A Bůh pravil: Musíš mi pomoci!

(SPOILER) Aj tretí diel je ako celá séria. Dobrý nápad, sľubne sa rozvíjajúci dej, celkom svižne písané, ale postupne to nejako vyšumí. Napr. kým sa v prvom diele dostanú k nejakej liečbe a očakávanej psychoanalýze Boha, kde by sme sa mohli dozvedieť mnoho zaujímavého o stave Boha aj ľudstva, nielen to, že nám už nerozumie, dosť mu chutí víno a celkom oceňuje ženskú krásu, tak Abel nečakane umiera. V druhom diele sa už dokonca dostalo na priamy boj s diablom, exorcizmus a nečakané zmiznutie v kostolnej krypte, keď sa potom zrazu diabol nechá hospitalizovať na psychiatrii a hoci už má Jakobiho v hrsti, končí zmierlivo, aby ukázal svojmu tatovi lepšiu tvár. A v treťom diele je Jakobi menovaný novým mesiášom, čo je vec priam vesmírneho významu, lebo je to oficiálne ďalší krok v boji medzi dobrom a zlom. On to ani nechce prijať, lebo nevie, čo má vlastne so svetom robiť a pán Boh, ako Abel, mu teda moc nepomáha. Skôr sa zdá, že ani on sám nevie, a tak to hodil na plecia Jakobimu a on sa zatiaľ venuje dovolenke so Silviou či vymýšľaniu nového desatora, od ktorého si moc sľubuje. Ani sa autorovi nečudujem, lebo čo prevratného dokážete vymyslieť pri takejto téme (to ako keď Dan Brown cez svoje postavy sľubuje, že odhalí revolučnú myšlienku o vzniku života alebo o vedomí človeka , no skončí to reálne ako rešerš stredoškoláka na dané témy). Už hlbšej psychoanalýze Boha sa autor radšej vyhol. Tu sa tiež nejako Jakobi aj rozbehne, ako Mesiáš, ale skončí to oslobodením pár zvierat, rozdaním nejakých euráčov a nešťastným únosom. No a po malom reštarte dostane riadne na hubu a bývalá mu sľúbi pár miliónov eur, ktoré chce rozdať. Ale to je pomoc na úrovni Matky Terezy čo teda nie je málo, ale na Mesiáša, ktorý má ľudstvo dostať na úplné inú úroveň to teda nestačí...

Kniha, která se mile vymyká ze záplavy psychothrillerů, které teď vychází. Dostalo mě hlavní poselství - Abelovo desatero - NEBUDEŠ LHOSTEJNÝ. Více takových Jakobů ...

Nevím, jaká nepředloženost způsobila, že jsem po „Musíme si promluvit“ sáhla rovnou po této knize, ačkoli „Ďábel...“ je jednoznačně dvojka a její neznalost představuje v tomto díle určitý nedostatek.
V průběhu čtení jsem několikrát prohlásila, že je to skvělá kniha, nicméně po dočtení a krátkém uležení si nejsem úplně jistá.
Plusy – je opravdu, ale opravdu vtipná. Navíc chvílemi se autorovi podaří trefný bonmot či vyloženě moudrá věta. Navíc Jakob je miláček, to bez debaty. Mně osobně je ještě sympatičtější tím, že mu je už hodně přes dvacet. Tak nějak ho v mnoha ohledech dokonale chápu. A nesmím zapomenout na skvělý part Jakobova právníka.
Taky ta volná parafráze na Nový zákon mě pobavila, jenže tady možná dochází k prvnímu zádrhelu. Až na Abdula se novými apoštoly staly vyloženě zkrachovalé existence (nebo třeba taková Ellen? jako fakt?). Představa, že Mikuláš s čertem jsou lupiči gentlemani, kteří se začnou ihned chovat vzorně, jakmile jim osud naservíruje vyšší smysl života a vyhlídku na boj za všeobecné dobro... No, nemyslím si. Taky si nejsem jistá, zda boj s příznaky choroby ji dokáže vyléčit, neboli jak moc je účinná záchrana obětí systému namísto jeho změny. Ale co už, je to beletrie.
Boj za osvobození šesti slepic a jednoho makaka, který hulí jako fabrika a jeho největším snem je dostat se do zoo, ukázal hysterickou nesmyslnost všech těchto aktivit. Za Jakobův racionální přístup tímto děkuji. Jo a atraktivní Janniku, která svůj sexappeal zneužívá, seč jí síly stačí, a ještě se tváří, že si to vlastně všichni kolem špatně vykládají, tu bych vystřelila na Mars.
Dávám tři hvězdy za relativní zmatenost a roztříštěnost (a určitou ideovou pochybnost) příběhu a zbrklou vsuvku o ďáblu, která působí jako deus ex machina (nejspíš i je).
Ale jako chytrá zábava je to dost dobré.

Četli jsme ji oba, můj muž i já. Můj muž z ní byl nadšený - akce, humor, zakončení. Mně se líbilo novodobé vypracování desatera. Ale celkově se u mně nesetkalo očekávání s tím, jak je příběh napsaný, což je tedy klasicky spíš zásek u mně. Určitě doporučuji k přečtení.

Nádherná kniha, všechny díly.

Předchozí díly jsem nečetla, ale ani to příliš nevadilo. Podle názvu jsem čekala něco přemýšlivého, ale bylo to spíše bláznivě akční (chudák hlavní hrdina), pěkné závěrečné poselství.

Často ztrácí pokračování dech, často se v nich vaří z vody. To ale Hans Rath překonává a tak máme v ruce již třetí díl této volné trilogie, která se stále drží na stejné úrovni a nikde nic nenastavuje ani se nezadýchává.
A tak v sobě máme znovu knihou plnou vtipu i vážných témat napínavou s dobře prokreslenými postavami a ukrytými psychologickými poselstvími.

Tento díl se od dalších trošku liší, je akčnější, méně komorní a témata někdy divoká. Čekala jsem zase lenivou adventní pohodičku, vtip a humor a autor do toho teda dost hodil bomby.
Ale styl je zachován a když se všechno uklidní, tak zase plujete na té adventní pohodě se sklenkou šampaňského. A s tou silnou myšlenkou na svět, lidstvo a na svědomí v každém z nás.