Almanach mojej krajiny

Almanach mojej krajiny https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502509/bmid_almanach-mojej-krajiny-ihj-502509.jpg 5 15 15

Kniha, ktorá ovplyvnila celé generácie ekológov a ochranárov. Almanach mojej krajiny, napísaný s nepopierateľným porozumením a láskou pre divokú prírodu, sa skladá z troch častí: prvá časť zachytáva rok autorovho života na wisconsinskej farme, druhú časť tvoria eseje napísané počas jeho ciest po neobývaných častiach Wisconsinu, Iowy, Arizony, Oregonu či Manitoby a v záverečnej časti sa Aldo Leopold zaoberá filozofickými a etickými otázkami súvisiacimi s ochranou divej prírody.... celý text

Literatura světová
Vydáno: , Bajkal
Originální název:

A Sand County Almanac , 1949


více info...

Přidat komentář

kelemantia
11.11.2022 5 z 5

Kniha, ktorá aj po niekoľkých desaťročiach nestráca na aktuálnosti. Krásne, pútavo napísané tak, aby vtiahlo čitateľa do prostredia, kde sa odohráva. Z môjho pohľadu je jednou z dôležitých prvkov ako budovať lásku k prírode. Jednoduché a predsa fascinujúce. Knihu prečítate za pár hodín, ak ju začnete, určite neprestanete, kým ju nedokončíte.

katarina4591
13.04.2020 5 z 5

Myslím, že Obrázky z chatrče jsou jednou z nejkrásnějších knih jaké jsem četla. Kniha předkládá příběh plný lásky, radosti a starosti, který přesahuje klasickou etickou vazbu z člověka na člověka a zamýšlí se nad důležitostí této vazby směrem k přírodě a to ve všech jejich aspektech. Leopold umí příjemně a zajímavě převyprávět historická fakta (př. Pořádný dub) i své vlastní myšlenky (př. Pomník holubovi). Kniha je nadčasová, a bohužel, pořád aktuální.


Zviera
04.09.2018 5 z 5

"Divočina zachráni svet"
Najkrajšia enviro knižka. Podľa jednej z esejí, ktorú obsahuje - Myslet jako hora, je pomenovaná aj knižka https://www.databazeknih.cz/knihy/myslet-jako-hora-169694
Poznám ju roky a siahla som po nej niekoľkokrát, vydalo ju "vlčie" vydavateľstvo ABIES (www.abies.sk), špecializované na knižky zamerané na hlbokú ekológiu.

Tyet
22.11.2017 4 z 5

Tato kniha má přízvisko „bible všech ekologů“. Je rozdělena na tři části, z nichž první dvě mě poměrně silně otrávily zjevnou radostí ze zabíjení - Aldo byl, alespoň zpočátku svého života, vášnivým lovcem a rybářem. Opravdové potěšení jsem měla až z třetí části knihy s názvem Shrnutí, kde se zamýšlí nad příčinami a důsledky lidských zásahů do divoké přírody. Myslím si, že jakkoliv první části knihy jsou poněkud zastaralé ve svém pohledu na divočinu, tak Shrnutí je naopak velmi pokrokové a inspirativní. Jediné, co mě děsí je, že i když kniha byla napsaná mezi světovými válkami, tak se naprosté většině jejích varování a doporučení nedostalo sluchu. Jinými slovy, stav divoké přírody je rok od roku, desetiletí od desetiletí, stále horší.
Sám Aldo píše:
„Původní etika se zabývala vztahy mezi jednotlivci – hebrejské Desatero je toho příkladem. Pozdější přírůstky se zabývaly vztahem mezi jednotlivcem a společností. Zlaté pravidlo morálky se snaží zapojit jednotlivce do společnosti. Demokracie se snaží zajistit organické propojení společenské organizace a jednotlivce.
Nemáme však ještě etiku zabývající se vztahem člověka k zemi a k rostlinám a živočichům na ní žijícím. Vztah k zemi je přísně ekonomický, přináší vymoženosti, ale ne povinnosti.
Eticky se můžeme chovat jen k něčemu, co můžeme vidět, cítit, milovat, čemu můžeme rozumět či věřit.
Opravdu moderní člověk je oddělen od země mnoha prostředníky a nespočetným množstvím fyzických pomůcek. Nemá k ní žádný zásadní vztah – pro něj je to místo mezi městy, kde roste úroda.
Možná, že naše intimní vnímání může být pravdivější než naše věda a méně zatížené slovy než naše filosofie: Cítíme nedělitelnost Země – jejích půd, horstev, řek, lesů, podnebí, rostlin a živočichů – a kolektivně ji respektujeme nejen jako užitečného služebníka, ale jako živoucí bytost, zřejmě daleko méně živou než my sami, ale daleko přesahující nás samé v času i prostoru – bytost starší než první úsvit našeho života a až poslední z nás odejde za svými předky, stále mladou.
Nedovedu si představit, že by morální vztah k Zemi mohl existovat bez lásky, respektu a obdivu k ní a bez veliké úcty k její hodnotě. Hodnotou samozřejmě míním něco mnohem širšího, než je pouhá ekonomická hodnota; míním hodnotu ve filosofickém smyslu.“

alef
10.11.2016 5 z 5

Aldo Leopold v duchu ekocentrismu (ekologie, která se spíše než jednotlivými životními formami zabývá vztahy mezi nimi), posunuje a rozšiřuje ohnisko zájmu na širší společenství. Říká, že cílem není ochrana života v jeho jednotlivých projevech, ale ochrana života jako provázaného celku. Leopoldovi tedy nejde jen o úctu k životu samému (jak o tom píše např. Albert Schweitzer ve svých esejích Nauky úcty k životu), ale o úctu k předpokladům života, a k podmínkám jeho udržitelnosti, jinými slovy o Etiku Země, která se stala základní tezí ochrany přírody po celém světě: „Určitá věc je správná, když směřuje k zachování integrity, stability a krásy biotického společenství ... směřuje-li jinam, je špatná.“

Jedním z prvních projektů, kterých se Leopold zúčastnil, bylo vyhubení „špatných“ predátorů, vlků a pum v rámci ochrany „dobrých“ organismů, vysoké zvěře a krav (byl myslivec: vidí vlka brodícího řeku a podle starých etických zásad okamžitě střílí – méně vlků znamená více jelenů, žádní vlci znamená „ráj lovců“ - vlk padl a Leopold najednou vidí, že mu „divoký zelený oheň umírá v očích“ - „thinking like a mountain“ (možná už jste se setkali s termínem "myslet jako hora") ... Leopold si uvědomil, že vlci a pumy jsou součástí ekosystému, podobně jako vysoká zvěř, uvědomil si, že koncept užitečných a škodlivých zvířat je antropocentrický (zaměřený čistě a sobecky na člověka a jeho zájmy). Organismy ale fungují v ekosystému jinak ... jako jednotlivé orgány v těle, jako součásti stroje (pokud vyjmeme z vlka srdce, organismus zahyne, pokud vyjmeme vlka z ekosystému, může zahynout celý ekosystém – eroze půdy způsobená přemnožením jiného druhu – vysoké zvěře, která sežrala veškerou zeleň). Kromě obvyklého „sociálního svědomí“ musíme mít ještě „ekologické svědomí“: „všechna etika spočívá na jedné premise: že jedinec je členem komunity vzájemně na sobě závislých členů“.

A ještě jedna poznámka: Leopold byl lesník a myslivec a nečinilo mu problémy střílet do zvířat, pokud by se přemnožili - chrání vlky jen proto, že jich v systému již bylo málo.

Leopoldovy ekocentrické teorie jsou opravdu hodně zajímavé, a jako každá teorie, i tyto mají svou slabinu :-) ... zamyslete se nad tím, jak v dnešním světě vyhodnocovat „zájmy celku“ :-) ... vážně by se mi to líbilo, jen si to v dnešním rozhádaném světě, plném relativismu nějak zatím nedokážu představit :-).

whack
22.03.2015 5 z 5

Keď som Obrázky z chatrče čítal prvýkrát, nepáčilo sa mi, že Leopold, okrem toho, že bol úžasným znalcom prírody, bol zároveň aj lovcom. Až potom mi to došlo, že keby všetci lovci boli ako on, tak tu ešte máme pralesy a oveľa viac zvierat. Tým, ktorí v tomto vidia protirečenie, odporúčam knihu prečítať, je určená pre milovníkov prírody, nie pre poľovníkov, a je v nej dokonca aj zakomponovaná kritika súčasných ľudí, ktorí vidia v prírode iba možnosti zisku, nepozerajú na ňu s úctou a pokorou.