... a nezabudni na labute!

11.03.2023

Kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Není úplně autobiografická, jsou to posbírané a do příběhu zasazené střípky mnoha jednotlivých životů, jak se je autorovi podařilo posbírat od dosud žijících (a toto peklo na Zemi přeživších) žen. Smekám před touto prací a smekám před ženami, které něco takového zažily, které to přežily a které svým přežitím zvítězily. A nemohu nemyslet na tisíce těch, které už svůj příběh nikomu vyprávět nemohly.

07.01.2021

Moc pěkná čtení.Povětšinou čtu spíše autobiografické příběhy přímých účastníků,ale tahle kniha se jim velmi přibližuje.Myslím že autor se tohoto těžkého tématu chopil na jedničku.
Knihu jsem četla jedním dechem,doporučuji.

01.10.2020

veľmi silný príbeh, pri ktorom do seba zapadajú dávno zabudnuté informácie. viem, čo tomu predchádzalo a tak klobúk dole, takúto knihu hocikto nenapíše.

19.09.2020

Moje první kniha na toto téma. Četla jsem jí dlouho. Celkem jsem ráda, že jsem si vybrala literární zpracování, byť založené na skutečných příbězích. Trochu odlehčené literárním stylem přesto silné a emotivní. Těžko uvěřitelná zrůdnost systému, nespravedlnost, utrpení, touha po troše lidskosti a vůle přežít ne měsíce, ale roky v nelidských podmínkách, zadupaná důstojnost přetavená v utrpení. A nad tím vším ta hrůza z toho, že tohle všechno způsobil člověk člověku.

02.01.2020

Postrádám zde nosný příběh. Popsané příběhy znám už z jiných knih. Knihu odkládám. Pokud vás tato tématika zajímá, tak doporučuji V šedých tónech od Ruty Sepetis.

03.10.2019

Vynikající kniha o osudech žen zavlečených na ruský dálný východ.

30.09.2019

Po knize Krvavé jahody od Češky, která zažila gulag od dětství nebylo lehké se k tomuto tématu vrátit. Zvláště když Peter Juščák také vychází z reálných osudů....

Labutě jsou krásné, bílé, čisté, mohou létat.... to je něco k čemu se vězněné ženy upínají jako k naději. Osud Ireny se prolíná s mnoha dalšími ženami v gulagu - z různých zemí, z různých příčin (politika vs kriminalita), jejich různé charaktery. Prostupuje tu idea, že sovětský gulag byl určen nejen pro "domácí", ale promyšleně pro všechny, které si Rusáci usmysleli. Je to děsivé.

Lépe nemyslet na to co se od r.1917 resp. už předtím v Rusku dělo díky zdánlivě nepatrné myšlence jednoho Lenina.... Považujeme 2SV a jednoho Hitlera za stejné zlo, ale je doba +- 1939-1945 přes neoddiskutovatelné lidské ztráty srovnatelná, pokud berete fakt, že byla oficiální válka a ne mír? Fungování gulagů je promyšlené do neuvěřitelných detailů, včetně odběru (a zdůvodněného nároku) tam narozených dětí!!

Autor nabízí také pohled do osudů těch, co jsou v gulagu v určitém slova smyslu dobrovolně... I tady jako za 2SV byli lidi všehoschopní s nadšením a lidi lidštější, ti co mají ve svých rukou životy vězněných. Je otázka co s touto "mocí" dělají.

Závěr je rychlý a dává naději, nejen volnost labutí.... Asi 400 stran se čte plynule, i když drobná reklamace:o) ne vždy bylo zřejmé, které postavy a které doby se kapitola týká, ale po pár řádcích se dalo chytit. Proto doporučuji udělat si naráz více času na více stran, pokud téma neodradí....

Pane Juščáku díky a prosím předejte můj nezměrný obdiv těm, jejichž život byl pro tuto knihu podkladem. Kéž by už žádná ideologie neexistovala, nefungovala, neničila životy lidí. Bohužel jsou to lidé kdo tvoří ideologii :o((

07.09.2019

Kdyby se dalo dát 10 hvězdiček, tak je dám :-) Stěžujete si někdy na svůj život? Na manžela? Práci? Děti? Na svoji postavu? Přečtěte si tohle a určitě si aspoň na chvíli uvědomíte, jaké máte štěstí :-)

Nepopieram, že to bolo umelecky spracované, ale pre mňa snáď až priveľmi. Časom začali tie lyrické opisy odvádzať moju pozornosť od surovosti reality, chvíľami som mala pocit, že sledujem divadelné predstavenie, ilúziu. Uvedomovala som si utrpenie väzenkýň, ale nedokázala som sa doň vcítiť. Tiež mi prekážali podrobné popisy myšlienok jednotlivých postáv, pretože boli fiktívne, boli to len autorove predstavy. A mňa by zaujímalo, čo si naozaj mysleli a cítili. Ako priblíženie osudov ľudí odvlečených do pracovných táborov v ZSSR a hlavne ako memento je to veľmi dobré, no pokiaľ ide o skutočné udalosti, dávam prednosť nevyšperkovanej, trebárs nepríliš kvalitne spracovanej, ale autentickej verzii.