Sen o Zeleném domě

25.10.2023

Biografie je to moc hezky napsaná, úplně jsem si v začátcích říkala, týýýjo, autorka psala Annu ze Zeleného domu úplně podle sebe. Ano, až tak mě to překvapilo. Ale Anna na rozdíl od ní měla přece jenom život o dost jednodušší, jak už to v pohádkách bývá.
To, že měla autorka psychické problémy a ještě si nevědíc vzala muže, který trpěl jinými psychickými problémy, to byla jistě neuvěřitelná zátěž na celý život. A pak ještě ten syn, u kterého jsme se přesně nedozvěděli, co ohavného vyváděl.
Kniha má být od 13 let, ale nevěřím, že by z ní byl někdo v těchto letech nadšený. Začátek super, ale pak je to stále smutnější a depresivnější. Ale čtení rozhodně nelituji a jsem moc ráda, že jsem si doplnila obrázek o autorce mé milé Anny ze Zeleného domu.

08.07.2023

Biografie kanadské spisovatelky L. Maude Montgomeryové zachycuje její život, ač čím dál nešťastnější, s elegantní lehkostí a empatií. Vychází při tom z požehnaně bohaté pramenné materie, protože Maude si od dětství psala deníky. A tak se můžeme dočíst třeba o tom, jak děti na ostrově Prince Edwarda koncem 19. století napočítávaly devět nocí po sobě devět hvězd, aby z nich vyčetly, do koho se jednou zamilují. Nebo jak slavná autorka během studií na universitě mrzla v pronajatém pokoji, kde se jednoho rána vzbudila se sněhem na polštáři. Tohle jsou prvky, které dělají z pouhé "životní osy" plnokrevný "životopis".

Tři čtvrtiny knihy zachycují život Maude Montgomeryové do svatby, se zvláštním důrazem na dětství a dospívání. Poslední čtvrtina působí překvapivě temně, protože Maudin sňatek se stal zdrojem téměř všech jejích utrpení a tragédií. (Její případ vlastně dokonale odpovídá mému gnostickému, schopenhauerovskému názoru na manželství jako na smrt individua a ukřižování vlastní důstojnosti. Člověk si říká, proč zámožná, vzdělaná a v jistém neprogramovém smyslu emancipovaná spisovatelka vůbec vstupovala do svazku, který se jí hnusil a který otrávil život jí i jejímu nebohému partnerovi.)

Čtenáři Anny ze Zeleného domu, Emily z Novoluní a dalších dětských knížek pochopí původ řady motivů (třeba keramických psů Goga a Magoga) a setkají se s předobrazy postav (především Gilberta, Davyho a Dory nebo Marilly), což je vždycky zajímavé. Mě osobně zaujalo, že Maude musela do strojopisu "Anny" ručně dopsat všechna "w", protože na jejím stroji nefungovala příslušná klávesa. :) Navíc už chápu, proč jsou některé díly série o Anně tak chabé (nestojí za tím jen tlak trhu, osobní těžkosti a sklon utíkat do ideálního světa, ale také třeba fakt, že nakladatel poslal do tisku slabší texty bez autorčina vědomí).

Jedinou výtku mám vůči zeměpisné a historické ignoranci americké biografky. Ač prý Liz Rosenbergová přednáší na universitě, klidně napíše, že první světovou válku odstartoval atentát "v Srbsku", a co víc, "v malém, bezvýznamném Srbsku". Snad by paní profesorce pomohlo, kdyby si - stejně jako Maude za války - vyvěsila v pokoji mapu Evropy. Jinak je to skvělé prázdninové čtení.

28.08.2022

Chyběly mi alespoň nějaké fotografie, dle tohoto životopisu jich existuje dost. Ztrácela jsem se v příbuzenských vztazích, skoro všechny byli sestřenky nebo tety.

21.08.2022

(SPOILER) Překvapivě ponuré čtení.
Sérii příběhů o Anně mám ráda pro všudypřítomnou radost ze života, lehkost i naivitu... A přitom její autorka zažívala v životě povětšinou přesný opak. Smutné dětství a dospívání, odmítání ze strany novin a nakladatelů, chudoba, nešťastné manželství, syn napřesdržku, deprese a jiné psychické potíže, hledání štěstí a (ne)smíření se se životem... Koho by to nepoložilo? Ale Maud potřebovala bytostně psát, psát a psát. To z ní nakonec udělalo slavnou, významnou a dobře situovanou spisovatelku, kterou milovali a milují fanoušci po celém světě. Obrovský kontrast...

08.03.2022

Psát biografie srozumitelně a přehledně mi přijde velmi těžké - proto je ani moc ke čtení nevyhledávám. Autorku Anny jsem však chtěla poznat lépe - a když mi to navíc splní bod ČV… ;-)
Život Maud byl velmi strastiplnný a je vskutku nesmírně obdivuhodné, že se během něj zrodilo něco tak křišťálově čistého a láskyplnného, jako byl Annin příběh.
Četla jsem i Emily a při čtení životopisu mě fascinovalo, kolik situací a okolností ze svého skutečného života uměla Maud ve svých knihách uplatnit :-)

18.08.2021

Mám ráda její knihy, takže se mi tato kniha o jejím životě moc líbila, i když je mi samozřejmě líto, že její život nebyl asi takový jak by ona sama chtěla.

24.05.2021

S knihy jako takové mám celkem rozporuplné pocity.
Na samém počátku mne okouzlila a vytáhla, ale některé kapitoly mi nešly číst. Musela jsme se znovu vracet, aby mi jména dávali správný smysl... Ale když přejdu tyhle moje malé rozpory..
Jsem uchvacena.
Na těchto řadách jsem se seznámila s ženou, která dosáhla okouzlit tolik lidských životu i přes to všechno jak to bylo někdy složité.
Zboznuju tu knížku..

12.04.2021

Zajímavá knížka, ale nějak mi trochu drhla. Snad bych si raději přečetla přímo zápisy od L.M.M., stejně jako jsem četla Deníky Virginie Woolfové. Je to pro děti od 13 let, ale forma pro ně musí být dost nezáživná. Pro tenhle věk bych to asi víc beletrizovala. Pro dospělé to je zase trochu nedotažené. Ale moc ráda jsem se o autorce Anny ze Zeleného domu, kterou miluju, dozvěděla víc. A to jsem tedy koukala, jaký měla život...

11.10.2020

Velmi hezky napsaná biografie o autorce knížek. I když jsem od této autorky zatím nic nečetla, tak její osud je velmi zajímavý, i když neměla vůbec lehký život. Tato kniha zaujme stylem i příběhem.

23.08.2020

Kto by nemiloval Annu zo Zeleného domu alebo Čarovnú rozprávkarku? Ja som na týchto príbehoch vyrástla a som veľmi rada, že som mala možnosť prečítať si, dovolím si tvrdiť, dôkladný životopis. Pre mňa dosť zaujímavé čítanie, aj keď by niekomu mohla vadiť absencia beletrie, dialógov, skôr je to doslova dôkladný popis jej života vo všetkými pádmi i radosťami.

14.06.2020

Lucy Maud Montgomery prežila život plný smutných i veselých chvíľ, i keď nešťastie zrejme prevažovalo nad šťastím. No Maud bola bojovníčka, našťastie pre ňu, keďže si musela poradiť s mnohými polenami, ktoré jej hádzali pod nohy. Liz Rosenberg opisovala jej život dosť podrobne, ale na môj vkus primálo priestoru venovala tomu, aký mala Maud k svojim knihám vzťah, ako vznikali, nielen to, kedy a v akej situácii ich napísala. Ide predsa o známu spisovateľku a jej literárne diela tvoria súčasť jej života. Rada by som trebárs vedela, prečo písala niekedy tak sentimentálne, až z knihy tiekol cukor, či to bol jej zámer, alebo to tak vyžadoval vydavateľ. A tiež prečo sa v jej knihách či poviedkach objavuje tak zriedka jej úžasný zmysel pre humor. No, to by som ešte pochopila, prehnane veľa dôvodov veseliť sa nemávala. A hoci podľa tohto životopisu by som ju za introvertku neoznačila, ak súdim podľa jej tvorby, vedela sa do mysle introverta vcítiť ozaj výborne. O tom som sa takisto nič bližšieho nedozvedela. Ale aspoň pár vecí som z tejto knihy pochopila, napríklad to, prečo Maud daktorým svojim postavám prisúdila podľa mňa nerealistický vzťah k otcovi. Boli to totiž jej vlastné pocity, ktorým sa vraj viacerí jej životopisci čudujú. Spoznala som tiež niekoľko drobných príhod, ktoré Maud zažila a dala na papier. Sen o Zeleném domě nesplnil všetky moje očakávania, ale predsa len mi duchovnú matku bystrej, urečnenej a snivej Anny do určitej miery priblížil.