Hans Rath

německá, 1965

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Série
• Životopis
• Část díla
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Ďábel je taky jenom člověk

„Zajímavý a atraktivní námět. Ale jinak nic mimořádného. Body strhávám za opravdu dlouhé diskuze doktora Jakobiho s kýmkoliv. Prospělo by ubrat debat a přidat na příběhu. Nejzdlouhavější byl v tomto směru konec. A taky mi připadlo, že doktor se ke všem zúčastněným ženám chová slušně, ale nějaký hlubší cit nebo dokonce láska se z jeho strany nekoná.“... celý text
— eltondo

---

88 věcí, které byste měli stihnout se svým dítětem, než vyletí z hnízda

„Každý by toto měl stihnout, na co právě v ten okamžik má energie, kniha nastavuje nereálně hranice, navíc by se dala smrsknout do pěti stran, protože se v ní pořád všechno dokola opakuje. Tři myšlenka nafouknuté do obřího balónu. Tohle nečtěte.“... celý text
— KarolinaFifth

---

Ďábel je taky jenom člověk

„Roztomilý příběh. Jakobovo uvažování, myšlenkové pochody, rozvaha, to vše mi bylo velmi sympatické. Bylo vcelku zvláštní, že Jakob stále pochyboval o postavě ďábla i po exorcismu.“... celý text
— padajicidvere

---

---

A Bůh pravil: Musíš mi pomoci!

„Nevím, jaká nepředloženost způsobila, že jsem po „Musíme si promluvit“ sáhla rovnou po této knize, ačkoli „Ďábel...“ je jednoznačně dvojka a její neznalost představuje v tomto díle určitý nedostatek. V průběhu čtení jsem několikrát prohlásila, že je to skvělá kniha, nicméně po dočtení a krátkém uležení si nejsem úplně jistá. Plusy – je opravdu, ale opravdu vtipná. Navíc chvílemi se autorovi podaří trefný bonmot či vyloženě moudrá věta. Navíc Jakob je miláček, to bez debaty. Mně osobně je ještě sympatičtější tím, že mu je už hodně přes dvacet. Tak nějak ho v mnoha ohledech dokonale chápu. A nesmím zapomenout na skvělý part Jakobova právníka. Taky ta volná parafráze na Nový zákon mě pobavila, jenže tady možná dochází k prvnímu zádrhelu. Až na Abdula se novými apoštoly staly vyloženě zkrachovalé existence (nebo třeba taková Ellen? jako fakt?). Představa, že Mikuláš s čertem jsou lupiči gentlemani, kteří se začnou ihned chovat vzorně, jakmile jim osud naservíruje vyšší smysl života a vyhlídku na boj za všeobecné dobro... No, nemyslím si. Taky si nejsem jistá, zda boj s příznaky choroby ji dokáže vyléčit, neboli jak moc je účinná záchrana obětí systému namísto jeho změny. Ale co už, je to beletrie. Boj za osvobození šesti slepic a jednoho makaka, který hulí jako fabrika a jeho největším snem je dostat se do zoo, ukázal hysterickou nesmyslnost všech těchto aktivit. Za Jakobův racionální přístup tímto děkuji. Jo a atraktivní Janniku, která svůj sexappeal zneužívá, seč jí síly stačí, a ještě se tváří, že si to vlastně všichni kolem špatně vykládají, tu bych vystřelila na Mars. Dávám tři hvězdy za relativní zmatenost a roztříštěnost (a určitou ideovou pochybnost) příběhu a zbrklou vsuvku o ďáblu, která působí jako deus ex machina (nejspíš i je). Ale jako chytrá zábava je to dost dobré.“... celý text
— SBH

---

A Bůh pravil: Musíme si promluvit!

„Zajímavý námět, krásná obálka, můj milovaný Berlín. Co víc si přát? Bylo by toho hodně. Tak třeba sympatický hlavní hrdina, jemuž všechny trable věřím a v mnoha ohledech s ním souzním. Splněno. Je tedy pravda, že Jakob na sobě nechal dříví štípat a já bych Ellen mnohokrát poslala do paďous, ale nakonec nad ní noblesně morálně zvítězil (toho bych nebyla schopna), takže za mě hodně dobrý. Děj, mno... Žádný nebyl. Zápletka, pointa, nenalezeno. Jakože to nebylo na závadu, text byl rozhodně „o něčem jiném“. Nenudila jsem se a uvedené příhody nebyly plytké nebo hloupé. Samozřejmě jsem se zamýšlela, pod vlivem Jakobových příhod, jak by asi vypadal svět, v němž bych neexistovala já, to bylo hezké mentální cvičení. Nad jednou věcí jsem tloukla hlavou do zdi, ačkoli ji autor do příběhu umístil naprosto záměrně a zdůvodnil to. A sice problém, že nikdo nedokázal Abelovi uvěřit božskou podstatu a raději všichni vymýšleli naprosto krkolomná zdůvodnění jeho zázraků. Jsem racionální skeptik a nevěřící pes, nicméně zastávám univerzálně platnou tezi, že nejjednodušší zdůvodnění je správné. V tomto případě by Abel mě samotnou přesvědčil stokrát rychleji než německé katolíky. No co naděláme (Abel a já). Bylo to vtipné a moudré, kombinace, kterou naprosto zbožňuju. Interakce mezi policistkou a Jakobem v záležitosti bratrovy zpronevěry, to jsem tedy plakala smíchy. Pak se mi líbilo, jak Jakob použil znalosti ze světa, v němž by neexistoval, v tom reálném. Zkrátka dobrák. Hodnocení by tedy bylo pětihvězdičkové, kdyby... Kdyby autorovi úplně neulítla poslední kapitola. To mělo být jako co? Tak za prvé – Abel všem kolem cpe pod nos, že je Bůh, prakticky ihned, co se dá s kýmkoli do řeči. Jenže v závěru Jakob pobíhá po lodi a každého na potkání se ptá: „Jsi to ty?“ To nemělo logiku. Závěrečné prozření taky nedává smysl, respektive nedává smysl partička black jacku předtím. A potopení Titaniku v posledním odstavci? Jako vážně ne, to se nepovedlo. Jelikož mimo to se jedná o velmi milou knihu, srážím pouze jednu hvězdu a i tak vřele doporučuji.“... celý text
— SBH

Žánry autora

Literatura světová Humor Romány Literatura naučná Rodina

Štítky z knih

ďábel, satan humoristické romány milost, odpuštění hříchu (teologie)

Rath je 0x v oblíbených.