému rozboru nálezů a obsahuje kresby víc než tří stovek objevených předmětů. Velmi zajímavá je kapitola věnující se nejvýznamnějšímu nálezu – ryté kresbě pasoucích se koní na kusu koňského žebra. Rytina je naprosto fascinující, její autor se tu dokonce pokusil vyjádřit metodou fázování pohyb koňské hlavy.
Paleontologické nálezy zde krátce shrnuje Rudolf Musil. Pro mě ale nejzajímavější byla kapitola o zdejší stratigrafii. Bylo zjištěno, že starší pleistocenní sedimenty zde téměř chybí, místo nich dominují vrstvy spraše usazené až od konce posledního glaciálu. Autor si toto vysvětluje tím, že starší vrstvy byly vyklízeny přírodními silami (např. tekoucí vodou), až do konce poslední doby ledové, kdy tento odnos ustal nějakou zásadní morfologickou změnou, jakou mohl být koncový zával jeskyně.
Jako ne úplně pravdivá je tu informace, že archeologické výzkumy v prostorách před jeskynními vchody byly dosud opomíjeny. Tady bych zmínil nejenom výzkum Jana Kniese na Kolíbkách, ale dokonce i před vlastní Pekárnou, kde Josef Szombathy už v roce 1880 provedl na plošině před vchodem několik sond, kde nalezl mimo jiné čelist dvanáctiletého dítěte.